Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Pracoviště globalizované vědy

Nové ústavy molekulární biologie a genetiky
 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 104, 2011/2

Jestliže s určitou nadsázkou nazýváme 20. století stoletím mikroelektroniky a telekomunikace, můžeme o 21. století říci, že bude stoletím nanotechnologií, mikrobiologie a genetiky. Globální spolupráce v mikrobiologii a genetice přinesla již řadu převratných objevů, jež možná zcela změní některé terapeutické metody budoucí medicíny. Pro celosvětově propojený výzkum se postupně vytvářejí ve všech vyspělých zemích srovnatelné podmínky. S tím souvisí výstavba nových objektů pro výzkumná pracoviště tohoto typu.

Nejbližší zahraniční ústav, který již byl postaven speciálně pro tento vědecký obor, je Ústav Maxe Plancka pro molekulární a buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech. Založen byl již v roce 1997 a nová budova laboratoří byla otevřena v roce 2001. Autory návrhu jsou HENN architekten Mnichov a Heikinen & Komonen Helsinky.

Jde o objekt s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím. Architektonický koncept je založen na podélném principu, což bylo dáno situačními podmínkami. Centrem objektu je vstupní hala s výškou na všechna nadzemní podlaží, která komunikačně obsluhuje dvě téměř totožná křídla laboratoří. Součástí souboru je i kongresové centrum, učebny a budova pro hosty. V suterénu objektu jsou pracoviště elektronové mikroskopie, zvěřinec a technické zařízení budovy.

Standardizace laboratoří i biologického materiálu používaného při pokusech je společná i pro další obdobná pracoviště. Každé podlaží laboratoří je řešeno jako flexibilní struktura koncipovaná v dispozičním pětitraktu. Laboratoře jsou klimatizovány. Materiálové řešení využívá ve velkém rozsahu nerezovou ocel. Bezespáré povrchy podlah umožňují udržet aseptické prostředí.

Podélná kompozice budovy je na západní straně, která přiléhá k ulici, podpořena roštovou stínicí treláží. Strojovny vzduchotechnického zařízení budovy jsou situovány ve střešních nástavbách. Tam jsou umístěny i respirační prostor pro zaměstnance a venkovní kuřárna.

Střešní nástavby spolu s vnějšími vertikálními komunikacemi na obou koncích budovy tento podélný objekt rytmizují. Celkový výraz budovy je monumentalizován symetrií průčelí. V souboru technické univerzity vznikl touto realizací výrazný architektonický akcent.

V roce 2007 byl realizován pro Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky srovnatelný nový objekt v areálu AV ČR v Krči. Autorem realizace je Ing. arch. Jan Šesták st. – architektonický ateliér Y, s. r. o., autory interiéru jsou M.A. arch. Jan Šesták ml. a Mgr. A. Marek Deyl – studio Pha. Koncepce stavby laboratoří využívá zahraniční zkušenosti i určitou standardizaci, která je pro obdobné stavby ústavů pro molekulární biologii a genetiku již typická.

Centrem budovy je komunikační vertikální hala s horním osvětlením a designérsky zajímavým vzdušným schodištěm. K ní přiléhají dvě téměř shodná křídla laboratoří.

Podélná modulace budovy je odvozena od velikosti laboratorního pracoviště a je zvolena 1,1 m. To umožňuje vytvořit při sdružení pěti modulů laboratoř se čtyřmi řadami laboratorních stolů kolmo na okenní fasádu; při devíti polích pro šest stolů atd. Příčná modulace je 6,9–6,6–6,9 m. Vnitřní trakty jsou využity pro servisní prostory laboratoří, kde jsou chladicí skříně, centrifugy a další. Ve vnitřním traktu se nepředpokládají trvalá pracoviště.

V modulaci 1,1 m je řešena i systémová keramická fasáda se strukturovanými pásy oken. Výška podlaží 4,2 m byla zvolena tak, aby bylo možné vést v laboratořích všechny technické rozvody (vzduchotechniku, kanalizaci, vodu, plyn, tekutý dusík, oxid uhličitý) odkryté, podvěšené pod stropem. To umožňuje jejich pohodlné připojení k laboratorním stolům a zároveň snadnou údržbu. Toto technické řešení zvyšuje vnitřní přizpůsobivost objektu při případných změnách rozdělení laboratoří.

Výše zmíněné schéma platí pro 2.–4. nadzemní patro. Přízemí je využito pro vstupní halu a kavárnu. Za schodišťovou vertikálou je umístěna ještě přednášková síň, zbytek přízemí je určen pro zásobování laboratoří a jejich servis. Tato část přiléhá k zásobovacímu dvoru a je vybavena těžkým nákladním výtahem. Umístění vstupu na kratším čele budovy, které je zvýrazněno vnějším točitým schodištěm, umožnilo autorům vytvořit příjemný vstupní a společenský prostor s postupnou gradací k centrální komunikaci.

zásobovací dvůr. Mezi hlavní hmotou laboratoříSoučástí souboru budov je přízemní stavba na křivkovém půdorysu, v níž je restaurace a kongresový sál. V oddělené části hmoty této stavby je umístěn zvěřinec, napojený na a přízemním objektem je venkovní terasa spojující kavárnu a restauraci. Objekty jsou propojeny krčkem ze vstupní haly.

Spolupráce autora stavby a autorů interiéru umožnila vytvořit celek s dokonalým detailem, který je zcela srovnatelný se zahraničními realizacemi v tomto oboru. Akademie věd ČR získala v tomto souboru kromě laboratorního objektu na světové úrovni i vlastní soudobé kongresové centrum. Laboratorní budova byla nominována na Stavbu roku 2007. Schodišťová hala v centru objektu, která je autorskou prací Pha studia, obdržela Grand prix architektů ČR roku 2008 za interiér.

Jako paralela z dějin architektury se nabízí srovnání německého a českého baroka. Přestože formálně vycházejí ze stejných základů, proti monumentalitě německých realizací je baroko v českých zemích jaksi laskavější.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura

O autorovi

Karel Fořtl

Doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc., vede vertikální ateliér na Fakultě architektury ČVUT a přednáší zdravotnické stavby na Fakultě architektury i na Fakultě stavební ČVUT.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné