Chovají se bohatí lidé méně eticky?

Kdo vám spíše zastaví na přechodu – řidič luxusního automobilu, nebo řidič levného vozu? Nový výzkum ukazuje, že spíše ten druhý. V sérii sedmi studií se autoři výzkumu zaměřili na vztah společenského postavení a etického chování.

V prvních dvou studiích výzkumníci zjišťovali, zda má sociální status řidiče automobilu vztah k jeho pravděpodobnosti porušení silničních předpisů. Společenský status řidiče odhadovali pozorovatelé ze vzhledu, stáří a značky vozidla. Porušení silničních předpisů spočívalo v první studii v nedání přednosti v jízdě a v druhé studii se jednalo o nepuštění chodce stojícího na přechodu. V obou studiích se ukázalo, že řidiči v luxusnějších vozech spíše spáchali ve sledovaných situacích dopravní přestupek než řidiči levnějších automobilů.

V dalších studiích autoři výzkumu nálezy dále rozšířili. Zjistili tak mimo jiné, že studenti hodnotící své společenské postavení jako vyšší spíše souhlasili s tím, že by se v hypotetických situacích zachovali neeticky, nebo že by lidé s vyšším společenským postavením byli spíše ochotní zatajit zaměstnanci důležitou informaci. V jiné studii se pak ukázalo, že lidé s vyšším sociálním statusem více podváděli za účelem zvýšení šance vyhrát peníze než lidé s nižším statusem.

Ze samotného vztahu společenského postavení a ochoty porušovat pravidla nelze samozřejmě zjistit, zda je vyšší sociální status příčinou porušování pravidel. Výzkumníci tedy provedli studii, ve které se pokusili podstatu tohoto vztahu odhalit. Za tímto účelem použili postup z dřívějších výzkumů, který ovlivňuje vnímané společenské postavení. Polovina pokusných osob se měla srovnávat s velice bohatými, vzdělanými lidmi s vysoce váženou prací. Druhá polovina se měla naopak srovnávat s lidmi z opačného pólu společenského žebříčku. U první poloviny tak výzkumníci vyvolali pocit nižšího a u druhé poloviny vyššího společenského postavení. Poté měli všichni účastníci výzkumu vyplnit několik dotazníků, z nichž jeden se týkal hodnocení ochoty chovat se neeticky. I v této studii se ukázalo, že společenský status – zde experimentálně vyvolaný – má vztah k tendenci chovat se neeticky. Odpovědi v dotaznících se samozřejmě nemusí projevovat odpovídajícím způsobem ve skutečnosti. Autoři však v této studii použili i další způsob měření neetického chování. Ke konci studie ukázali pokusným osobám bonbony v misce s tím, že jim řekli, že jsou pro děti z jiné laboratoře, ale že, pokud chtějí, mohou si bonbon vzít. Ukázalo se, že lidé ze skupiny, u níž byl vyvolán vyšší společenský status, si vzali více bonbonů určených dětem než lidé z druhé skupiny.

Výsledky výzkumu tedy celkově ukázaly, že lidé s vyšším společenským postavením spíše porušovali pravidla a chovali se neeticky. Je však nutné dodat, že je možné, že tento vztah může být specifický jen pro určité kultury či státy. Výzkum využíval jako pokusné osoby pouze obyvatele Spojených států, a je tak možné, že v jiných kulturách či zemích by byl vztah mezi sociálním statusem a neetickým chováním jiný. Etické normy autorů se také mohou u některých situací a otázek využitých ve výzkumu lišit od našich. Chování, které autoři považují za neetické, může někdo považovat za chování ještě v rámci normy. (Piff P. K., Stancato D. M., Côté S., Mendoza-Denton R., Keltner D.: Higher social class predicts increased unethical behavior. PNAS 109, 4086–4091, 2012, doi: 10.1073/pnas.1118373109)