Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Ani pavouci nelezou jen tak nasucho

 |  14. 7. 2011
 |  Vesmír 90, 385, 2011/7

Mnozí živočichové umějí lézt po svislých stěnách i po stropě pomocí přilnavých polštářků na nohou. Středoevropana nepřekvapí moucha lezoucí po skle nebo po stropě, ale stejně si počínající desetigramový gekon už vzbudí údiv či zájem. Právem, neboť gekoni a anolisové jsou zvláštní nejen tím, jak velkou hmotnost dokáží jejich tlapky udržet na svislém povrchu, ale že tam drží nasucho, bez nějaké lepkavé kapaliny, jen pomocí mezimolekulárních sil mezi povrchem a velice jemně rozvětvenými chloupky na polštářcích tlapek (Vesmír 80, 18, 2001/1). Tento princip využívá například i utěrka z mikrovláken. Jiní živočichové jako hmyz, žáby či netopýři vylučují na končetinách nepatrné množství přilnavé kapaliny, která jednak kapilárními silami, jednak vysokou viskozitou zlepšuje kontakt s povrchem a přilnavou sílu.

Pavoukovci jsou v tomto ohledu méně prostudovaní. Ví se, že krabovci, štírci a solifugy mají hladké přilnavé polštářky (bez chlupů), nutně s přilnavou kapalinou. Někteří roztoči mají polštářky na chodidlech hladké, zatímco jiní pokryté jemnými chloupky. Pavoučí chodidla připomínají gekoní prsty velkým počtem jemně větvených chloupků. Jejich zploštělé konečky jsou čtvrt mikrometru široké, což by mělo umožnit suchou adhezi.

Přilnavost nohou sklípkana Grammostola rosea a skákavky Salticus scenicus byla studována interferenční reflexní mikroskopií, která umožňuje vidět velmi tenký film kapaliny skrze průhledný povrch (sklo). Oba pavouci, stejně jako solifuga a roztoč, lnuli ke sklu pomocí kapaliny a zanechávali za sebou mikroskopické vlhké stopy. Zanechané kapičky měly objem od tisícin femtolitru. Pavoučí kapalina byla hydrofobní, zůstávala na skle několik dní beze změny, zatímco kapalina z chodidla roztoče byla hydrofilní a odpařovala se, podobně jako bifázické kapaliny mravenců a strašilek – emulze vodního roztoku a kutikulárních lipidů. Kapalina u pavouků nebyla vylučována stále, takže alespoň částečně mohou pavouci využívat i gekoní suchou adhezi.

Pavoučí vlhká adheze byla dvakrát silnější než suchá gekoní (v řádech desítek mikronewtonů na jeden chlup), ale prudce klesala s časem (asi po sekundě), když se vyloučilo příliš mnoho kapaliny a ta začínala fungovat spíše jako lubrikant. Mezi padesáti adhezivními setami chodidla sklípkana lze nalézt jednu sétu produkující pavučinu, ale nebyla pozorována její role při adhezi chodidla. (PLoS ONE 6(5): e20485.  DOI: 10.1371/journal.pone.0020485)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...