mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Jak vyzrát na virus Dengue

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 72, 2007/2

Horečka dengue je virové onemocnění, které se v posledních letech šíří do nových oblastí. Počty nemocných stoupají, nemoc se již vyskytuje ve více než 100 zemích a ohrožuje přes 40 % světové populace. Nejohroženější jsou města a příměstské oblasti v tropech a subtropech, zejména v Singapuru, Malajsii, na Filipínách a v Thajsku. Podle odhadů SZO je ročně infikováno asi 50 milionů lidí, včetně 400 tisíc případů hemoragické formy, která zahubí ročně kolem 25 tisíc lidí a v některých asijských státech je dnes hlavní příčinou úmrtnosti dětí. Vzrůstající výskyt této horečky souvisí s nárůstem populace, rozrůstáním měst (nezajištěných kvalitní vodou) a s turistickým ruchem.

Původcem choroby je virus Dengue, který patří do skupiny flavivirů s obalenou RNA. Virus je přenášen komárem Aedes aegypti, který se nakazí sáním krve nemocného a po zbytek svého života (2 až 3 měsíce) zůstává infekční. Inkubační doba se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 8 dní. Náhle se objeví vysoká horečka, bolesti hlavy a silná až omračující bolest celého těla. Akutní onemocnění odeznívá zhruba po týdnu, ale únava spojená s depresemi zůstává ještě několik týdnů i měsíců. Mnohem nebezpečnější hemoragická forma, která je provázena krvácivostí a šokovým stavem, což asi 15 % nemocných nepřežije, se naštěstí vyvine jen vzácně.

Proti horečce dengue neexistuje žádná vakcína. Terapie je jen podpůrná – infuze roztoků elektrolytů či plazmy, popřípadě celé krve. Úmrtnost tak lze snížit pod 1 %. Naděje na terapii nemoci vzrostla zjištěním, že replikace virové RNA probíhá pouze tehdy, když se původní lineární molekula RNA stočí do kruhové struktury. To je umožněno krátkými sekvencemi navzájem se doplňujících bází na obou koncích virové RNA, které působí jako „lepicí páska“. Kdyby se našel způsob jak tomuto slepení konců RNA zabránit, virus by se nemohl množit. Snad tento nález inspiruje badatele k tomu, aby hledali molekuly blokující „lepkavé“ konce RNA nebo inhibující enzym, který se na replikaci podílí. Tento přístup k terapii by mohl být úspěšný i u jiných virových nemocí způsobených flaviviry, např. u západní nilské horečky. (Genes and Development, DOI: 10.1101/gad.1444206)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...