Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Arzen nad fosfor

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 63, 2011/2

Vše začalo 29. listopadu 2010, když NASA oznámila, že ve čtvrtek 2. prosince ve 14 hodin místního času bude v jejím ústředí ve Washingtonu tisková konference o novém „astrobiologickém objevu, který bude mít vliv na hledání důkazu o mimozemském životě.“1) Žádné další podrobnosti, mediím a světu musí stačit ta chytlavá slova „astrobiologie“, „mimozemský život“, „důkaz“. Do téhož dne trvá i embargo na odborný článek v ScienceExpress, který má prozradit víc.

Pohotovost vyhlásila i Česká televize. Týž čtvrtek odpoledne mi telefonují, že v osm večer (aha, 14 + 6 = 8) si mám pustit přímý přenos z NASA, že se asi ve vesmíru našlo něco živého a že já to mám živě komentovat brzo ráno ve Studiu 6. Proč zrovna já? Přece vesmír není Vesmír a o mimozemšťanech já celkem nic nevím, hlavně ne v šest ráno. Ale nedalo mi to, přenos z NASA jsem si pustil a krátké písemné komuniké přečetl. Jasně: žádný marťan k nám nedorazil, pouze jedna sympatická mikrobioložka Felisa Wolfe-Simonová našla v pitoreskním slaném a arzenem přesyceném kalifornském jezeře Mono (Vesmír 83, 129, 2004/3) bakterie kmene GFAJ-1, které ve svých organických molekulách, včetně DNA, nahrazují úzkoprofilový fosfor jedovatým arzenem.2)

„Nejste tak trochu zklamaný?“ byla první otázka, kterou jsem ve Studiu 6 dostal. Já zklamaný ovšem nebyl, zklamaná byla jen média, již se těšivší na senzační titulky o živých ufonech. Připomnělo mi to velmi podobnou situaci před 15 lety, kdy byly na meteoritu z Marsu nalezeny (tehdy též pod hlavičkou NASA) podivné mikroskopické struktury připomínající pozemsky zkamenělé bakterie.3) Následovaly rozmanité pochybnosti (například že to jsou jen produkty geologických a chemických procesů), ale nejnovější výzkum v tom opět vidí doklad o opravdovém, i když velmi dávném životě na Marsu.4) Zatímco tehdy se jednalo o život jinde (a jindy), jen podobný životu zde, tentokrát jde o život zde (a teď), avšak odlišný od všeho, co známe. Právě ta odlišnost se mi líbí, a proto objevitelce držím palce.

Však to potřebuje: již první dny, ne-li hodiny po zmíněné konferenci se strhla lavina ostrých kritik od vědecké komunity, která se obula do všeho možného – do Felisy: „je mladá, proč jí nikdo z chemiků neporadil?“; do publikovaného článku: „ten neměl vůbec vyjít!“; do experimentální metody: povrchní, neúplné a neprůkazné testy; do manažerů NASA: že nejprve vše pečlivě utajovali před odborníky a pak najednou to triumfální show pro tisk a media; ale i do médií samotných pro jejich lačnost senzací.5) Rychlost, ostrost a rozptyl palby mě opravdu překvapil – že by to vše bylo projevem jakéhosi hlubinného kolektivního pocitu uražení a ohrožení?

Strach z mimozemšťanů to nebude, s těmi objev neměl co dělat. Možná v tom byla určitá nechuť, možná i závist, nad marketingovou strategií, pomocí níž si NASA chtěla získat lacinou popularitu a respekt sponzorů (kdo by nechtěl?). Možná hraje roli i jiná věc: některé z reakcí ostentativně citují jednu nenápadnou větu z oznámení o dotyčném objevu, totiž že „povede k přepisování učebnic biologie.“ Taková již floskule, nepříliš skromná (mimochodem, implicitně je poplatná scientismu: učebnice reprezentují vědeckou pravdu, ta je jen jedna, vždy ta „dnešní“).

Nehodlám se zabývat meritem věci, to jest chemickými aspekty nahrazení fosforových atomů arzenovými (i když by to byla dobrá příležitost k připomenutí, že rok 2011 je rokem chemie – ostatně jsem tak právě teď učinil.6)). Myslím, že na tento nový objev naváže v příštích letech celkem zajímavý badatelský výzkum, na který právem bude upřena pozornost vědců i vzdělané veřejnosti (mimo jiné díky i oné kritické odezvě). Nelze s určitostí říct, co toto bádání nakonec ukáže, z toho však neplyne, že bychom se nesměli už dnes nechat objevem inspirovat k třeba i spekulativním úvahám.

Zkusme například uvažovat takto: je-li známo, že atomy fosforu jsou jedním ze stavebních prvků páteře DNA (čili přímo se nepodílejí na genetické informaci) a lze-li – velmi hypoteticky – předpokládat, že arzenem jsou nahrazeny všechny atomy fosforu (nikoliv jen některé, jak tomu zřejmě je u bakterií z jezera Mono), pak už to vlastně není pravá DNA, ale řekněme jakási alternativní DNA. Brání pak něco tomu, aby přívlastek „alternativní“ byl rozšířen na celou buňku? Nebo abychom dokonce mluvili o alternativní formě života? Pravda, je to spíše konceptuální problém, ten však vzápětí přináší řadu empirických otázek. Proč by arzenový život nemohl existovat na naší Zemi dřív, než dnes dominantní fosforový život? Nastala bída o arzen, přešlo se na fosfor. Co když právě tak tomu je na nějaké jiné planetě? (Vida, vztah k astrobiologii nemusí být jen škádlením veřejnosti!)

Anebo, co si vymýšlet život na bázi jiných chemických prvků? Často jsem čítal o křemíku jako možné alternativě uhlíku v organických molekulách – jde ostatně o stejný typ podobnosti jako mezi arzenem a fosforem, stačí se podívat na periodickou tabulku prvků. Můžeme dokonce pokračovat: místo křemíku germanium, místo germania cín. Živí cínoví vojáčci – nebyla by to krása?7)

Poznámky

1) Doslova: „…an astrobiology finding that will impact the search for evidence of extraterrestrial life.“ Viz www.nasa.gov/home/hqnews/2010/nov/HQ_M10-167_Astrobiology.html.

2) Video je stále na webu, např. osel.cz/index.php?clanek=5416. Nutno přiznat, že Felisa umí mluvit.

3) Viz J. Kleczek: „Meteorit ALH84001 – Existoval na Marsu život?“ Vesmír 75, 545, 1996/10 a můj úvodník v témže čísle (Vesmír 75, 543, 1996/10).

4) Viz Wikipedie „ALH 84001“.

5) Nedá mi, abych nezmínil, že česká vědecká komunita reagovala také hbitě a také kriticky, či aspoň zlehčujícím způsobem: například Václav Pačes (3. 12.), Václav Hořejší (4. 12.), Ivo Konopásek (veřejná přednáška na PřF UK 7. 12.).

6) Připomíná se to i v článku F. Houdka v tomto čísle (Vesmír 90, 76, 2011/2).

7) Předpokládám, že to čtenáři neberou doslova. Zkouším jen postavit bezuzdnou (ale stále ještě racionální) spekulaci do protiváhy k přehnané zdrženlivosti střízlivé vědy při setkání s něčím, co je jen trochu za horizontem jejího očekávání.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...