mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Archeologická rekultivace po těžbě hnědého uhlí

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 378, 2012/7

Archeologická rekultivace je protimluv, protože nelze nazpátek do země nastrkat všechny ty střepy, kosti a pylová zrna odstraněná při skrývání zeminy nad uhelnou slojí. Přesto se v Německu v Dolní Lužici nedaleko od Chotěbuzi (Cottbus) o podobný projekt archeologové pokusili. V Dolní Lužici nalézáme na malé ploše země podél říček Spreewaldu jednu z nejhustších existujících sítí slovanských hradišť. Byla zakládána od 8. či 9. století a po roce 1150, kdy země byla pokřesťanštěna a kolonizována lidmi z různých částí Německa, opět opouštěna. Jde o systém 37 slovanských pevností. Krajina Dolní Lužice je geologicky velice mladá. Ledovec se odtud stahoval teprve před 12 tisíci lety, takže na mnoha místech narážíme na mírně zvlněné, téměř rovné morény s četnými mokřady a lužními lesy, kde nejsou žádné kopce, na kterých by šla založit výšinná sídla.

Kruhová hradiště – Ringwally – jsou zdejším typickým sídlem, které sloužilo jak k úschově potravin, tak i jako pevnost. Hradiště chráněná vodním příkopem a často i okolními močály jsou nečekaně mohutná. Jde o kruhové struktury kolem 60 m v průměru, ale se zdmi založenými na srubových konstrukcích deset metrů mocných a původně víc jak 10 m vysokých.

Obě Lužice jsou bohaté na hnědé uhlí, které se zde intenzivně těží od roku 1850, ale teprve o sto let později vzniká „Braunkohle Archäologie“, která na rozsáhlých odkryvech dokumentuje pravěké nálezy ničené povrchovými doly. Tak byla odtěžena i slovanská pevnost Raduš (Raddusch) u Vetschau, ale vzápětí bylo rozhodnuto ji rekonstruovat a v mohutném valu vytvořit muzeum, které shromáždí archeologické nálezy z celého okolí.

Němci se v posledních dvou desetiletích stali mistry v rekonstrukci pravěkých objektů, jako je nejenom zmíněné slovanské hradiště, ale také keltské mohyly nebo celé pravěké vesnice. Myslím, že se to naučili díky svým archeologickým expedicím do středomoří, kde jsou částečné rekonstrukce antických památek běžné. Raduš stojí za viděnou, a to nejenom kvůli představě, jak zde Lužičtí Srbové před tisíciletím žili, ale také pro pokus vrátit archeologickou paměť i do míst, kde jsme si mysleli, že to není možné.

Literatura

Böhnisch H. (ed.): Slawenburg Raddusch. Archäologie in der Niederlausitz. Cottbus. 2004

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...