Cesta ke štíhlé postavě?

Když chcete shodit nějaké to kilo nadváhy, zaháníte také myšlenky na jídlo, protože se domníváte, že myšlenka na chutné jídlo posiluje touhu to jídlo také sníst? Pravděpodobně to není nejvhodnější přístup. Podle studie provedené na Univerzitě Carnegie a Mellona (Science 330, 1530, 2010/6010) bychom měli postupovat právě opačně: opakovaně si představovat, jak nějaké jídlo pojídáme.

V jednom z četných experimentů deklarovaných jako výzkum chuti uložili jedné části účastníků, aby si v mysli představili třikrát za sebou, jak ochutnávají lentilky, další skupina si totéž měla představit třicetkrát za sebou a konečně třetí skupina si v mysli měla např. představovat, že dává po jedné třicet lentilek na misku. Pak každý dostal misku s lentilkami a měl je ochutnat. A jednoznačně ti, co si představovali třicetkrát, že pojídají lentilku, si z misky vzali méně lentilek, než si brali z obou zbývajících skupin. Pokusné osoby přitom nevěděly, že experimentátoři sledují počet snědených lentilek.

V modifikovaném experimentu se zjišťovalo, zda na množství snědené potravy má vliv představa specifické potravy. Jedna skupina osob si měla opět představovat, že pojídají lentilky, druhá skupina, že pojídá kostičky čedaru. Každou skupinu ještě rozdělili na dvě části: jedni opakovali představu třikrát, druzí třicetkrát. A zjistilo se, že na množství snědené potravy má vliv jedině představa té cílové potravy, tj. když tyto skupiny dostaly misky s kostičkami sýra, tak jedině ti, co si představovali, že pojídají sýr, si z misky vzali méně kostiček sýra. Experimentátoři se domnívají, že různými modifikacemi experimentu vyloučili rušivé faktory, jako že někomu nechutná sýr či lentilky, nebo že pokusné osoby sledovaly energetický obsah potravy apod.

V jednom z experimentů, poté co si pokusné osoby měly představovat pojídání kostiček sýra, klikáním na obrázek kostičky sýra na obrazovce mohly získat po skončení experimentu další (skutečné) kostičky sýru a mohly se rozhodnout, kdy s klikáním skončí. A opět osoby, které si představovaly pojídání kostiček třicetkrát, měly menší zájem získat kostičky sýru.

Takže autoři z těchto protiintuitivních výsledků uzavírají: rozdíl mezi aktuální zkušeností a mentální představou zkušenosti je možná menší, než jsme se domnívali.

Zajímavé by bylo, zda by obdobné mentální představy fungovaly také u některých návykových látek (u alkoholu, kouření).