Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Odpadní biomasa a závazky EU

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 316, 2011/6

Má Evropa dostatek biomasy, aby mohla splnit závazek pokrýt do roku 2020 deset procent paliv pro dopravu z biomasy? Anna Suesová udělala ve své doktorské práci inventuru, kolik biomasy udržitelně vyprodukuje evropská příroda (aniž by se mýtily lesy a aniž by se na dalších plochách pěstovaly např. rychle rostoucí dřeviny; podrobná kriteria udržitelnosti lze nalézt v čl. 17 rozsáhlé Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/25/ES). Brala v úvahu tedy jen zbytky běžné zemědělské produkce a běžné těžby dřeva. Inventura nedopadla uspokojivě: kdyby se sebrala skutečně veškerá odpadní biomasa a zpracovala tím nejefektivnějším způsobem, stačila by nanejvýš na 9,5 procenta předpokládané potřeby paliv pro dopravu v roce 2020. Řešení nespatřuje ani v dovozu biomasy např. z Jižní Ameriky nebo v pěstování energetických plodin.

Zkoumala také otázku, zda je výhodnější z biomasy vyrábět biopaliva pro spalovací motory anebo biomasu použít k výrobě elektřiny a používat elektromobily. Posuzovala přitom účinnost konverze, ekonomické náklady a vliv na životní prostředí. V počítačových simulacích se ukázalo, že výhodnější je elektrická varianta. Další výhoda elektřiny je, že k dosažení efektivity není nutno ji vyrábět ve velkých jednotkách (tedy není nutno biomasu přepravovat na velké vzdálenosti) a její užití v elektromobilech nezatěžuje životní prostředí. Suesová také porovnávala, které využití biomasy je pro závazek EU nejvhodnější. Methanol a vodík byly vyloučeny kvůli příliš vysoké ceně. Velmi vhodný je syntetický zemní plyn, který je možné přímo dodávat do sítě zemního plynu. Anna Suesová obhájila počátkem března svoji doktorskou práci na technice v Eidhovenu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné