Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Býčí skála: prvé datování skalních maleb

 |  13. 10. 2005
 |  Vesmír 84, 574, 2005/10

Prehistorické skalní umění bylo objeveno v 19. století v jeskyni Altamira ve Španělsku, ale obecného uznání se dočkalo až počátkem 20. století ve Francii. Od té doby je otevřena provokativní otázka, zda můžeme podobné objevy očekávat také v jeskyních střední Evropy. A pokud ne, tedy proč. Ve dvacátých letech 19. století navštívil střední Evropu největší znalec pravěkého umění své doby abbé Henri Breuil a od té doby se malby či rytiny hledaly i u nás. Ve třech jeskyních Moravy a Slovenska – v Býčí skále v Moravském krasu, v Mladči v Mladečsko-javoříčském krasu a v Domici ve Slovenském krasu – se o pravěkém stáří tamních maleb vážně uvažovalo, ale dosud to nebylo možné prokázat. V německých jeskyních byly doloženy alespoň úlomky vápence se zbytky malby, tedy opad ze stěn, a to přímo v prehistorických kulturních vrstvách.

V posledních letech se objevila možnost radiometricky datovat i velmi malá kvanta uhlíku, tedy pouhé stopy černé barvy na skalních stěnách. Největších úspěchů v tom dosáhla francouzská laboratoř v Gif-sur-Yvette pod vedením paní Helene Valladas, která datovala velmi staré a dokonalé malby z jeskyně Chauvet a zjistila, že jejich stáří přesahuje 30 tisíc let. Proto jsme přistoupili k odběru vzorků z maleb v jeskyni Býčí skála, které byly rovněž vytvořeny zuhelnatělým dřevem. Po neúspěšném pokusu v laboratoři v Gif-sur-Yvette jsme nyní získali prvé výsledky díky dlouhodobé spolupráci s laboratoří v nizozemském Groningenu.

Stěny hlavního koridoru jeskyně Býčí skála až po Šenkův sifon pokrývají četné nápisy a podpisy z historických dob. Několik výtvorů se však z rámce těchto graffit vymyká, například skica zvířete a geometrické znaky objevené v Jižní odbočce této jeskyně. Jižní odbočka je poměrně rozsáhlá prostora, daleko od vchodu a denního světla, kde bylo již od sklonku 19. století doloženo osídlení z mladého paleolitu (magdalénienu, zhruba 15–12 tisíc let) a obvykle se interpretuje jako lovecké zimoviště. To by samozřejmě pravěkému stáří maleb na týchž místech nasvědčovalo. Aktivity několika generací archeologů i amatérů v této části jeskyně však nevylučovaly ani možnost, že jde o novodobý výtvor – ať už to mělo být falzum nebo žert. V roce 2003 jsme malby v Jižní odbočce předvedli Jeanu Clottesovi, dnes přednímu světovému odborníku na skalní umění. Vyjádřil se skepticky o skice zvířete, ale zdůraznil význam geometrických znaků, které by mohly patřit mladšímu pravěku. Nové výsledky datování jeho odhad rámcově potvrzují.

Prvý vzorek jsme odebrali z černé skici zvířete, zřejmě jelena, druhý ze sintrového povlaku, který překryl její zadní část. Výsledek z malby je 680 ± 40 let před současností (tj. před r. 1950). Po kalibraci by šlo v nejširším smyslu o interval let 1265–1395 n. l., tedy středověk. Datum ze sintru se získat nepodařilo. Další vzorek, odebraný z geometrického vzoru, poskytl hodnotu podstatně starší: 4420 ± 50 let před současností; po kalibraci bychom se dostali do období mezi lety 3330–2915 př. n. l. V archeologické periodizaci toodpovídá složitému období eneolitu (pozdní doby kamenné), kdy se na našem území rychle vystřídalo několik pravěkých kultur. Geometrické motivy na stěně jeskyně skutečně připomínají výzdobu rytou na tělech některých keramických nádob té doby, např. u tzv. kanelované keramiky.

Prvá data z Býčí skály tedy neprokázala existenci skalního umění starší doby kamenné, které bychom mohli srovnat s objevy jihozápadní Evropě a které u nás několik generací archeologů očekávalo. Nejstarší skalní umění na našem území kladou do pozdní doby kamenné, eneolitu, což je pro střední Evro pu rovněž velmi významný nový poznatek. Podobná situace může být v Domici na Slovensku, kde se předpokládá neolitické stáří maleb; jsou rovněž vytvořeny černým uhlem, takže také tady bude v budoucnu možné aplikovat datování pomocí radioaktivního uhlíku. Otázka Mladče zůstane otevřená, neboť tamní malby jsou vytvořeny červeným barvivem, které zatím nikdo datovat neumí. V každém případě se Česká republika řadí mezi státy, které mají své nástěnné jeskynní umění.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorech

Jiří A. Svoboda

Ivan Balák

Hans van der Plicht

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné