Diabetes mellitus 1. typu a terapie leptinem?

Ačkoli objev inzulinu r. 1922 znamenal, že onemocnění diabetem již není fatální, nemoc sama je obtížná a přináší řadu komplikací. V České republice bylo v roce 2008 diagnostikováno 52 800 nemocných s diabetem 1. typu. U těchto nemocných se nedostávající inzulin doplňuje injekcí do žíly. S akutními komplikacemi jakými je hypoglykemie či hyperglykemie se nemocní naučí vyrovnat. Existují však dlouhodobé komplikace spojené s inzulinem samotným. Už jen nerovnováha způsobená injekcí do žíly znamená, že buňky po směru toku mají v danou chvíli inzulinu nadbytek, zatímco buňky a orgány proti toku ještě nedostatek. Inzulin také ovlivňuje tvorbu lipidů a cholesterolu, takže u nemocných se můžeme setkat s lipotoxickou kardiomyopatií nebo atherogenním postižením věnčitých tepen.

O leptinu jsme dosud psali především v souvislosti s obezitou (viz např. Vesmír 87, 410, 2008/6). May- yun Wang se spolupracovníky srovnávali terapeutické účinky inzulinu a leptinu na neobézních diabetických myších. Zjistili, že leptin potlačuje tvorbu lipidů, zatímco u myší, kterým byl aplikován pouze inzulin, docházelo ke zvýšené tvorbě lipidů a faktorů ovlivňujících tvorbu cholesterolu. Výsledky naznačují, že léčba leptinem by mohla mít krátkodobé i dlouhodobé přednosti před inzulinem. (doi: 10.1073/ pnas.1000736107), PNAS 107, 4813–4819, 2010/11)