Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hmyz a mezilidské vztahy (reakce na reakci)

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 85, 2010/2

Nejnápadnějším indikátorem ubývání hmyzu jsou denní motýli. Tak např. ještě ve čtyřicátých letech tohoto století bylo možno pozorovat v polích a lukách na území naší republiky 46 hojných druhů denních motýlů a v lesích 26 druhů. V současné době zůstalo v polích 11 a v lesích 9 druhů, které je možno označit jako hojné. I mezi nimi však pozorujeme postupující úbytek. Výskyt ostatních poklesl natolik, že se z nich staly dnes v podstatě vzácné druhy.

I. Novák a K. Spitzer, Ohrožený svět hmyzu, 1982

Spoluautorem těchto památných1) burcujících slov je jeden z autorů příkré reakce na článek Odhmyzeno. Co se za těch třicet let změnilo, že dnes popírá vlastní slova a tvrdí, že vše je v pořádku? Zlepšil se natolik stav naší přírody? Než odpovíme na některá tvrzení našich oponentů, jsme nuceni vyslovit, co vnímavý čtenář dávno tuší. Spíše než o hmyz a argumenty tu jde o lidi a mezilidské vztahy.

Ilustruje to již recenze pohřbívající knihu J. Beneše, M. Konvičky ad. Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana (Živa 50, LXXVII, 2003/6): „Problematická kniha … začíná … mystifikací…“ Tato a další podobná2) slova ostře kontrastují se slovy D. Povolného „Dílo jako celek […] staví naši lepidopterologii po hiátu trvajícím více než tři desítky let (!) na vysokou mezinárodní úroveň“ (Živa 50, LXXVIII, 2003/6) či slovy T. Grima „…očekávám, že s odstupem let se toto dílo ukáže jako přelomové – nejen z hlediska české lepidopterologie, ale především z hlediska ochrany přírody u nás obecně“ (Vesmír 83, 395, 2004/7). Reakce v časopisech jsou jen nejviditelnějším produktem dlouhodobé mravenčí práce, jež využívá i podstatně „partyzánštější metody boje“. Například telefonáty do redakcí vědeckých časopisů a státních institucí s poselstvím, že autoři (z týmu M. Konvičky) textu – článku, expertizy či odborných doporučení – jsou „neseriózní“, „kontroverzní“, „diletanti“ a tak dále. Podobná munice z téhož zákopu ostatně létá do více stran.

Následně se K. Spitzer odvolává na svou vlastní práci (spolu s I. Novákem) starou čtvrt století. Ano, kniha Ohrožený svět hmyzu (1982) předběhla svou dobu i v měřítku evropském, nás čtyři (navzájem nezávisle) silně ovlivnila a nikdy jsme se nepřestali pokládat za Novákovy a Spitzerovy pokračovatele. Jenže uplynula téměř tři desetiletí, problematika ohroženého hmyzu se v evropské i české vědě plně etablovala, změnil se přístup k ochraně přírody. Současný ochranářský konsensus, reflektovaný ve všech moderních učebnicích a monografiích,5) jasně říká, že velcí býložravci a oheň jsou nejen odvěkou součástí přírody, ale také nástrojem, který vytváří a udržuje mozaiku různých typů vegetace, a tím přispívá ke vzniku a uchování přírodní rozmanitosti. Proto pastva a vypalování jsou nezbytnými a stále běžnějšími způsoby péče o chráněná území.

Co naši předchůdci před třiceti lety jen tušili, my dnes máme podloženo tvrdými daty. „Nejhorší kapitola“ Červeného seznamu bezobratlých – denní motýli – vychází z databáze rozšíření denních motýlů, kde objem dat dnes dosahuje k půl milionu záznamů. Záznamy z databáze také slouží jako podklady k tvorbě map rozšíření jednotlivých druhů. Tyto mapy a texty k nim uvádějí na pravou míru místy zcela absurdní tvrzení našich oponentů, týkající se rozšíření konkrétních druhů motýlů. O tom se každý čtenář snadno přesvědčí sám, vše je už roky volně dostupné na www.lepidoptera.cz.

Závěry článku Odhmyzeno stojí na nejlepších dostupných datech, jsou v souladu s poznatky o míře ohrožení hmyzu v okolních zemích, i míře ohrožení jiných skupin organismů (např. obratlovců a rostlin) u nás. Náš text především sumarizuje a – přestože součet našich dluhů v ochraně hmyzu dává dohromady děsivá čísla – vlastně neříká nic nového. Nebýt osobních výhrad vůči jeho autorům, pánové Jaroš i Spitzer by se s vyzněním článku nejspíš ztotožnili.

Poznámky

1) Byla svého času citována v materiálu Stav a vývoj životního prostředí v Československu (editoři J. Vavroušek a B. Moldan), jehož zveřejnění v roce 1989 přispělo k pádu předlistopadového režimu.

2) Další citace z téže recenze: „ …neúměrně rozvláčné knize (lze) vytknout řadu … chyb a nepřesností. Ačkoli jde o pouhou a neúplnou kompilaci dobře známých skutečností…“, „Je smutnou skutečností, že bez kvalifikované recenze rukopisu vychází kniha, která kromě řady chyb, ve svých důsledcích nabádá k další destrukci ohrožené entomofauny diletantským a destruktivním, agresivním managementem.“

5) Např. Pullin A. S., Conservation Biology, Cambridge Univ. 2002; Samways M. S., Insect Diversity Conservation, Cambridge Univ., 2005; Settele J., Shreeve T., Konvička M., Van Dyck H., Ecology of Butterflies in Europe, Cambridge Univ., 2009.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorech

Jiří Beneš

Lukáš Čížek

Zdeněk Fric

Martin Konvička

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné