mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Odpadní biomasa a závazky EU

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 316, 2011/6

Má Evropa dostatek biomasy, aby mohla splnit závazek pokrýt do roku 2020 deset procent paliv pro dopravu z biomasy? Anna Suesová udělala ve své doktorské práci inventuru, kolik biomasy udržitelně vyprodukuje evropská příroda (aniž by se mýtily lesy a aniž by se na dalších plochách pěstovaly např. rychle rostoucí dřeviny; podrobná kriteria udržitelnosti lze nalézt v čl. 17 rozsáhlé Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/25/ES). Brala v úvahu tedy jen zbytky běžné zemědělské produkce a běžné těžby dřeva. Inventura nedopadla uspokojivě: kdyby se sebrala skutečně veškerá odpadní biomasa a zpracovala tím nejefektivnějším způsobem, stačila by nanejvýš na 9,5 procenta předpokládané potřeby paliv pro dopravu v roce 2020. Řešení nespatřuje ani v dovozu biomasy např. z Jižní Ameriky nebo v pěstování energetických plodin.

Zkoumala také otázku, zda je výhodnější z biomasy vyrábět biopaliva pro spalovací motory anebo biomasu použít k výrobě elektřiny a používat elektromobily. Posuzovala přitom účinnost konverze, ekonomické náklady a vliv na životní prostředí. V počítačových simulacích se ukázalo, že výhodnější je elektrická varianta. Další výhoda elektřiny je, že k dosažení efektivity není nutno ji vyrábět ve velkých jednotkách (tedy není nutno biomasu přepravovat na velké vzdálenosti) a její užití v elektromobilech nezatěžuje životní prostředí. Suesová také porovnávala, které využití biomasy je pro závazek EU nejvhodnější. Methanol a vodík byly vyloučeny kvůli příliš vysoké ceně. Velmi vhodný je syntetický zemní plyn, který je možné přímo dodávat do sítě zemního plynu. Anna Suesová obhájila počátkem března svoji doktorskou práci na technice v Eidhovenu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...