Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Páry a rodiny asteroidů

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 734, 2010/12

Asteroidy jsou malá tělesa sluneční soustavy o rozměrech zlomků metrů až po stovky kilometrů. Vyznačují se rozmanitými tvary, které můžeme přirovnat k bramborám. To je ale vše, co mají s bramborami společného.

Asteroidy nebo též planetky jsou nepravidelné bloky skal, které sviští vesmírem závratnou rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu! Většina z nich obíhá okolo Slunce mezi dráhami Marsu a Jupiteru. V současné době jich známe přes půl milionu a jejich počet stále narůstá. Odhaduje se, že jich v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem může být až jeden milion.

Ač se na první pohled zdá, že každý z těchto vesmírných balvanů existuje a existoval nezávisle na ostatních, není to pravda. Ukazuje se totiž, že velké množství asteroidů má nějaký společný původ, například ve větším tělese, které mohlo být v minulosti roztříštěno na menší kusy.

V poslední dekádě rapidně narostl počet asteroidálních rodin – souborů asteroidů, které se vyznačují podobnými dráhami okolo Slunce. Samotná podobnost drah vybraných planetek je ostatně prvním indikátorem toho, že mohou náležet k nějaké rodině či skupině asteroidů a dřív tvořily například jediné mateřské těleso.

Nedávno však vědci začali objevovat i asteroidální páry, což jsou dva asteroidy, které mají velmi blízké dráhy. Dokonce když se podíváme pomocí moderní výpočetní techniky na jejich minulost, odhalíme, že se postupně blíží k dráze jednoho, původně mateřského tělesa. Jedním z nejmladších z nedávno objevených asteroidálních párů je systém sestávající ze dvou asteroidů (3749) Balam2009 BR60. Jeho stáří (tj. doba, kdy došlo k rozpadu mateřského asteroidu) bylo stanoveno na méně než půl milionu roků, což je vzhledem k stáří sluneční soustavy velice krátká doba!

Existuje mnoho teorií, jak asteroidální páry vznikají. Hlavním kandidátem příčiny jejich vzniku je tzv. YORP efekt. Dopadá-li totiž sluneční záření na povrch asteroidu, je jím následně přezařováno částečně v infračerveném oboru elektromagnetického spektra zpět do meziplanetárního prostoru. Tento jev v konečném důsledku planetku pomalinku roztáčí. Pokud je rotační rychlost dostatečná, planetka nevydrží pohromadě a roztrhne se na kusy, které se pohybují po podobných dráhách. Dalším kandidátem pro vznik párů a rodin mohou samozřejmě být i nedávné vzájemné srážky těchto těles.

Najdeme-li tedy asteroidy s nápadně podobnými dráhami, můžeme očekávat, že nejde o náhodu, nýbrž o kusy původně mateřského tělesa. V současnosti známe asi 70 párů asteroidů a jejich počet bude jistě rychle narůstat.

Ukazuje se tak, že systém malých těles sluneční soustavy již dlouho není statickým a nudným světem, jak se dříve myslelo, ale světem dynamickým a překvapujícím. Asteroidy představují stejně jako ostatní objekty ve vesmíru unikátní fyzikální laboratoř hodnou další pozornosti odborníků.

Literatura

Pravec P. et al.: Asteroid pairs formed by rotational fission, Nature 466, 1085, 2010

Vokrouhlický D., Nesvorný D.: Pairs of asteroids probably of common origin, Astron. J. 136, 280, 2008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jindřich Žižka

Mgr. Jindřich Žižka (*1984), doktorand na MFF Univerzity Karlovy a současně zaměstnanec Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Ve své odborné činnosti se zabývá převážně dynamikou malých těles sluneční soustavy a negravitačními poruchami jejich drah. Okrajově se také věnuje metodám určování drah planetek z observačních dat.

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné