Odpadní biomasa a závazky EU

Má Evropa dostatek biomasy, aby mohla splnit závazek pokrýt do roku 2020 deset procent paliv pro dopravu z biomasy? Anna Suesová udělala ve své doktorské práci inventuru, kolik biomasy udržitelně vyprodukuje evropská příroda (aniž by se mýtily lesy a aniž by se na dalších plochách pěstovaly např. rychle rostoucí dřeviny; podrobná kriteria udržitelnosti lze nalézt v čl. 17 rozsáhlé Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/25/ES). Brala v úvahu tedy jen zbytky běžné zemědělské produkce a běžné těžby dřeva. Inventura nedopadla uspokojivě: kdyby se sebrala skutečně veškerá odpadní biomasa a zpracovala tím nejefektivnějším způsobem, stačila by nanejvýš na 9,5 procenta předpokládané potřeby paliv pro dopravu v roce 2020. Řešení nespatřuje ani v dovozu biomasy např. z Jižní Ameriky nebo v pěstování energetických plodin.

Zkoumala také otázku, zda je výhodnější z biomasy vyrábět biopaliva pro spalovací motory anebo biomasu použít k výrobě elektřiny a používat elektromobily. Posuzovala přitom účinnost konverze, ekonomické náklady a vliv na životní prostředí. V počítačových simulacích se ukázalo, že výhodnější je elektrická varianta. Další výhoda elektřiny je, že k dosažení efektivity není nutno ji vyrábět ve velkých jednotkách (tedy není nutno biomasu přepravovat na velké vzdálenosti) a její užití v elektromobilech nezatěžuje životní prostředí. Suesová také porovnávala, které využití biomasy je pro závazek EU nejvhodnější. Methanol a vodík byly vyloučeny kvůli příliš vysoké ceně. Velmi vhodný je syntetický zemní plyn, který je možné přímo dodávat do sítě zemního plynu. Anna Suesová obhájila počátkem března svoji doktorskou práci na technice v Eidhovenu.