Birder & birdwatcher – ptáčkař, či ornitolog?

Lidé mají rádi hezké věci. Toto samozřejmé tvrzení se manifestuje v řadě sociálních jevů, od tlačenice před Monetovými lekníny v Musée d’Orsay po otylého turistu supícího na vrchol chrámu číslo čtyři v guatemalském Tikalu.¹⁾ Avšak ne všichni krasomilci polaskají své čivy návštěvou galerie či nechávají spočinout svůj zrak na zbořeništích zaniklých civilizací. Mnozí lnou ke kochání v „galeriích“ přírodních. Zůstaneme-li u říše živočišné, není divu, že díky barevné střídmosti, mlčenlivosti a skrytému způsobu života velké části fauny jsou odjakživa nejžádanějším objektem ke kochání ptáci – takový hrabáč zahrabaný ve své noře či blatnice lstivě splývající se svým biotopem se předmětem estetického blouznění stávají zřídka.

V českých luzích a hájích bují nejen buření, ale i debaty, jak říkat podivínům, kteří tráví i utrácejí čas pozorováním ptactva, vyvěšováním budek a nekonečnými debatami u piva, „kdo má delší“ (samozřejmě seznam pozorovaných druhů²⁾). Nejčastěji bývají osoby vykazující výše popsané symptomy označovány jako „ornitolog“. Pokud vyjdeme z toho, že ornitologie je věda o ptácích a ornitolog je tím pádem vědec, je označení amatérského zájemce o ptactvo jako ornitologa zavádějící. Ostatně aktivity amatérských „ornitologů“ se s náplní práce profesionálních ornitologů prakticky nepřekrývají. Nejen proto, že konzumace chmelového nápoje apod. bystroduchosti zrovna nepřidává,³⁾ nemluvě o tom, že čas strávený pitím piva lze těžko investovat do vědotvorby – čas prostě není nafukovací.⁴⁾

Soudný zaměstnanec advokátní kanceláře, který se po večerech kochá hvězdami, o sobě jistě neprohlásí, že je astronom (prostě se jen amatérsky zajímá o astronomii), potažmo zaměstnanec, který právě dostal padáka, se nebude představovat jako parašutista. Každému je jasné, že tak náročný obor, jakým je astronomie, si žádá speciální vzdělání a práci na plný úvazek v čase pracovním i „volném“. Přestože pro ornitologii platí totéž, je tato v obecném povědomí vnímána spíše jako kombinace turistiky a sčítání ptactva – tedy právě toho, co páchá (jak zde navrhuji) ptáčkař.

Ptáčkař se jeví jako vhodný ekvivalent pro jinak těžko přeložitelné termíny „birdwatcher“ či „birder“. Ty bývají chybně překládány jako „ornitolog“ (řada českých „birderů“ se ovšem v běžné mluvě častuje výrazem „brdvočer“ či příbuznými, v textu nepoužitelnými odvozeninami). Mezi oběma termíny je propastný rozdíl. Ptáčkař se o opeřenstvo zajímá amatérsky ve volném čase – kouká se, kochá se, nikdo mu za to neplatí, ale jeho to baví. Naopak ornitolog se o ptactvo zajímá profesně v době pracovní – na kochání nemá čas, neb jej většinou tráví civěním na těžko interpretovatelné výsledky sofistikovaných statistických analýz, občas mu to někdo zaplatí a nakonec ho to baví už jen zřídka, jak přibývají marné hádky s redakcemi odb(p)orných periodik.

Ptáčkař může být – z hlediska obecného blaha užitečně – zaměstnán „u pásu“, v lékárně či v prodejně zeleniny. Ornitolog je naopak placen za práci zcela virtuální, tedy za publikování téměř nikým nečtených závěrů založených na často chybně sebraných či zpracovaných datech.⁵⁾ Zatímco ornitolog může být ve volném čase i ptáčkařem, amatérský zájemce o ptactvo ornitologem z podstaty věci být nemůže. Na rozpoznání ptáčkaře od ornitologa stačí jednoduchý test: Zeptejte se dotyčného, jak vybírá kovarianční strukturu pro zobecněný lineární mixovaný model, či zda je jeho studie řádně randomizována a zda nezapomněl na procedurální kontrolu.