Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Biochemické změny u depresí

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 317, 2011/6

Jedna z důležitých úloh klinické psychiatrie je určit riziko sebevraždy u depresivních pacientů. Daniel Lindkvist ve své doktorské disertaci dospěl k závěru, že riziko sebevraždy lze objektivizovat. Zjistil totiž, že pacienti trpící depresemi mají nízké hladiny hormonu kortizolu v krvi a ve slinách. A nejen to – v jejich mozkomíšním moku se nacházejí látky nasvědčující o probíhajícím zánětu (vyšší hladiny prozánětlivého cytokinu IL-6). Jedna věc je najít příznak rizika sebevraždy a jiná najít terapii. A právě výskyt cytosinu IL-6 ho navedl k tomu, aby následně prověřil hypotézu, zda prvním krokem v rozvoji deprese není právě zánětlivý proces a zda se tedy v terapii nezaměřit rovněž na léčení zánětu. (viz www.dissertations.se/dissertation/3515f188e1/)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...