Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů

Napouštění jezera Most začalo 24. 10. 2008 a předpokládá se, že skončí r. 2013. Cílem řešeného projektu č. TA01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů s finanční podporou TA ČR je stanovení vlivu jezera na mikroklima (meteorologická část), na kvalitu ovzduší a okolí jezera, sledování ekosystému jezera a jeho litorální zóny a pedologické hodnocení zemin v oblasti jezera. Na řešení se podílí kromě Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. ještě Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s., Most a Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., v Praze.

Na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí n. L. se zabýváme zejména hydrobiologickým, botanickým a zoologickým sledováním ekosystému jezera a jeho okolí. Rekultivovaná plocha leží v místě bývalého povrchového dolu Ležáky, který byl otevřen v místě starého města Mostu. K výsadbě byly použity především listnaté dřeviny s podsevem travinobylinné směsi. Malá část území byla ponechána sukcesi. Jeví se jako druhově bohatá a botanicky zajímavá, přestože na území jezera Most ani v jeho blízkém okolí neexistují přirozená či přírodě blízká stanoviště, z nichž by se mohly šířit diaspory příslušných rostlin.

V okolí jezera Most byl proveden floristický průzkum zaměřený na regionálně významné typy stanovišť, zejména mokřady, čedičové cesty a zasolené plochy. Kromě toho byla sledována vegetace a získány vegetační snímky, a to nejen v okolí jezera, ale i na mokřadech u sousedních vodních ploch vzniklých důlní činností (př. jezero Milada, vodní plochy u Vysoké Pece ap.). K zajímavým nálezům patří vzácnější mokřadní druhy, které rostou převážně na drobných mokřadech mimo jezero. Jde např. o skřípinec Tabernemontánův (Schoenoplectus tabernemontani), bahničku bradavkatou (Eleocharis mamillata) a orobinec sítinovitý (Typha laxmannii). Jak stoupala vodní hladina, některé drobné vodní plochy a jezera se propojily, a proto dochází k rozvoji vodních makrofyt a břehové vegetace.

Druhově bohaté jsou i plochy s ruderálními druhy, které jsou v současnosti na počátku sukcese. K dominantním druhům patří lebeda rozkladitá (Atriplex patula), merlík bílý (Chenopodium album agg.), mrkev obecná (Daucus carota) či komonice bílá (Melilotus alba).

Ke specifikům Podkrušnohoří patří slanomilná vegetace, k níž můžeme zařadit ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), zblochanec oddálený (Puccinellia distans), ostřici žitnou (Carex secalina) a kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus). Celkem bylo zjištěno 350 druhů cévnatých rostlin.

K biologickým ukazatelům hodnocení jakosti ekologického stavu jezera patří fytoplankton, makrofyta a bentos, fauna bezobratlých bentických organismů a fauna ryb. Každý měsíc jsou prováděny hlubinné odběry vzorků vody odběrákem Van Dorna (SIG-ENT) z lodi, na místě je Secchiho deskou měřena průhlednost a barva vody. U odebraných vzorků volné vody a stěrů je stanoven mikroskopický obraz, zjišťuje se hodnota saprobního indexu; u hlubinných odběrů také koncentrace chlorofylu-a. Početné jsou oportunistické druhy obrněnek (Peridinium, Ceratium), známé z jezer a nádrží oligotrofního typu. V planktonu se vyskytují další indikátory oligosaprobního stupně, např. rozsivky Tabellaria flocculosa (Bacillariophyceae), zlaté řasy rodu Dinobryon (Chrysophyceae) ap.

Dalšími organismy jsou typičtí indikátoři beta-mezosaprobního stupně – rozsivky Synedra acus, zelené řasy rodů Eudorina, Monoraphidium, Pandorina, stopkatí nálevníci rodu Vorticella, vířníci, korýši (perloočky a klanonožci). Výskyt sinic na lokalitě je minimální a taktéž nebyly zjištěny závadné organismy. Současný stav lokality poukazuje na velmi dobrou kvalitu vody a její možné využití pro rekreační a případně i vodárenské účely.

Vodní ptáci představují důležitou skupinu živočichů využívanou k indikaci významných mokřadních ekosystémů a zhodnocení jejich celkového stavu. Zoologická část projektu je proto věnována průzkumu ornitofauny jezera i přilehlých rekultivovaných ploch s cílem vyhodnotit hnízdní a potravní vazby zjištěných druhů na jednotlivé typy stanovišť. V rámci projektu jsou prováděna pravidelná sledování ptáků v průběhu celého roku, a to alespoň jednou za měsíc (častěji v době hnízdění). Zaznamenávány jsou všechny druhy ptáků, vázané na vodní a bažinné biotopy jezera i jeho okolní rekultivované plochy. Celkem bylo na sledovaném územní zjištěno 133 druhů ptáků. Dle prováděcí Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k Zákonu ČNR 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je z tohoto počtu 59 druhů zařazeno mezi zvláště chráněné druhy živočichů (12 v kategorii kriticky ohrožených, 28 v kategorii silně ohrožených a 19 v kategorii ohrožených).

Z hlediska kvality a charakteru vody a vodního prostředí, představuje jezero v současné době atraktivní lokalitu především pro rybožravé ptáky. Příkladem může být poměrně početný kormorán velký (Phalacrocorax carbo), různé druhy potápek, racků ap. v hnízdním i mimohnízdním období. Okolní rekultivované plochy, s různým stupněm zamokření, od drobných mokřadů, vlhkých rákosin až po velmi suché kamenité výhřevné plochy s absencí vegetace, jsou přitažlivé i pro ptáky bez vazby na vodní prostředí. Je to například konipas luční (Motacilla flava), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a černohlavý (S. torquata), linduška úhorní (Anthus campestris) nebo bělořit šedý (Oenanthe oenanthe).

V rámci zoologické části je rovněž sledována diverzita některých skupin bezobratlých živočichů vybraných biotopů jezera a jeho okolí.

Technologická agentura České republiky