Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Změny klimatu v Česku

Současný vývoj a pravděpodobný výhled
 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 605, 2013/11

Globální oteplování, změny klimatu, časté katastrofické scénáře dalšího vývoje planety v důsledku měnícího se podnebí… To vše jsou témata, která se v posledních dvou desetiletích často probírají v populárních časopisech i v médiích.

Zvýšený zájem se k nim upíná zejména v obdobích, kdy o možnostech, jak současný vývoj světového klimatu ovlivnit, jednají politici nebo vznikne-li někde ve světě nějaká výraznější anomálie v průběhu počasí.

Pozornost často upoutávají i některá nová zjištění více či méně renomovaných výzkumných týmů, zvláště jde-li o objasňování příčin různých anomálií nebo o „převratné“ dlouhodobější výhledy světového klimatu. Některá z nich jsou vědecky podpořená a dostatečně věrohodná. Objevují se však i taková, která jsou mediálně dobře uchopitelná, a tím pro veřejnost zajímavá. Nezřídka jde spíše o zatím nepříliš prověřené hypotézy. Pod takovýmto velmi zjednodušeným úhlem pohledu se ale téma měnícího se klimatu snadno stává tématem spíše politickým než vědeckým. Ale abychom byli spravedliví, netýká se to ani zdaleka pouze Česka, kde do této diskuse výrazným způsobem vstoupil Václav Klaus.

Tento příspěvek by chtěl podat základní informaci o tom, jak se „české klima“ skutečně vyvíjí a co ho může v nejbližší budoucnosti čekat. Vychází z některých výsledků projektu VaV SP/1a6/108/07, který v letech 2007 až 2011 řešil kolektiv pracovníků ČHMÚ spolu s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy, Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., Centrem výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumným ústavem rostlinné výroby a který kladl důraz na aktualizaci scénářů pravděpodobného vývoje klimatu na našem území a na návrhy rámcových adaptačních opatření v nejrizikovějších sektorech našeho hospodářství. [4]

Vývoj teplotního a srážkového režimu v posledních padesáti letech

Teplota vzduchu a srážkové úhrny jsou dva základní indikátory regionálního klimatu a jeho změn. Posouzení jejich změn v posledních padesáti letech vychází z analýzy řad tzv. územních teplot vzduchu a srážkových úhrnů, které můžeme považovat za charakteristické hodnoty, beroucí v úvahu výsledky měření z celé naší staniční sítě. [4]

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Jan Pretel

RNDr. Jan Pretel, CSc., *1943) vystudoval MFF UK v Praze, v ÚFA ČSAV, kde působil do roku 1991, získal titul CSc. Po kratším působení na MŽP pracuje od roku 1993 v ČHMÚ, kde do roku 2011 vedl oddělení klimatické změny a byl koordinátorem projektu VaV SP/1a6/108/07. V letech 1996–2009 zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN ke klimatické změně IPCC (1997–2002 byl členem výboru) a v letech 1991–2006 byl členem vyjednávacích týmů k Rámcové úmluvě OSN ke změně klimatu. V současné době je vědeckým tajemníkem ČHMÚ.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...