Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Otcovské mitochondrie likviduje autofagie

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 384, 2012/7

Mezi dnes obecně uznávaná dogmata patří degradace otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku. Přestože tato skutečnost je přijímána jako obecně platný fakt, překvapivě malé jsou znalosti o mechanismech, které tento proces doprovázejí. Na sklonku roku 2011 zveřejnily dvě na sobě nezávislé skupiny japonských a francouzských vědců své poznatky dokládající, že za degradací otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku stojí proces autofagie (řízený proces štěpení a trávení částí buněčné cytoplazmy nebo celých organel).

Obě zmíněné vědecké skupiny použily podobný přístup. Otcovské mitochondrie výzkumníci označili fluorescenční barvičkou. Jiný barevný marker navázali na protein, který je typický pro struktury zprostředkovávající autofagii – autofagozomy. Za použití fluorescenční mikroskopie následně ukázali, že autofagozomy se v rozrýhovaném vajíčku tvoří a shromažďují kolem otcovských mitochondrií, kde setrvávají, dokud se oplozené vajíčko nerozdělí na 16 buněk nebo do prvního mitotického dělení (zmíněné dvě skupiny vědců se ve svých závěrech mírně odlišují).

Nejde však jen o náhodnou shodu v lokalizaci a načasování výskytu autofagozomů a otcovských mitochondrií? Důkaz o likvidaci otcovských mitochondrií autofagií přineslo potlačení exprese malé GTPázyRAB-7, která hraje klíčovou roli při fúzi autofagozomů s lyzozomy a následné degradaci obsahu autofagických váčků. Pokud tato GTPáza chyběla, k zničení otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku nedošlo. Podobně k jejich eliminaci nedošlo ani v případě potlačení exprese asi nejznámějšího markeru autofagozomů LC3 (respektive jeho ortologu LCC-1).

Celý proces se zdá být u eukaryotických organismů silně evolučně konzervován, probíhá identickým způsobem jak na myším modelu, tak i u háďátek. Zjevná je potenciální využitelnost tohoto objevu při klonování zvířat a lidské asistované reprodukci. (Sato M. a Sato K.: Science 334, 1141–1144, 2011; Al Rawi S. a kol.: Science 334, 1144–1147, 2011; viz rovněž Vesmír 87, 366, 2008/6; Vesmír 79, 116, 2000/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné