Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Moderní totalitarismus a síla politické imaginace

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 578, 2013/10

Proslulý francouzský myslitel Alexis de Tocqueville v první polovině 19. století napsal: „Myslím tedy, že se druh útlaku, který ohrožuje demokratické společnosti, nepodobá ničemu, co mu ve světě předcházelo; naši současníci by nemohli najít jeho obraz ve svých vzpomínkách. Sám marně hledám výraz, který by přesně vyjádřil představu, kterou o tom mám; stará slova despotismus a tyranie se k tomu nehodí. Věc je nová, je tedy nutné pokusit se ji definovat, když už ji nemohu pojmenovat“.1)

Claude Lefort uvedl, že tato poznámka zajistila Tocquevillovi větší posmrtnou slávu než všechna jeho ostatní díla dohromady. Podle mnohých autorů Alexis de Tocqueville, který jasnozřivě předpověděl největší ohrožení moderní demokratické politické kultury, postrádal termín „totalitarismus“.

Zhroucení Sovětského svazu a jeho evropských satelitů je dnes již pokládáno za součást historie obdobně jako pád Mussoliniho fašistického režimu nebo kataklyzmatický zánik nacistického Německa. Věrohodnost pojmu totalitarismus závisí na nalezení společného jmenovatele všech tří zmíněných politických systémů, které by ospravedlnilo jejich začlenění do jediné politologické kategorie. Zastánci konceptu totalitarismu občas hovoří o jeho „zlatém věku“ (stejně jako lze vymezit věk Periklův, Augustův nebo Ludvíka XIV.) probíhajícím mezi Mussoliniho nástupem k moci v roce 1922 a Stalinovou smrtí roku 1953. V tomto období totalitarismus vynikal značným politickým a mocenským vlivem a představoval nepřehlédnutelnou ideologickou a kulturní sílu s mesianistickými aspiracemi schopnou oslovit a inspirovat činorodé jedince s vysokým intelektem a morální integritou. Výsledek osudového zápasu mezi demokratickým a liberálním světem a totalitními silami, hrozícími uzavřít lidstvo do tyranského bezčasí „zcela jiné“ reality, nebyl tehdy nijak předurčen.

Vzhledem ke skutečnosti, že mezi liberálnědemokratickými režimy a totalitními systémy probíhal prakticky neustále otevřený nebo latentní válečný konflikt, bylo poměrně snadné účelově označit totalitarismus za projev cizorodého protizápadního barbarství, buď znovuzrozeného z temné minulosti pohanství (Německo), nebo vyvolaného přetrváním a zbytněním autoritářských rysů východního samoděržaví (Rusko). Na druhé straně někteří autoři tvrdí, že totalitní tendence jsou ve větší či menší míře přítomny ve všech moderních politických systémech a mohou být vyvolány rostoucí centralizací, byrokratizací, militarizací a společenskou homogenizací, to znamená průvodními rysy modernizace. Hodnocení totalitarismu se tak ocitalo ve dvou na první pohled protikladných polohách: jednak jako vzpoura proti modernitě a jednak jako její logické dovršení a systematické dotažení do konečných důsledků. V následujícím výkladu se pokusím nastínit genezi pojmu totalitarismu, představit hlavní způsoby jeho konceptualizace a naznačit souvislost tohoto fenoménu s politickou imaginací.

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Ivo T. Budil

Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc., (* 1965) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UK. V letech 1999 až 2005 byl děkanem Fakulty filozofické ZČU. Nyní na této fakultě vede katedru historických věd; zabývá se především dějinami západních věd o člověku. Je autorem knih Zakladatelé Západu a poslední člověk (2007), Zrození moderní rasové teorie: Život a dílo Victora Courteta (2005), Za obzor Západu (2. vydání 2007), Válka Zuluů (2006), Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (4. vydání 2003), Od prvotního jazyka k rase (2002), Jitro Árijců (2009), Úsvit rasismu (2013).
Budil Ivo T.

Doporučujeme

Prasečí ledviny pracují v lidském těle

Prasečí ledviny pracují v lidském těle audiovideo

Jaroslav Petr  |  23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné