Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Sto, sto jedna či sto dva let od objevu Mohorovičićovy diskontinuity?

 |  6. 10. 2011
 |  Vesmír 90, 543, 2011/10

V pražském Klementinu byla 22. září 2011 odhalena pamětní deska chorvatského geofyzika, meteorologa a seismologa Andriji Mohorovičiće (1857–1936). Jedním z motivů odhalení desky bylo trošku opožděné připomenutí stého výročí nejvýznamnějšího Mohorovičićova objevu publikovaného v roce 1910: tehdy popsal výraznou změnu vlastností hornin v hloubkách kolem 50 km, kterou vysvětlil jako přechod mezi zemskou kůrou a hlouběji ležící částí zemského tělesa. Tato zemská vrstva byla později nazvána svrchním zemským pláštěm a hranice mezi zemskou kůrou a pláštěm dostala název Mohorovičićova diskontinuita (častěji zkracováno, zejména v anglosaské literatuře, jako „diskontinuita Moho“).

Pamětní deska v Klementinu upozorňuje rovněž na skutečnost, že vyšší matematické a fyzikální vzdělání získal Mohorovičić v Praze na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě, která sídlila v Klementinu. Bylo to v roce 1875, tehdy bylo Mohorovičićovi osmnáct let a měl za sebou kromě několikaletého pobytu v Praze také gymnaziální studia v Rijece. Po skončení studií se Mohorovičić vrátil do Chorvatska, pracoval několik let jako středoškolský učitel a roku 1882 nastoupil do Královské námořní školy v chorvatském městě Bakaru.

Od té doby se datuje jeho samostatná vědecká práce, zpočátku téměř výlučně meteorologická. V Bakaru přednášel meteorologii a založil zde meteorologickou stanici. Od roku 1893 působil v Záhřebu: vedl tamější meteorologickou observatoř, koordinoval meteorologickou službu pro celé Chorvatsko a na Záhřebské univerzitě učil astronomii a geofyziku.

Posledně jmenovaný obor, zejména seismika, se také postupně stal hlavním předmětem jeho výzkumných prací. Do roku 1909 instaloval v okolí Záhřebu několik seismografů – právě včas, aby detailně zachytily seismické vlny silného zemětřesení, ke kterému došlo 8. října 1909 jihovýchodně od Záhřebu. Analýza záznamů ukázala, že zemský otřes se na vzdáleném měřiči projeví jako dvě vlny, podélná a příčná. K usměrnění musí docházet lomem a odrazem části vlnění na vrstvě, kde se skokově mění hustota horniny. Propočtením rozdílů v rychlosti obou vln na mnoha různých stanicích lze dospět k závěru o hloubce této diskontinuity a o hustotě obou zásadně odlišných hmot. Podle dat z okolí Záhřebu se Mohorovičić dopočítal hloubky skokové změny ve složení Země 50 km pod zemským povrchem.

Dnes – po analýzách obrovského množství přirozených i umělých seismických vln na celém světě – je známo, že hloubka Mohorovičićovy diskontinuity je 20–90 km pod kontinenty a 10–20 km pod oceány. Odpovídá to rozdílu v mocnosti oceánské a kontinentální zemské kůry. Už tím poukazujeme na obory, které se později začaly na pozadí Mohorovičićovy teorie rozvíjet: desková tektonika, teoretická podstata zemětřesení a důležité aspekty vulkanismu.

A jak je to s datem Mohorovičićova objevu? Objev byl publikován v chorvatsko-německé Ročence Záhřebské meteorologické observatoře za rok 1909. Tato ročenka vyšla až v roce 1910, ale objevitel měl zřejmě v hrubých rysech jasno již krátce po události, ke které došlo, jak jsme již výše uvedli, 8. října 1909.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné