Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Hrozba dostatku

Od energie k limitům užitečnosti přírodních věd a techniky
 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 63, 2013/2

Existují témata, o která si vždycky nabijeme nos. Kupříkladu ta, kde se stýká objekt se subjektem a kde tudíž hledáme jakýsi společný jmenovatel mezi dvěma značně mimoběžnými entitami (příkladem „zrovna po ruce“ budiž text Pavla Janouška Vesmír 92, 107, 2013/2). Znamená to však, že se těmito tématy raději nebudeme zabývat?

Náš časopis přinesl před časem1) rozhovor s jaderným fyzikem Františkem Janouchem „o Andreji Sacharovovi, ´Tungušimě´, energii a svobodě“. Profesor Janouch v něm mj. říká: „Přímá úměra mezi bohatstvím státu, to jest HDP, a množstvím spotřebované energie je ale známa, že ano?“. Rozhovor končí otázkou: „Podle vás tedy existuje závislost i mezi množstvím energie a rozsahem svobody?“ Janouch odpovídá: „Určitě. Tak to chápal i Sacharov. Přímá závislost s mírou svobody a demokracie. A mohu to dokázat podobně jako souvislost mezi průměrnou délkou života a množstvím energie, které má společnost k dispozici.“

Názor zřejmě pochází z 50. let a ze sovětských poměrů. SSSR v té době ještě všestranně „hladověl“, takže šlo o názor pochopitelný.2) Nicméně nejbohatší část Západu už tehdy začínala trpět určitým syndromem nadbytku. A meze růstu se milosrdně skrývaly za horizontem.

Potom se někdy v průběhu 80. let spotřeba pozemské populace vyrovnala celkové schopnosti planetární biosféry dlouhodobě zajišťovat lidstvu jeho tehdejší potřeby a likvidovat jeho odpady. V současnosti už lidstvo pozemskou kapacitu překračuje zhruba o třetinu, přičemž jedna miliarda lidí krutě hladoví a stejný počet v jiných částech světa trpí nadváhou a jídlo se tam vyhazuje v množství, které by celou tu armádu hladových nasytilo.

V této souvislosti mě napadá jedna „zahřívací“ otázka - co je to vlastně dostatek? Nabízím čtyři možnosti: Dostatek je (1) minimum potřebné pro přežívání a reprodukci průměrného jedince; (2) průměrné množství, které je Země schopna jedinci trvale poskytovat; (3) množství, na které jedinec má peníze; (4) množství, po kterém jedinec touží. Které „nehodící se“ škrtnete?

Nebudu se tady krátkodeše nořit do evolučních vod a lovit v nich příčiny, proč to tak je, pouze konstatuji, že aplikovat vědu a techniku dosavadním způsobem i do budoucnosti nestačí. Kdybychom dnes měli k dispozici relativně dostupné a bohaté zdroje energie, co by se asi stalo? Ti, kdož k západnímu dostatku zatím jen závistivě vzhlížejí, což je pořád ještě velká většina pozemské populace, by se k němu vydali hlava nehlava, zatímco ti již blahobytní by chtěli mít ještě víc. Další dostupná energie by tudíž vedla k ještě většímu plýtvání a ještě rychlejší devastaci prostředí.

Albert Einstein ve svém projevu ke studentům Kalifornské techniky v únoru 1931 prohlásil: „Pročpak nám tato skvělá aplikovaná věda, která ušetřila práci a usnadnila život, přináší tak málo štěstí? Jednoduchou odpovědí na to je: Protože jsme se dosud nenaučili používat ji rozumně. Chcete-li, aby vaše práce přinášela lidstvu více požehnání, nestačí, abyste rozuměli aplikované vědě. Starost o člověka samého a o jeho osud musí vždy být hlavním zájmem veškerého technického snažení. Nikdy na to mezi svými rovnicemi a diagramy nezapomeňte!“

Zlatá slova vědeckého romantika... Dějiny lidstva jsou dlážděny kostmi takových! Zatímco vědotechničtí pragmatici dál pilně krmí hydru účelově slepého byznysu.

Co by tedy bylo zapotřebí? Panuje v tom alespoň zásadní shoda? „Je zřejmé, že východisko k udržení podmínek pro život budoucích lidských generací primárně spočívá ve většinovém pochopení místa a úlohy jednotlivce i lidské společnosti v biosféře a v přijetí nové hodnotové orientace, která bude preferovat tvůrčí kvalitu života lidí při snižování materiálních nároků na přírodu a její ekosystémy,“ stojí kupříkladu v nedávné publikaci Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky3) (autor Josef Seják a kolektiv, 2010).

Při vší úctě k fyzice, chemii, biologii – nejsou teď na tahu jiné vědy?

Poznámky

1) Vesmír 90, 595, 2011/10.

2) Ostatně ztotožňování hrubého domácího produktu s „bohatstvím státu“ přetrvává ve většině zemí světa dodnes.

3) Volně dostupné na adrese fzp.ujep.cz/projekty/HodnoceniFunkciASluzebEkos.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné