Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Evoluční psychologie lidské sexuality a partnerství

 |  22. 7. 2010
 |  Vesmír 89, 496, 2010/7

Chování pozorované u zvířat a lidí vysvětluje sociobiologie především procesem adaptivní evoluce. Strategie chování (resp. rozhodování) mají systematický vliv na biologickou zdatnost jejich nositelů a (pokud se přenášejí z rodičů na děti) nevyhnutelně se šíří jen určité z nich. Při dobré znalosti biologie a typické sociální organizace daného druhu můžeme vítězné strategie poměrně dobře předpovědět, či alespoň evolučním příběhem ex post vysvětlit. Tento postup nám nabízí přinejmenším užitečný vhled a možnost dále zkoumat chování nad rámec pouhého popisu.

Sociální vědy se donedávna sociobiologickému pohledu tvrdě bránily. Tento přístup se prosadil teprve počátkem devadesátých let pod názvem evoluční psychologie. Již ve vlivné knize „Adapted mind“ z roku 1992 (laskavě mi ji kdysi zapůjčil J. Madlafousek), která do značné míry přispěla k prosazení tohoto vědního oboru, mne zaujala stať Davida Busse pojednávající o partnerských preferencích u lidí. Navázala na předchozí empirické výzkumy tohoto autora provedené ve 37 společnostech z různých kontinentů. Ačkoli se tyto společnosti navzájem velmi lišily téměř vším, nevyjímaje míru složitosti a stupeň kulturní podobnosti se společnostmi euroamerickými, zjištěné mezipohlavní rozdíly partnerských preferencí byly překvapivě podobné. Muži preferovali partnerky fyzicky krásné a spíše mladší, zatímco ženy dávaly přednost mužům bohatým, vzdělaným, vyšším a o něco starším. Obě pohlaví požadovala u svých partnerů inteligenci. Naopak v hodnocení nadváhy či předchozí sexuální zkušenosti partnera byla shoda překvapivě malá. Tyto výsledky říkají, že bez ohledu na místní podmínky a kulturní vlivy se preference mužů zásadně a do značné míry liší od preferencí žen. Zaznamenané rozdíly lze interpretovat tak, že muži očekávají u žen především plodnost, zatímco ženy preferují u mužů jejich ochotu či schopnost investovat do ženy a jejích potomků zdroje. Je to vysvětlitelné především konfliktem zájmů mezi pohlavími.

Následovala řada nových původních výzkumů a reinterpretací starších empirických dat o lidské sexualitě a partnerských vztazích. Evolučně psychologický přístup předpokládající společnou evoluční historii dnešního lidstva, během které se vyvinuly současné vzorce chování, se ukázal jako velmi produktivní. Buss záhy vydal učebnici evoluční psychologie (1999), množství dílčích publikací a nakonec v roce 2003 i popularizující knihu, kterou máme nyní k dispozici v českém překladu.

Úspěch výše popsaného evolučního přístupu je výrazně svázán se silou selekčních tlaků, které zkoumaný druh chování ovlivňují. Sociobiologie či evoluční psychologie proto mohou být skutečně úspěšné jen tam, kde chování velmi výrazně ovlivňuje reprodukční úspěch či přežívání. Tak jak je tomu v případě sexuality a partnerství.

Od doby, kdy jsem poprvé začal studentům přírodovědecké fakulty UK v Praze o Bussových výzkumech přednášet, uplynulo již více než 15 let, a nejsou tedy pro mne žádným překvapením. Navíc popularizace si vynucuje zjednodušování, a tak čtenář ne vždy rozliší tvrdá data od jejich interpretací, či dokonce evolučních vyprávěnek. Přesto považuji vydání českého překladu za velmi přínosné. Kniha by měla být skoro povinnou četbou nejen pro etology a psychology, ale i pro všechny ostatní, koho lidská sexualita a partnerské vztahy zajímají.

Jen prosím nevěřte nám sociobiologům vše jen proto, že jsme se z role nevítaných disidentů vědy dostali do nezáviděníhodné role strážců pravdy jejího hlavního proudu. A také varuji, že pochopení evolučních příčin určitého chování nezaručuje ani v nejmenším praktický úspěch při jeho realizaci.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Daniel Frynta

Doc. RNDr. et Dr. Daniel Frynta (*1963) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře zoologie této fakulty se zabývá etologií a sociobiologií savců.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné