Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Kdy přízemní ozon škodí?

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 17, 2011/1

Je známým faktem, že přízemní ozon ve zvýšených koncentracích na člověka, živočichy i rostliny působí toxicky (viz Vesmír 88, 804, 2009/12). Z výsledků podrobných měření difuzními dozimetry v některých českých horských lesích je zřejmé, že ve vegetačním období teplých roků mohou dosáhnout koncentrace ozonu skutečně vysokých hodnot a přetrvávat po období několika dnů i týdnů.

srovnatelné s koncentracemi měřenýmiZ podrobného měření v CHKO Jizerské hory prováděného na 13 lokalitách za období posledních pěti let vyplývá, že úrovně ozonu ve vrcholových partiích Jizerských hor jsou např. v jižních Alpách ve Švýcarsku, kam se ozon a jeho prekurzory dostávají z oblasti Pádské nížiny v severní Itálii, která patří k vůbec nejznečištěnějším oblastem v Evropě. Vzhledem k vysokým koncentracím by bylo možné očekávat i značné poškození vegetace. V rámci podrobného šetření v letech 2006–2007 se sledoval vývoj symptomů viditelného poškození na těch druzích rostlin, které jsou vůči působení ozonu pokládány za citlivé. Zda jsou zjištěné symptomy skutečně vyvolány vysokými koncentracemi ozonu, bylo následně ověřováno mikroskopicky ve Validačním centru pro střední Evropu ve švýcarském Birmensdorfu. Co se odhalilo? V rozporu s očekáváním se zjistilo, že ozonem je vyvolaná pouze malá část poškození. Symptomy poškození byly prokázány u buku lesního (Fagus sylvatica) a ostružiníku maliníku (Rubus idaeus). Obdobné výsledky, tedy relativně nízký výskyt symptomů viditelného poškození na listech citlivých druhů rostlin přes značně vysoké koncentrace toxického přízemního ozonu, byly publikovány i pro jiné oblasti v Evropě (např. Německo, Švýcarsko, Itálie). Tyto výsledky sledování v porostech v reálném prostředí jsou v rozporu s experimenty prováděnými v laboratorních podmínkách, kdy vysokému vystavení ozonu odpovídá i vysoký výskyt symptomů poškození. Zjištěná fakta zatím čekají na vysvětlení.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Iva Hůnová

Doc. RNDr. Iva Hůnová, CSc., (*1958) vystudovala obor ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK. Dnes působí v Českém hydrometeorologickém ústavu a v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Zabývá se studiem znečišťujících látek v ovzduší, především atmosférickou depozicí a přízemním ozonem.
Hůnová Iva

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...