Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Ani pavouci nelezou jen tak nasucho

 |  14. 7. 2011
 |  Vesmír 90, 385, 2011/7

Mnozí živočichové umějí lézt po svislých stěnách i po stropě pomocí přilnavých polštářků na nohou. Středoevropana nepřekvapí moucha lezoucí po skle nebo po stropě, ale stejně si počínající desetigramový gekon už vzbudí údiv či zájem. Právem, neboť gekoni a anolisové jsou zvláštní nejen tím, jak velkou hmotnost dokáží jejich tlapky udržet na svislém povrchu, ale že tam drží nasucho, bez nějaké lepkavé kapaliny, jen pomocí mezimolekulárních sil mezi povrchem a velice jemně rozvětvenými chloupky na polštářcích tlapek (Vesmír 80, 18, 2001/1). Tento princip využívá například i utěrka z mikrovláken. Jiní živočichové jako hmyz, žáby či netopýři vylučují na končetinách nepatrné množství přilnavé kapaliny, která jednak kapilárními silami, jednak vysokou viskozitou zlepšuje kontakt s povrchem a přilnavou sílu.

Pavoukovci jsou v tomto ohledu méně prostudovaní. Ví se, že krabovci, štírci a solifugy mají hladké přilnavé polštářky (bez chlupů), nutně s přilnavou kapalinou. Někteří roztoči mají polštářky na chodidlech hladké, zatímco jiní pokryté jemnými chloupky. Pavoučí chodidla připomínají gekoní prsty velkým počtem jemně větvených chloupků. Jejich zploštělé konečky jsou čtvrt mikrometru široké, což by mělo umožnit suchou adhezi.

Přilnavost nohou sklípkana Grammostola rosea a skákavky Salticus scenicus byla studována interferenční reflexní mikroskopií, která umožňuje vidět velmi tenký film kapaliny skrze průhledný povrch (sklo). Oba pavouci, stejně jako solifuga a roztoč, lnuli ke sklu pomocí kapaliny a zanechávali za sebou mikroskopické vlhké stopy. Zanechané kapičky měly objem od tisícin femtolitru. Pavoučí kapalina byla hydrofobní, zůstávala na skle několik dní beze změny, zatímco kapalina z chodidla roztoče byla hydrofilní a odpařovala se, podobně jako bifázické kapaliny mravenců a strašilek – emulze vodního roztoku a kutikulárních lipidů. Kapalina u pavouků nebyla vylučována stále, takže alespoň částečně mohou pavouci využívat i gekoní suchou adhezi.

Pavoučí vlhká adheze byla dvakrát silnější než suchá gekoní (v řádech desítek mikronewtonů na jeden chlup), ale prudce klesala s časem (asi po sekundě), když se vyloučilo příliš mnoho kapaliny a ta začínala fungovat spíše jako lubrikant. Mezi padesáti adhezivními setami chodidla sklípkana lze nalézt jednu sétu produkující pavučinu, ale nebyla pozorována její role při adhezi chodidla. (PLoS ONE 6(5): e20485.  DOI: 10.1371/journal.pone.0020485)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....