Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Amfikuemin, látka která dělá z mořských sasanek a ryb přátele na celý život

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 387, 2012/7

Symbióza neboli soužití je takový vztah mezi organismy, kdy si organismy vzájemně pomáhají a mají z toho oba užitek. Symbióza je v biologii velmi častá, ale mnohdy probíhá skrytě, ve většině případů o ní vůbec nevíme. Naopak příklad symbiózy, který zná skoro každý, je soužití jedovatých mořských sasanek s korálovými rybami rodů PremnasAmphiprion z čeledi sapínovitých (Pomacentridae), které si svým pestrým zbarvením vysloužily přiléhavé české jméno klauni. Soužití klaunů se sasankou zašlo tak daleko, že si tyto ryby zvolily žahavou náruč sasančiných chapadel za svůj trvalý domov.

Mořské sasanky připomínají pestré květy, ale jsou to draví živočichové blízce příbuzní korálům. Jejich chapadla pohupující se v mírném vodním proudu nevypadají nebezpečně, ale jsou vybavena množstvím žahavých buněk, takzvaných knidocytů, jejichž jed je schopen zahubit každého menšího živočicha, který se odváží přiblížit do jejich blízkosti. Po dotyku cizího organismu se žahavé buňky sasanky okamžitě aktivují a zasáhnou vetřelce dávkou smrtícího neurotoxinu. Větší ryby útok sasanky přežijí a napodruhé se jí vyhnou, ale menší živočichové jako rybky či garnáti se stávají její potravou.

Knidocyty obsahují organely (nematocysty) se spirálovitě stočeným kolagenovým vláknem, které je uloženo v miniaturním měchýřku s koncentrovaným roztokem jedu a je zakončené tenkým hrotem. Útok sasanky je bleskový. Když se chapadlo dotkne kořisti, víčko nematocysty se rychle otevře, stočené kolagenové vlákno se vymrští a svým ostrým hrotem pronikne do těla kořisti. Vyvine při tom tlak 7 milionů pascalů, srovnatelný například s tlakem vystřeleného projektilu při zásahu cíle. Celý proces trvá jen několik nanosekund a je jedním z nejrychlejších mechanických dějů pozorovaných u biologického objektu (Vesmír 85, 383, 2006/7).

Jak je možné, že sasanky na většinu malých rybek nemilosrdně útočí, ale stejně velké klauny nechávají na pokoji a dovolí jim, aby v jejich chapadlech nacházeli bezpečí a ochranu před jinými predátory? Je pravda, že klaun se za své bezpečí sasance bohatě odměňuje. Klauni se živí menšími organismy, zmocňují se jich bleskovým výpadem z lůna sasanky a se svou kořistí se znovu vracejí pod ochranu chapadel. Zbytky potravy, které rybce upadnou, představují pro sasanku vítané sousto. Svým pohybem také klaun pomáhá své sasance odstraňovat z jejího středu nečistoty a stará se tak o její hygienu. Proudění vody, které vzniká při klaunově pohybu, přivádí přisedlé sasance neustále čerstvou okysličenou vodu. To všechno vysvětluje, proč je soužití sasanky s klaunem výhodné pro oba organismy, ale nevysvětluje, proč sasanka poskytuje ochranu pouze „svému“ klaunovi a jinou rybku stejného druhu bez milosti usmrtí, stejně jako její klaun najde jistou záhubu v chapadlech cizí sasanky.

Biologové se domnívali, že je to klaun, který má zájem najít v sasance bezpečný domov, a iniciativa k založení společné „domácnosti“ proto vychází z jeho strany. Tomu odpovídá i jeho chování. Když si vyhlédne dosud neobsazenou sasanku, musí při její kolonizaci postupovat velice opatrně. Seznamování je totiž velmi riskantní. Klaun i sasanka si na sebe musí zvyknout, a to může trvat i několik dnů. Jakmile je však proces seznamování u konce a sasanka „svého“ klauna adoptuje, může se klaun bez obav ukrýt do její žahavé náruče.

Výzkumy ukázaly, že symbiotické chování mají na svědomí chemické látky, jakési „drogy tolerance“. Ty patří mezi semiochemikálie, látky používané živými organismy k chemickému přenosu informace, a byly nazvány synomony. Jistým překvapením bylo zjištění, že synomony jsou produkovány sasankou, takže je to možná ona, kdo má zájem získat svého podnájemníka (Science 234, 585, 1986/4776).

Jako synomony fungují některé sekundární metabolity mořských sasanek. Ze sasanky Radianthus kuekenthali byl izolován synomon nazvaný amfikuemin (viz obr.), který neodolatelně láká klauna obojkového (Amphiprion perideraion). Tyramin a tryptamin, produkty dekarboxylace aminokyselin tyrosinu a tryptofanu, zase lákají klauna očkatého (Amphiprion ocellaris) do lůna sasanky Stoichactis kenti, která tyto synomony vyrábí. V současné době je známo již několik desítek synomonů, které fungují jako rozpoznávací chemikálie mezi mořskými sasankami a klauny a jejichž identita je tak specifická jako např. lidské otisky prstů (Toxicon 54, 1071, 2009/8).

Komplikované poznávací chemikálie se patrně v detailech liší i mezi jedinci stejného druhu. Sasanka je proto schopna při náhodném kontaktu rozeznat jiného polypa stejného druhu a z téhož důvodu útočí na klauna, který nese povrchový sekret jiné sasanky. Mořské sasanky jsou primitivní živočichové s velmi jednoduchou nervovou soustavou, proto je pro ně mnohem snazší používat chemické rozpoznávání namísto nervově ovládaných reakcí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné