Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nejstarší český „povodňový“ tisk o dvou katastrofách v roce 1591

 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 300, 2011/5

Neobvyklé a extrémní přírodní jevy vnímali lidé již odnepaměti s obavami. Povodně sužovaly obyvatele měst a vesnic u řek a potoků víceméně stále a způsobovaly jim nejrůznější škody, protože na přirozených (neregulovaných) tocích byly a jsou normálním, prakticky každoročním jevem. Z hlediska historické paměti je důležité dokumentovat především velké povodně s poměrně malou četností výskytu. Nejstarší zprávy o těch mimořádných obsahují rukopisné kroniky. První popsaná katastrofální povodeň v českých zemích je zachycena v latinsky psané Kosmově kronice: došlo k ní na Vltavě v Praze v září 1118.

Jedním z dosud málo využitých pozdějších pramenů dobového zpravodajství o povodních jsou účelové staré tisky. Jde o příležitostné jednolisty, letáky, náboženská kázání i nejrůznější básně obsažené ve sbírkách širšího významu. V 16. století je jazykem „povodňových“ tisků němčina, latina a čeština. Z dnešního hlediska ovšem mají pochopitelně různou vypovídací hodnotu a dosavadní studium ukázalo, že v nich uváděné informace není vždy možné jednoduše akceptovat, je třeba usilovat o jejich verifikaci.

Nejstarším česky psaným „povodňovým“ tiskem je příležitostný leták o dobové senzaci – dvou katastrofách na Moravě v létě 1591, tedy před 420 lety.

Pravdivá a strašlivá novina o veliké povodni 1591

Na poškozený a obtížně čitelný nejstarší český tisk o povodni, který vydal v Olomouci – bez vročení – Valentin Klín, upozornili svého času P. Kneidl a P. Večeřová, ale podrobněji se jím už nezabývali. Tento jednolist se bohužel nedochoval celý, k dispozici jsou jen jeho dvě dílčí části. Knihař ho totiž kdysi použil jako výplň do staré vazby a list byl objeven až po druhé světové válce při restaurování poškozené knihy. (Patrně proto není tento dobový leták ve fondu Národního muzea v Praze uveden v Knihopisu československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století.)

Jeho doslovný název zní „Prawdivá a Strasslivá nowina o welike Powodnie, kteráž se stala w tomto Markrabství Moravském Létha 1591, zwlásstě pak při městech Prostějově a Ssymberka etc.“ (obr. 1). I když má tento příležitostný tisk dobový teologický rámec (popisovaná pohroma je trest Boží za hříchy současníků atp.), měl anonymní autor i tiskař bezpochyby zájem touto formou informovat o aktuální senzaci na způsob novodobých zpráv bulvárních novin.

Přestože název letáku vzbuzuje dojem, že se na Moravě v roce 1591 jednalo o jednu katastrofu, z textu vyplývá, že jsou ve skutečnosti zmíněny dva nezávislé případy: jednak povodeň na Prostějovsku od 10. do 14. července, jednak pohroma na Šumpersku 22. července.

Povodeň na Prostějovsku

O velké vodě v tomto regionu čteme: „Kteráž to povodně se počala 10. dne měsýce července a trvala až do dne 14. téhož měsýce. Voda pak tu mnoho rybníkův ztrhala tak že velmi velikú škodu na lidech a na všelikém dobytku podělala. Neb při městě Prostějově do 40. domův podrala, mnoho lidí žalostně se ztopilo, tolikéž rozličného dobytka, stromoví ze vším kořením zvyvrácela, obylí jakéhožkoli postihla, to všechno pobrala. Tolikéž y vsy blízko vody příležících hrozně ztrhala a lidí y dobytka nesčitedlný počet jich ztopilo.“

Pro verifikaci jsme se zajímali, co uvádí o této katastrofě městská kronika Prostějova. Toto město má pro uvedený rok informace dokonce ze dvou kronik. Autorem první byl městský písař Jan Bělkovský z Ronšova, autorem druhé Pavel Zlypivo. A tady vzniká záhada: oba kronikáři uvádějí v roce 1591 jen jednu povodeň, a to „v neděli den slavné památky Seslání Ducha svatého“ a v „den sv. Ducha“, tedy 2. června! Je přitom málo pravděpodobné, že by se v uvedeném roce vyskytly dvě letní povodně takového rozsahu. Při tom ani v předcházejícím, ani v následujícím roce není žádná povodeň v prostějovských kronikách uváděna! Proč se datace dobového tisku a obou kronik liší přibližně o 40 dní, nelze prozatím uspokojivě vysvětlit. Je možné, že autor textu jednolistu měl informace z druhé ruky a že tisk nevyšel hned v uvedeném roce, ale až s odstupem.

