Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Jak vyzrát na virus Dengue

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 72, 2007/2

Horečka dengue je virové onemocnění, které se v posledních letech šíří do nových oblastí. Počty nemocných stoupají, nemoc se již vyskytuje ve více než 100 zemích a ohrožuje přes 40 % světové populace. Nejohroženější jsou města a příměstské oblasti v tropech a subtropech, zejména v Singapuru, Malajsii, na Filipínách a v Thajsku. Podle odhadů SZO je ročně infikováno asi 50 milionů lidí, včetně 400 tisíc případů hemoragické formy, která zahubí ročně kolem 25 tisíc lidí a v některých asijských státech je dnes hlavní příčinou úmrtnosti dětí. Vzrůstající výskyt této horečky souvisí s nárůstem populace, rozrůstáním měst (nezajištěných kvalitní vodou) a s turistickým ruchem.

Původcem choroby je virus Dengue, který patří do skupiny flavivirů s obalenou RNA. Virus je přenášen komárem Aedes aegypti, který se nakazí sáním krve nemocného a po zbytek svého života (2 až 3 měsíce) zůstává infekční. Inkubační doba se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 8 dní. Náhle se objeví vysoká horečka, bolesti hlavy a silná až omračující bolest celého těla. Akutní onemocnění odeznívá zhruba po týdnu, ale únava spojená s depresemi zůstává ještě několik týdnů i měsíců. Mnohem nebezpečnější hemoragická forma, která je provázena krvácivostí a šokovým stavem, což asi 15 % nemocných nepřežije, se naštěstí vyvine jen vzácně.

Proti horečce dengue neexistuje žádná vakcína. Terapie je jen podpůrná – infuze roztoků elektrolytů či plazmy, popřípadě celé krve. Úmrtnost tak lze snížit pod 1 %. Naděje na terapii nemoci vzrostla zjištěním, že replikace virové RNA probíhá pouze tehdy, když se původní lineární molekula RNA stočí do kruhové struktury. To je umožněno krátkými sekvencemi navzájem se doplňujících bází na obou koncích virové RNA, které působí jako „lepicí páska“. Kdyby se našel způsob jak tomuto slepení konců RNA zabránit, virus by se nemohl množit. Snad tento nález inspiruje badatele k tomu, aby hledali molekuly blokující „lepkavé“ konce RNA nebo inhibující enzym, který se na replikaci podílí. Tento přístup k terapii by mohl být úspěšný i u jiných virových nemocí způsobených flaviviry, např. u západní nilské horečky. (Genes and Development, DOI: 10.1101/gad.1444206)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné