Co prozradí otisky

Papilární linie na kůži dlaní a chodidel jsou pro každého člověka jedinečné, neshodují se ani u jednovaječných dvojčat. Proto na všem, čeho se dotkneme, zanecháváme své osobní razítko, otisky prstů. K identifikaci osob se používají už 133 let (r. 1877 je u osob pobírajících důchod a stvrzujících smlouvy zavedl britský koloniální úředník v Indii W. J. Herschel).

Dnes se z nich ale dá vyčíst více, než jen kdo se dotkl zkoumaného předmětu. Kromě potu a kožního mazu máme na kůži také nečistoty, které jsme někde nasbírali. A to může být náramně zajímavé, například když jde o drogy nebo výbušniny. Pokud se částečky určité látky vyskytují právě jen ve zkoumaném otisku a nikde okolo, je téměř jisté, kdo je tam zanechal. Metody infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) a Ramanovy spektroskopie umožňují detekovat řadu látek bez jakékoli chemické přeměny přímo na místě, a to již v mikroskopickém množství. Otisk se naskenuje mikrokamerou, a pak se signál změřený v každém poli (pixlu) porovná s knihovnou známých spekter. Současné aplikace umožňují identifikovat částice již o velikosti 22 mikrometrů, což odpovídá hmotnosti okolo 60 nanogramů. Technika byla vyzkoušena například pro detekci léčiv (diazepamu, paracetamolu, aspirinu), alkaloidů (kofeinu, kokainu), ale i výbušnin, jako jsou trinitrotoluen a pentaerithritol. (Anal. Bioanal. Chem. 394, 2039–2048, 2009)