Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Moderní totalitarismus a síla politické imaginace

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 578, 2013/10

Proslulý francouzský myslitel Alexis de Tocqueville v první polovině 19. století napsal: „Myslím tedy, že se druh útlaku, který ohrožuje demokratické společnosti, nepodobá ničemu, co mu ve světě předcházelo; naši současníci by nemohli najít jeho obraz ve svých vzpomínkách. Sám marně hledám výraz, který by přesně vyjádřil představu, kterou o tom mám; stará slova despotismus a tyranie se k tomu nehodí. Věc je nová, je tedy nutné pokusit se ji definovat, když už ji nemohu pojmenovat“.1)

Claude Lefort uvedl, že tato poznámka zajistila Tocquevillovi větší posmrtnou slávu než všechna jeho ostatní díla dohromady. Podle mnohých autorů Alexis de Tocqueville, který jasnozřivě předpověděl největší ohrožení moderní demokratické politické kultury, postrádal termín „totalitarismus“.

Zhroucení Sovětského svazu a jeho evropských satelitů je dnes již pokládáno za součást historie obdobně jako pád Mussoliniho fašistického režimu nebo kataklyzmatický zánik nacistického Německa. Věrohodnost pojmu totalitarismus závisí na nalezení společného jmenovatele všech tří zmíněných politických systémů, které by ospravedlnilo jejich začlenění do jediné politologické kategorie. Zastánci konceptu totalitarismu občas hovoří o jeho „zlatém věku“ (stejně jako lze vymezit věk Periklův, Augustův nebo Ludvíka XIV.) probíhajícím mezi Mussoliniho nástupem k moci v roce 1922 a Stalinovou smrtí roku 1953. V tomto období totalitarismus vynikal značným politickým a mocenským vlivem a představoval nepřehlédnutelnou ideologickou a kulturní sílu s mesianistickými aspiracemi schopnou oslovit a inspirovat činorodé jedince s vysokým intelektem a morální integritou. Výsledek osudového zápasu mezi demokratickým a liberálním světem a totalitními silami, hrozícími uzavřít lidstvo do tyranského bezčasí „zcela jiné“ reality, nebyl tehdy nijak předurčen.

Vzhledem ke skutečnosti, že mezi liberálnědemokratickými režimy a totalitními systémy probíhal prakticky neustále otevřený nebo latentní válečný konflikt, bylo poměrně snadné účelově označit totalitarismus za projev cizorodého protizápadního barbarství, buď znovuzrozeného z temné minulosti pohanství (Německo), nebo vyvolaného přetrváním a zbytněním autoritářských rysů východního samoděržaví (Rusko). Na druhé straně někteří autoři tvrdí, že totalitní tendence jsou ve větší či menší míře přítomny ve všech moderních politických systémech a mohou být vyvolány rostoucí centralizací, byrokratizací, militarizací a společenskou homogenizací, to znamená průvodními rysy modernizace. Hodnocení totalitarismu se tak ocitalo ve dvou na první pohled protikladných polohách: jednak jako vzpoura proti modernitě a jednak jako její logické dovršení a systematické dotažení do konečných důsledků. V následujícím výkladu se pokusím nastínit genezi pojmu totalitarismu, představit hlavní způsoby jeho konceptualizace a naznačit souvislost tohoto fenoménu s politickou imaginací.

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Ivo T. Budil

Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc., (* 1965) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UK. V letech 1999 až 2005 byl děkanem Fakulty filozofické ZČU. Nyní na této fakultě vede katedru historických věd; zabývá se především dějinami západních věd o člověku. Je autorem knih Zakladatelé Západu a poslední člověk (2007), Zrození moderní rasové teorie: Život a dílo Victora Courteta (2005), Za obzor Západu (2. vydání 2007), Válka Zuluů (2006), Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (4. vydání 2003), Od prvotního jazyka k rase (2002), Jitro Árijců (2009), Úsvit rasismu (2013).
Budil Ivo T.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné