Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Broučí tlapka pod vodou

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 79, 2013/2

Chodidla mnoha skupin hmyzu a pavouků mají ploché polštářky pokryté jemnými chloupky, které s pomocí tenké vrstvy adhezní tekutiny (na rozdíl od suché adheze gekonů, viz Vesmír 80, 18, 2001/1) umožňují chůzi po hladkých, třeba i svislých površích nebo po stropě (Vesmír 90, 385, 2011/7).

Kapilární síly, které drží hmyzí chodidlo na hladkém povrchu, pochopitelně slábnou ve vodním prostředí, i když adhezní kapalina má charakter oleje nebo emulze. Pod vodou potřebujete přísavku s podtlakem, jakou využívají hvězdice, ježovky ap., nebo širokou slizkou nohu jako vodní plži, ploštěnky ap. Pod vodní hladinou si však také můžete vytvořit malý prostor bez vody, jako znakoplavka mezi hydrofobními chloupky kvůli dýchání nebo vodoměrka, která se vlastně díky tomu vůbec nepotopí pod hladinu.

Kombinaci těchto mechanismů se podařilo objevit u obyčejné mandelinky ředkvičkové (Gastrophysa viridula; živí se šťovíkem, viz obr.). Mikrostruktura chloupků na chodidlech této mandelinky, ale pravděpodobně i u mnoha dalších skupin hmyzu, je schopna zadržovat vzduchovou bublinku po ponoření mělce pod vodní hladinu. Přitisknutím chodidla k podkladu dojde k jeho „vysušení“, alespoň pokud jde o spíše hydrofobní látku. Sama přítomnost tenké vrstvy vzduchu mezi chodidlem a podkladem již vytváří malou adhezní sílu. Hlavní je ale kapilární síla adhezního sekretu chodidel, která ve vzduchové bublince pod vodou funguje tak jako na suchu.

Výzkumníci přilepili mandelinku včelím voskem k lidskému vlasu a ten připevnili k citlivému siloměru. Brouka ponořili do Petriho misky s vodou a měřili sílu, kterou byl brouk schopen táhnout ve vodorovném směru a na různě nakloněných rovinách. Oproti 7 mN na vzduchu utáhl brouk pod vodou 5 mN. Malé množství saponátu efekt zrušilo – brouk zbavený bublinek na chodidlech vyplaval na hladinu.

Autoři studie se však neomezili na toto pozorování, ale vyvinuli mikrostrukturovaný polymer, který těží z kombinovaného efektu přilnutí k odvodněnému povrchu. Silikonový plát zadržoval mezi milimetrovými sloupečky vzduch a lnul k ponořenému povrchu. Dětský plastový bagr vybavený takovými silikonovými pneumatikami držel pod vodou i na kolmé stěně akvária.

Proc. R. Soc. B 279, 4236–4242, 2012; doi: 10.1098/rspb.2012.1297

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...