Jenže překvapením není konec: rukopisná kronika Marka Bydžovského z Florentina (1540–1612), který působil většinu svého života na Karlově univerzitě v Praze, „Rudolphus rex Bohemiae“, také uvádí velikou a hroznou povodeň v markrabství moravském ve dnech 10.–13. července 1591, tedy téměř ve stejné dataci jako olomoucký tisk. A Bydžovského záznam je prakticky shodný s líčením povodně v tomto jednolistu (např. „Neb při městečku Prostějově do 40 domův pobrala…“). Jenže stanovit, kdo od koho „opisoval“, je už s odstupem více než čtyř století stěží možné. Pravděpodobnější však je, že Bydžovský získal informaci o této povodni z olomouckého letáku.

Povodeň na Šumpersku

Pokud jde o druhou povodňovou katastrofu na Moravě, je líčení tisku podrobnější: „Kteréž pak ještě hroznější a strašlivější bylo jesti 22. dne téhož měsíce července, ale v hodinu na noc u města Šymberka tak strašlivé povětří přišlo s velikým hřímáním a hřmotem, až oblak dolů jesti spadl, kteréžto před městí šymberské roztrhala, také do 14. domův z gruntu pryč zaneslo, těch pak domův, kterýchž pozůstalo, škaredě ztrhala. Lidi a dobytek žalostně ztopila, našlo se pak ztopených mužského pohlaví a ženského do 60. osob bez těch dítek, kterýchž mnohem větší počet byl. Také každodenně nacházejí se ještě lidí ztopených a mnoho jich zanešeno, jichž to najíti nemohú…“

V tomto případě archivní záznamy ze Šumperka zmiňují v roce 1591 pouze jednu povodeň, spjatou s nevídanou bouřkou a průtrží mračen (tedy přívalovou) s mimořádnými škodami, jenže v noci z 21. na 22. června! Takže se u dobového tisku opět jedná o chybu v dataci, a to „měsíční“. Uváděný počet ztrát na lidských životech v obou zdrojích zhruba odpovídá. Leták zmiňuje, že se utopilo minimálně 60 dospělých a mnoho dětí a další lidé byli nezvěstní, zatímco podle dokladu ze šumperského archivu bylo den po katastrofě pohřbeno 64 utonulých, o čtyři dny později dalších 16. Řada lidí však patrně zůstala nezvěstná, protože v závěru dobového zápisu se konstatuje, žestrašlivá noc si vyžádala „na sto lidských životů“.

Možným vysvětlením rozdílů v dataci výskytu této bleskové povodně by mohlo být to, že nedatovaný olomoucký jednolist nevyšel bezprostředně v roce jejího výskytu, ale později a autor textu už měl k dispozici jen nepřesné podklady údajných pamětníků.

Článek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i., AV0Z30860518. Autor děkuje PhDr. Michaele Kokojanové z Muzea Prostějovska za odbornou konzultaci a kolegyni RNDr. Andrei Petrové, Ph.D., za počítačovou rekonstrukci poškozeného tisku.

Literatura

Kneidl P.: Česká lidová grafika v ilustracích novin, letáků a písniček, Praha 1983

Kokojanová M.: Katastrofy a svízele přelomu pernštejnské a lichtenštejnské éry v interpretaci prostějovských pamětí. In: Documenta pragensia XVI, 1998

Munzar J., Ondráček S.: Velké povodně na území České republiky – ztráta historické paměti. In: Historická geografie 33, 2005

Večeřová P.: Katastrofy ve starých českých tiscích. In: Documenta pragensia XVI, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Jan Munzar

RNDr. Jan Munzar, CSc. (*1941) vystudoval meteorologii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, vědeckou výchovu absolvoval v Geografickém ústavu ČSAV v Brně. V oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i., se zabývá klimatologií, hydrometeorologií, historickou geografií a environmentální historií.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné