Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Jak šla kvasinka do světa

 |  22. 7. 2010
 |  Vesmír 89, 460, 2010/7

O jednobuněčných houbách neboli kvasinkách se všeobecně ví především to, že jsou to nedocenitelní pomocníci všelijakého průmyslu. Na druhou stranu je známo, především něžnější části populace, že kvasinky dokážou působit také pěknou neplechu v podobě nejrůznějších nepříjemných infekcí. Mezi méně známé nemoci způsobené kvasinkami patří kryptokokóza, kterou má na svědomí kvasinková bazidiomyceta Cryptococcus neoformans a která postihuje lidi i zvířata prakticky na celém světě. Závažnější problémy působí ale jen jedincům s imunodeficiencí, tzn. v praxi většinou pacientům s aidsem. Zde by mohl náš příběh končit, ale ve skutečnosti tím teprve začíná: Cryptococcus neoformans má totiž bratříčka, který zdaleka není tak shovívavý.

Cryptococcus gattii, taxonomicky též C. bacillisporus, napadá stejně jako jeho příbuzný plíce či druhotně též CNS, kde v prvém případě působí závažné pneumonie, v druhém závažné meningitidy, zvláště u starších lidí. K nakažení člověka nebo zvířete dochází vždy inhalací spór; nemocní jedinci přitom nejsou infekční. Onemocnění se projevuje celou plejádou symptomů od kašle přes horečku až k celkové apatii. Zásadní rozdíl pak spočívá ve skutečnosti, že C. gattii napadá i jedince se zdravým imunitním systémem a jeho následky jsou mnohem vážnější; mohou vést až k smrti organismu. Léčba je velmi obtížná a často si žádá doprovodný chirurgický zákrok, který odstraní poškozenou tkáň, což samozřejmě není ve všech případech možné.

Donedávna se myslelo, že výskyt C. gattii je geograficky omezen na tropické a subtropické oblasti, resp. na australský region, který je zjevně jeho původní domovinou. Jenže na přelomu tisíciletí došlo k překvapivé události, která zvedla epidemiology ze židle. Že dochází k pozvolnému šíření z endemických oblastí, se vědělo, ale náhle propuknuvší ohňostroj nákaz v roce 1999 v Kanadě všechny překvapil. Zasažená oblast zahrnovala primárně Vancouverův ostrov na západním pobřeží Severní Ameriky, na hranici Kanady a USA, což je typické temperátní pásmo – jde o padesátou rovnoběžku, tedy stejnou zeměpisnou šířku, jako má Česká republika. Prováděné studie hovoří až do roku 2005 o incidenci 37 obyvatel na milion za rok; incidence v domovském regionu Austrálie činí pro srovnání méně než 1 obyvatele na milion za rok.

Spory C. gattii jsou poměrně často nalézány na eukalyptech, a tak se předpokládalo, že k introdukci došlo nejspíše tímto způsobem, nicméně toto podezření se nepotvrdilo, naopak v Kanadě byly izolovány vzorky spor z deseti různých druhů stromů. Původní zdroj tak zůstal zahalen rouškou tajemství. A kvasinky se začaly šířit. Z ostrovní oblasti pronikly na pevninu, nejprve do Britské Kolumbie a následně i na druhou stranu hranice do USA, kde byl výskyt potvrzen ve státech Washington a Oregon. Je známo několik genotypů, které spadají do dvou sérotypů, přičemž právě v Oregonu byl rozpoznán úplně nový unikátní genotyp, který podle všeho vznikl zcela recentně buď rekombinací, nebo jako indukovaná odpověď na změnu vnějšího prostředí.

Pohádka o zlobivé kvasince, která se vydala na vandr, nám přináší dva důležité poznatky. V první řadě je to povzbudivý fakt, že i minoritní a v zásadě spíše vzácné patogenní organismy jsou pod ostražitým dohledem odborníků. Nu a za druhé je to skutečnost, se kterou se budou biologové v následujících letech pravděpodobně setkávat čím dál častěji: posouvání hranic druhů z jejich přirozených domovských regionů. V případě mikroorganismů, a zvláště těch, které jsou schopny způsobovat patogenní projevy, jde o zajímavou a veřejností dosud víceméně opomíjenou kapitolu výzkumu. Chřipkové pandemie jsou v epidemiologii infekčních organismů jen špičkou ledovce, jehož nejzajímavější část je skrytá kdesi v temných hlubinách pod hladinou obecného povědomí.

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné