Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Homosexuální ptáci a vězeňské kolektivy

Co dělají ptáci, když nemusí pečovat o potomstvo?
 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 135, 2011/3

Do dnešního dne bylo homosexuální či lépe řečeno bisexuální chování1) zaznamenáno u více než 130 druhů ptáků. U více než dvou desítek z nich jde o masový jev podílející se z více než 20 % na sexuálních aktivitách jedinců daného druhu. Studie shrnující dosavadní poznatky2) poukazuje na překvapivě jednoznačné tendence, které korespondují se sociálními interakcemi jednotlivých druhů a mají paralelu i v chování lidí.

Zmíněné chování se projevuje převážně u pohlaví, které investuje méně času a energie do péče o potomstvo, typické je pro polygamní druhy. Častější jsou tyto projevy u samců polygynních druhů, obdobné chování je vzácněji známo i u samic polyandrických druhů. V druhém případě ale bývá problém s teritorialitou polyandrických samic. Například samice polyandrických druhů čeledi ostnákovitých (Jacanidae) vyhánějí jakékoliv jiné samice z teritorií všech svých samců, a tím samozřejmě předcházejí náznakům sexuálního chování orientovaného na stejné pohlaví. U samců polyandrických druhů a u samic polygynních druhů bývají projevy sexuální orientace na stejné pohlaví jen ojedinělé.

U sociálně monogamních druhů bývá investice samce do péče o potomstvo větší a s tím se snižuje i podíl projevů homosexuálního chování. Podobně ale i u této skupiny ptáků je viditelná tendence ke zmíněnému chování v případě, že u daného druhu se jedno z pohlaví podílí na péči o potomstvo menší měrou, ať již jde o samce (kachna divoká Anas platyrhynchos, husa velká Anser anser) či o samice (pisila čáponohá Himantopus himantopus). V případě samic jde vesměs o druhy s nekrmivým potomstvem, které obecně vyžaduje menší investice rodičů do výchovy.

Evoluční výhodnost sexuální orientace na stejné pohlaví u monogamních druhů je nejasná. Spekuluje se o tom, že homosexuální páry samců labutě černé (Cygnus atratus) jsou schopny efektivnější obrany teritoria a zdrojů v něm přítomných. Podobně v případě hus velkých se soudí, že páry samců mají díky lepším obranným schopnostem ve společenské hierarchii vyšší postavení, což na sebe váže opět lepší přístup ke zdrojům a paradoxně i snadnější přístup k samicím stejného druhu.

U samic je evoluční výhodnost homosexuálního chování prokazatelnější – například u racků australských (Larus novaehollandiae) dochází ke svazkům dvou samic, které společně pečují o potomstvo, a to včetně okamžiků, kdy jedna ze samic je na záletech s mimopárovým samcem. Tyto samice mají sice méně než poloviční počet mláďat než samice spárované se samci, ale na druhou stranu získávají možnost pečovat o snůšku za situace, kdy polovina samic v populaci daného druhu zůstává nespárovaných a jejich produkce potomstva je tedy nulová. Stejný jev byl pozorován v populaci albatrose laysanského (Phoebastria immutabilis), v níž 31 % párů tvořily jen samice, které ale zároveň představovaly 59 % celkové populace druhu. Když byly tyto páry samic sledovány několik po sobě následujících let, zjistilo se, že během této delší doby páry vychovaly nejméně po jednom mláděti od každé ze samic, takže z pohledu produkce potomstva na svém svazku obě vydělaly.

V řadě případů slouží sex mezi jedinci stejného pohlaví k udržování sociální struktury, k vybíjení sociální agresivity, upevňování hierarchické struktury a k posílení pozice dominantních samců. Sexuální chování orientované na jiné jedince stejného pohlaví se nejčastěji vyskytuje u druhů, které se v určitých fázích svého života sdružují do hejn zahrnujících jen jedno pohlaví. Podobně posílené je i u samců sdružujících se kolem loubí či tokanišť. Společným jmenovatelem je zjednodušený kontakt mezi jedinci stejného pohlaví.

A proč oni vězni v názvu článku? Frekvence situačního homosexuálního a pseudohomosexuálního chování za velmi podobných situací se zvyšuje i v lidské populaci – ve skupinách lidí jednoho pohlaví, typicky například ve skupinách branců či vězňů3) pobývajících v uzavřeném prostoru po dlouhé časové období.

Poznámky

1) Bagemihl B., Biological Exuberance. Animal Homosexuality and Natural Diversity. Profile Books, Londýn 1999.

2) MacFarlane G. R. a kol., Anim. Behav. 80, 375–390, 2010.

3) např. Struckman-Johnson C. a kol., J. Sex Res. 33, 67–76, 1996, 33.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné