Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Peníze nejsou všechno

 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 217, 2011/4

I ten, kdo se o novinky moderní fyziky zajímá jen velmi okrajově, patrně nemohl minulý podzim přehlédnout intenzivní medializaci grafenu, nového materiálu ve fyzice pevných látek. Snad veškerý náš denní tisk svým čtenářům tento materiál popsal až překvapivě zevrubně, a to jak z hlediska jeho atomové struktury, tak z pohledu jeho unikátních elektrických, optických a mechanických vlastností, které mohou vést k jeho užitečným aplikacím. Pozornost byla pochopitelně věnována i jeho objevitelům – nejnovějším nositelům Nobelovy ceny za fyziku, jimiž jsou Andre Geim a Konstantin Novoselov z Manchesterské univerzity. Všem žurnalistům tedy určitě patří poděkování, že pro grafen na stránkách svých deníků vybojovali v záplavě jiných zpráv dostatečný prostor.

Přesto mi ve většině novinových článků, tedy alespoň v těch, které jsem měl příležitost zahlédnout, chyběla důkladnější zmínka o jistém „poselství“, které grafen dnešní
vědě přinesl a které je možná daleko důležitější než všechny jeho budoucí aplikace – a že jich nejspíše bude celá řada. Objev grafenu, tedy vlastně úspěšná příprava tohoto materiálu, totiž jasně (pokolikáté už?) ukázal, že špičková věda zdaleka není výlučně vázána na enormní investice do infrastruktury jednotlivých vědeckých ústavů, tedy do nejrůznějších technologií přípravy materiálů nebo do sofistikovaných experimentálních technik používaných k jejich charakterizaci. Ty všechny jsou bezesporu užitečné a v konečném důsledku někdy i nezbytné, ale primární roli v objevu grafenu určitě nesehrály. Naopak nejvíce k němu přispěly jiné faktory: hluboký vhled do současné fyziky pevných látek, a to v celé její šíři, trpělivost, experimentální zručnost, intuice, nezbytný kus štěstí a rozhodně také široká tvůrčí svoboda neomezovaná přehnaným důrazem na aplikace. A to jsou věci, které s množstvím financí plynoucím do vědy nesouvisejí, popřípadě jen velmi nepřímo. Náklady na přípravu grafenu exfoliací byly totiž v zásadě nulové a minimálně ty opravdu první transportní i optické experimenty by mohla provést se svým standardním vybavením prakticky každá laboratoř fyziky pevných látek.

To pozitivní, co si z příběhu o grafenu můžeme odnést, tedy bezesporu je, že šanci na Nobelovu cenu za objev „příštího grafenu“ máme v zásadě všichni. I ti, kteří nemají tu příjemnou výhodu dostatečného financovaní své vědecké práce – a tu nemá vlastně nikdo. Grafen jasně ukázal, že zásadní objevy se dají dělat de facto „na koleně“. Pochopitelně nechci jakkoliv obhajovat či navrhovat další škrty v již i tak silně redukovaných rozpočtech na vědu a výzkum u nás i v zahraničí, jen chci využít příležitosti a upozornit, že ona pohodlná výmluva na nedostatek peněz není vždy na místě. Občas to jde i bez nich.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nanotechnologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Milan Orlita

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné