Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Když cytokinový receptor slouží jako chaperon

 |  22. 7. 2010
 |  Vesmír 89, 412, 2010/7

Většina slušných cytokinových receptorů sedí zanořena v plazmatické membráně, větší či menší část jejich molekuly vyčnívá ven z buňky a čeká na kontakt s příslušným cytokinem. Už několik let je známo, že interleukin IL-15 vyžaduje expresi α-podjednotky svého receptoru (IL‑15Rα) ve stejné buňce, v které je produkován samotný cytokin. Důvodem měl být nový unikátní mechanismus zvaný transprezentace, objevený právě u těchto dvou molekul. Spočívá v tom, že cytokin navázaný na receptor jedné buňky (zde IL-15 sedící na IL-15Rα) interaguje s některým z receptorů na buňkách sousedních a spouští aktivaci jejich signálních drah. Mechanismus transprezentace byl popsán právě na příkladu cytokinu IL-15, který se na povrch buňky dostává v komplexu s α-podjednotkou svého receptoru a zůstává s ní i poté trvale spojen. V našem imunitním systému transprezentace IL-15 podporuje množení paměťových T-lymfocytů a stimuluje buňky NK („přirozené zabíječe“).

Zdá se, že zajímavý mechanismus transprezentace není jediným důvodem pro interakci dvou zmíněných molekul. Nasedají na sebe totiž už v endoplazmatickém retikulu (v místě, kde se syntetizují buněčné proteiny), popřípadě v navazujícím Golgiho komplexu (kde dochází k úpravám již nasyntetizovaných proteinů). Myši, kterým chyběl IL‑15, byly svými vlastnostmi k nerozeznání od myší bez receptoru IL-15Rα. Interlelukin IL-15 a receptorová podjednotka IL15-Rα se tedy jeden bez druhého zjevně neobejdou. Receptorová podjednotka IL-15Rα totiž na endoplazmatickém retikulu a v Golgiho komplexu váže vznikající molekuly cytokinu IL-15 a stabilizuje je. Jinak podléhají degradaci podobně jako třeba špatně sbalené proteiny – jsou označeny ubikvitinem a odsunuty do molekulárního krematoria zvaného proteazom. Vazba cytokinu IL-15 k jeho receptoru tomuto smrtonosnému označení a následné degradaci brání. Receptor tedy provází cytokin IL-15 po celou dobu jeho cesty od ribozomu k membráně a kromě podílu na transprezentaci svého partnera působí i jako jeho chaperon. (Pozn. red.: Chaperony jsou speciální proteiny, které se v buňkách starají o správnou prostorovou strukturu syntetizovaných proteinů; viz rovněž Vesmír 77, 15, 1998/1.)

(Mortier et al., J. Exp. Med. 205, 1213–1225, 2008; Mortier et al., Immunity 31, 811–822, 2009)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné