Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Páry a rodiny asteroidů

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 734, 2010/12

Asteroidy jsou malá tělesa sluneční soustavy o rozměrech zlomků metrů až po stovky kilometrů. Vyznačují se rozmanitými tvary, které můžeme přirovnat k bramborám. To je ale vše, co mají s bramborami společného.

Asteroidy nebo též planetky jsou nepravidelné bloky skal, které sviští vesmírem závratnou rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu! Většina z nich obíhá okolo Slunce mezi dráhami Marsu a Jupiteru. V současné době jich známe přes půl milionu a jejich počet stále narůstá. Odhaduje se, že jich v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem může být až jeden milion.

Ač se na první pohled zdá, že každý z těchto vesmírných balvanů existuje a existoval nezávisle na ostatních, není to pravda. Ukazuje se totiž, že velké množství asteroidů má nějaký společný původ, například ve větším tělese, které mohlo být v minulosti roztříštěno na menší kusy.

V poslední dekádě rapidně narostl počet asteroidálních rodin – souborů asteroidů, které se vyznačují podobnými dráhami okolo Slunce. Samotná podobnost drah vybraných planetek je ostatně prvním indikátorem toho, že mohou náležet k nějaké rodině či skupině asteroidů a dřív tvořily například jediné mateřské těleso.

Nedávno však vědci začali objevovat i asteroidální páry, což jsou dva asteroidy, které mají velmi blízké dráhy. Dokonce když se podíváme pomocí moderní výpočetní techniky na jejich minulost, odhalíme, že se postupně blíží k dráze jednoho, původně mateřského tělesa. Jedním z nejmladších z nedávno objevených asteroidálních párů je systém sestávající ze dvou asteroidů (3749) Balam2009 BR60. Jeho stáří (tj. doba, kdy došlo k rozpadu mateřského asteroidu) bylo stanoveno na méně než půl milionu roků, což je vzhledem k stáří sluneční soustavy velice krátká doba!

Existuje mnoho teorií, jak asteroidální páry vznikají. Hlavním kandidátem příčiny jejich vzniku je tzv. YORP efekt. Dopadá-li totiž sluneční záření na povrch asteroidu, je jím následně přezařováno částečně v infračerveném oboru elektromagnetického spektra zpět do meziplanetárního prostoru. Tento jev v konečném důsledku planetku pomalinku roztáčí. Pokud je rotační rychlost dostatečná, planetka nevydrží pohromadě a roztrhne se na kusy, které se pohybují po podobných dráhách. Dalším kandidátem pro vznik párů a rodin mohou samozřejmě být i nedávné vzájemné srážky těchto těles.

Najdeme-li tedy asteroidy s nápadně podobnými dráhami, můžeme očekávat, že nejde o náhodu, nýbrž o kusy původně mateřského tělesa. V současnosti známe asi 70 párů asteroidů a jejich počet bude jistě rychle narůstat.

Ukazuje se tak, že systém malých těles sluneční soustavy již dlouho není statickým a nudným světem, jak se dříve myslelo, ale světem dynamickým a překvapujícím. Asteroidy představují stejně jako ostatní objekty ve vesmíru unikátní fyzikální laboratoř hodnou další pozornosti odborníků.

Literatura

Pravec P. et al.: Asteroid pairs formed by rotational fission, Nature 466, 1085, 2010

Vokrouhlický D., Nesvorný D.: Pairs of asteroids probably of common origin, Astron. J. 136, 280, 2008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jindřich Žižka

Mgr. Jindřich Žižka (*1984), doktorand na MFF Univerzity Karlovy a současně zaměstnanec Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Ve své odborné činnosti se zabývá převážně dynamikou malých těles sluneční soustavy a negravitačními poruchami jejich drah. Okrajově se také věnuje metodám určování drah planetek z observačních dat.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné