Zebry v keňské rezervaci Ol Pejeta – mezidruhová hybridizace savců „v přímém přenosu“

V současnosti známe několik druhů savců, které zřejmě vznikly úspěšným mezidruhovým křížením, a pár dalších z toho podezíráme (viz Vesmír 86, 72, 2007/2). Nicméně i z těchto několika vzácných případů vyplývá, že iniciátory takového křížení byli větší, resp. silnější samci jednoho druhu (například prabizon si páření vymohl na subtilnějších pratuřicích, analogicky jelen wapiti na drobných laních jelena lyrorohého). Důvodem byl patrně nedostatek samic vlastního druhu, který mohl nastat při globálním vymírání daného druhu nebo kvůli okrajovému a celkem nízkému výskytu u jinak úspěšného druhu. Do určité míry jde o spekulace, aktuálně však byla úspěšná mezidruhová hybridizace zachycena „za pochodu“ u zeber. Kdybyste navštívili rezervaci Ol Pejeta v centrální Keni (třeba kvůli královédvorským nosorožcům Cottonovým), mohli byste zde spatřit opravdu podivné zebry (viz obr.), částečně podobné zebrám Böhmovým (Equus quagga boehmi), ale také zebře Grévyho (Equus grevyi), která je nápadně větší, má větší uši a především hustější pruhování. Hybridní povaha těchto zvířat byla posléze ověřena analýzami mitochondriální i jaderné DNA. V tomto případě jde o další případ mezidruhového křížení, které se odehrává v přírodě a u kterého bychom očekávali přinejmenším neplodnost potomstva, ne-li třeba přímou morfologickou nerealizovatelnost páření, popř. problémy s donošením a porodem. Mimochodem obě zebry by měly být od sebe izolované jeden milion let. Několika hybridním jedincům se však už narodila mláďata, která byla úspěšně odchována a zjevně prosperují. Přestože se obě zebry v Keni mohou vzácně potkat i přirozeně, do Ol Pejety byly zebry Grévyho přivezeny, a to v poměru výrazně vychýleném ve prospěch samců. Zřejmě kvůli „sexuální nouzi“ si samci zebry Grévyho začali vynucovat páření na početných klisnách zebry stepní (resp. na jejím poddruhu zebře Böhmově). Na tomto křížení je zajímavé i to, že se obě „rodičovské“ zebry liší sociálním systémem (harémový neteritoriální u zebry stepní a teritoriální bez stabilních stád u zebry Grévyho), přičemž kříženci převzali sociální systém zebry stepní. Jistě by bylo zajímavé sledovat tuto hybridizaci a třeba plodnost i v dalších generacích, ovšem správa rezervace plánuje vzácné zebry Grévyho chovat jen ve velkých ohrazených výbězích bez přítomnosti šelem, především lvů, a také bez přítomnosti zebry Böhmovy. Dodejme, že hybridních zebřích jedinců bylo v rezervaci Ol Pejeta napočítáno 23.

(Animal Conservation 12, 505–513, 2009; Ol Pejeta Conservancy)