Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Lidské patogeny ničí starověké jeskynní umění

 |  6. 5. 2010
 |  Vesmír 89, 278, 2010/5

Jeskynní umění je souhrnné označení pro prehistorické malby, které se zachovaly na stěnách a stropech jeskyní v různých částech světa. Nejstarší z nich pocházejí z pozdního paleolitu a jsou staré 15–30 tisíc let. Malby se často vyskytují ve špatně přístupných jeskyních bez denního světla a zpravidla beze stop osídlení. Smysl jeskynních maleb není jasný. Spousta (snad několik set) jich je ve Francii a v severním Španělsku. Nejznámější francouzskou jeskyní je Lascaux, španělskou Altamira (viz Vesmír 74, 678, 1995/12; 84, 574, 2005/10).

Jeskynní malby (převážně zobrazení zvířat) jsou většinou kresleny různými odstíny okru či drceným dřevěným uhlím a jejich obrysy bývají vyryty do skály. Zubu času odolávaly do té doby, než je znovu objevil člověk a staly se turistickou atrakcí. Osvětlení, které bylo do jeskyní instalováno, spolu s oxidem uhličitým vydechovaným návštěvníky a další faktory začaly malby narušovat.

Jeskyně Lascaux, objevená v roce 1940 v jihozápadní Francii a zpřístupněná v roce 1955, musela být v roce 1963 pro veřejnost zcela uzavřena. Malby se pokryly černou plísní a trvalo 4 roky, než se jakž takž podařilo pohromě zabránit (Vesmír 82, 293, 2003/5). Postižená místa se stříkala roztokem chloridu benzalkonia, který sice plíseň zničil, ale zároveň drasticky redukoval biodiverzitu jeskyně. Od roku 1983 je pro návštěvníky otevřena už jen replika Lascaux. Prakticky stejná situace s poškozováním maleb je ve všech jeskyních, kam mají turisté přístup. Výzkum ve Francii a Španělsku mimo jiné odhalil v jeskyních mnoho lidských patogenních bakterií, plísní a prvoků, které tam zanesli návštěvníci. Lidské patogeny tedy škodí nejen lidem, ale i pravěkému umění. (Naturwissenschaften, DOI: 10.1007/s00114-009-0540-y)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné