Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Kdy přízemní ozon škodí?

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 17, 2011/1

Je známým faktem, že přízemní ozon ve zvýšených koncentracích na člověka, živočichy i rostliny působí toxicky (viz Vesmír 88, 804, 2009/12). Z výsledků podrobných měření difuzními dozimetry v některých českých horských lesích je zřejmé, že ve vegetačním období teplých roků mohou dosáhnout koncentrace ozonu skutečně vysokých hodnot a přetrvávat po období několika dnů i týdnů.

srovnatelné s koncentracemi měřenýmiZ podrobného měření v CHKO Jizerské hory prováděného na 13 lokalitách za období posledních pěti let vyplývá, že úrovně ozonu ve vrcholových partiích Jizerských hor jsou např. v jižních Alpách ve Švýcarsku, kam se ozon a jeho prekurzory dostávají z oblasti Pádské nížiny v severní Itálii, která patří k vůbec nejznečištěnějším oblastem v Evropě. Vzhledem k vysokým koncentracím by bylo možné očekávat i značné poškození vegetace. V rámci podrobného šetření v letech 2006–2007 se sledoval vývoj symptomů viditelného poškození na těch druzích rostlin, které jsou vůči působení ozonu pokládány za citlivé. Zda jsou zjištěné symptomy skutečně vyvolány vysokými koncentracemi ozonu, bylo následně ověřováno mikroskopicky ve Validačním centru pro střední Evropu ve švýcarském Birmensdorfu. Co se odhalilo? V rozporu s očekáváním se zjistilo, že ozonem je vyvolaná pouze malá část poškození. Symptomy poškození byly prokázány u buku lesního (Fagus sylvatica) a ostružiníku maliníku (Rubus idaeus). Obdobné výsledky, tedy relativně nízký výskyt symptomů viditelného poškození na listech citlivých druhů rostlin přes značně vysoké koncentrace toxického přízemního ozonu, byly publikovány i pro jiné oblasti v Evropě (např. Německo, Švýcarsko, Itálie). Tyto výsledky sledování v porostech v reálném prostředí jsou v rozporu s experimenty prováděnými v laboratorních podmínkách, kdy vysokému vystavení ozonu odpovídá i vysoký výskyt symptomů poškození. Zjištěná fakta zatím čekají na vysvětlení.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Iva Hůnová

Doc. RNDr. Iva Hůnová, CSc., (*1958) vystudovala obor ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK. Dnes působí v Českém hydrometeorologickém ústavu a v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Zabývá se studiem znečišťujících látek v ovzduší, především atmosférickou depozicí a přízemním ozonem.
Hůnová Iva

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...