Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Otcovské mitochondrie likviduje autofagie

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 384, 2012/7

Mezi dnes obecně uznávaná dogmata patří degradace otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku. Přestože tato skutečnost je přijímána jako obecně platný fakt, překvapivě malé jsou znalosti o mechanismech, které tento proces doprovázejí. Na sklonku roku 2011 zveřejnily dvě na sobě nezávislé skupiny japonských a francouzských vědců své poznatky dokládající, že za degradací otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku stojí proces autofagie (řízený proces štěpení a trávení částí buněčné cytoplazmy nebo celých organel).

Obě zmíněné vědecké skupiny použily podobný přístup. Otcovské mitochondrie výzkumníci označili fluorescenční barvičkou. Jiný barevný marker navázali na protein, který je typický pro struktury zprostředkovávající autofagii – autofagozomy. Za použití fluorescenční mikroskopie následně ukázali, že autofagozomy se v rozrýhovaném vajíčku tvoří a shromažďují kolem otcovských mitochondrií, kde setrvávají, dokud se oplozené vajíčko nerozdělí na 16 buněk nebo do prvního mitotického dělení (zmíněné dvě skupiny vědců se ve svých závěrech mírně odlišují).

Nejde však jen o náhodnou shodu v lokalizaci a načasování výskytu autofagozomů a otcovských mitochondrií? Důkaz o likvidaci otcovských mitochondrií autofagií přineslo potlačení exprese malé GTPázyRAB-7, která hraje klíčovou roli při fúzi autofagozomů s lyzozomy a následné degradaci obsahu autofagických váčků. Pokud tato GTPáza chyběla, k zničení otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku nedošlo. Podobně k jejich eliminaci nedošlo ani v případě potlačení exprese asi nejznámějšího markeru autofagozomů LC3 (respektive jeho ortologu LCC-1).

Celý proces se zdá být u eukaryotických organismů silně evolučně konzervován, probíhá identickým způsobem jak na myším modelu, tak i u háďátek. Zjevná je potenciální využitelnost tohoto objevu při klonování zvířat a lidské asistované reprodukci. (Sato M. a Sato K.: Science 334, 1141–1144, 2011; Al Rawi S. a kol.: Science 334, 1144–1147, 2011; viz rovněž Vesmír 87, 366, 2008/6; Vesmír 79, 116, 2000/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné