Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Otcovské mitochondrie likviduje autofagie

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 384, 2012/7

Mezi dnes obecně uznávaná dogmata patří degradace otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku. Přestože tato skutečnost je přijímána jako obecně platný fakt, překvapivě malé jsou znalosti o mechanismech, které tento proces doprovázejí. Na sklonku roku 2011 zveřejnily dvě na sobě nezávislé skupiny japonských a francouzských vědců své poznatky dokládající, že za degradací otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku stojí proces autofagie (řízený proces štěpení a trávení částí buněčné cytoplazmy nebo celých organel).

Obě zmíněné vědecké skupiny použily podobný přístup. Otcovské mitochondrie výzkumníci označili fluorescenční barvičkou. Jiný barevný marker navázali na protein, který je typický pro struktury zprostředkovávající autofagii – autofagozomy. Za použití fluorescenční mikroskopie následně ukázali, že autofagozomy se v rozrýhovaném vajíčku tvoří a shromažďují kolem otcovských mitochondrií, kde setrvávají, dokud se oplozené vajíčko nerozdělí na 16 buněk nebo do prvního mitotického dělení (zmíněné dvě skupiny vědců se ve svých závěrech mírně odlišují).

Nejde však jen o náhodnou shodu v lokalizaci a načasování výskytu autofagozomů a otcovských mitochondrií? Důkaz o likvidaci otcovských mitochondrií autofagií přineslo potlačení exprese malé GTPázyRAB-7, která hraje klíčovou roli při fúzi autofagozomů s lyzozomy a následné degradaci obsahu autofagických váčků. Pokud tato GTPáza chyběla, k zničení otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku nedošlo. Podobně k jejich eliminaci nedošlo ani v případě potlačení exprese asi nejznámějšího markeru autofagozomů LC3 (respektive jeho ortologu LCC-1).

Celý proces se zdá být u eukaryotických organismů silně evolučně konzervován, probíhá identickým způsobem jak na myším modelu, tak i u háďátek. Zjevná je potenciální využitelnost tohoto objevu při klonování zvířat a lidské asistované reprodukci. (Sato M. a Sato K.: Science 334, 1141–1144, 2011; Al Rawi S. a kol.: Science 334, 1144–1147, 2011; viz rovněž Vesmír 87, 366, 2008/6; Vesmír 79, 116, 2000/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.