Posilovat přenosovou soustavu je nelehký úkol

Investiční akce tedy směřují především k posilování vnitřních a přeshraničních propojení, k připojování nových zdrojů a průmyslových zón a k posilování transformačních vazeb přenosové a distribuční soustavy. ČEPS je povinna zveřejňovat plánovaný rozvoj přenosové soustavy na dobu nejméně pěti let. Ve skutečnosti má ale kvůli náročnosti realizace investic do infrastruktury přenosové soustavy zpracovány rozvojové plány, které pokrývají období až 15 let.

Dosud společnost investovala do obnovy a rozvoje soustavy cca 2,5 miliardy korun. K nejvýznamnějším stavbám minulých let se řadí výstavba nového vedení 400 kV mezi rozvodnami Čechy-střed (poblíž Čelákovic) a Bezděčín (mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem) o délce 67 km, tzv. Příčná spojka, která byla dokončena v roce 2007. Díky tomu se Středočeský a Liberecký kraj mohou spolehnout na vynikající zásobování elektrickou energií. Objem investic se ovšem bude zvyšovat, očekává se, že v příštích deseti letech se vyšplhá na čtyři miliardy korun ročně.

Novým a velmi významným faktorem je rychlý nárůst žádostí o připojování fotovoltaických zdrojů (FVE). Podle údajů sdružení ČSRES¹⁾ bylo k 31. 7. 2010 připojeno do soustavy 607 MW výkonu ve FVE, ke konci září to podle údajů ERÚ bylo téměř 700 MW. Většina žádostí o připojení je směrována do distribučních soustav a jde z pohledu PS o menší zdroje. Celkové (součtové) výkonové hodnoty těchto zdrojů jsou však natolik významné, že ovlivňují i toky výkonu transformačních vazeb mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami.

Severozápadní Čechy

V severozápadních Čechách se nachází řada elektrárenských bloků, jejichž technická životnost vyžaduje v nejbližších letech modernizaci nebo nahrazení novými výrobními bloky. Investoři elektráren zahájili v dostatečném časovém předstihu modernizaci starších nebo výstavbu nových zdrojů. Vhodnými lokalitami pro výstavbu nových efektivních bloků jsou obvykle areály stávajících výroben s možností využití stávající infrastruktury.

V oblasti severozápadních Čech je plánována výstavba nového klasického bloku (palivo hnědé uhlí) o výkonu 660 MW v lokalitě Ledvice a výstavba paroplynového zdroje o výkonu 880 MW v lokalitě Počerady. Plánované zdroje vzhledem k jejich velikostem není možno připojit do sítě o napětí 220 kV. Přenosová schopnost sítě neumožňuje vyvedení takových výkonů. ČEPS musí pro tyto účely zajistit výstavbu nových uzlů 400 kV a navazující síťové infrastruktury, tj. výstavbu nových vedení.

Nezbytná investiční opatření plánovaná společností ČEPS v regionu severozápadních Čech znamenají, že ČEPS ve svém investičním programu bude v příštích deseti letech realizovat zdvojení nebo výstavbu 225 km vedení 400 kV a vystaví dvě nové rozvodny. Celkové investiční náklady ČEPS v regionu převýší částku 6,7 miliardy Kč.

Moravskoslezský kraj

Řada investičních opatření, vyvolaných výrazným nárůstem spotřeby elektrické energie, se připravuje i v regionu severní Moravy. Opatření jsou navržena a realizována v koordinaci s ČEZ Distribuce a jsou rozložena do období let 2009 až 2012. Půjde o dva typy opatření, dočasná a systémová, přičemž dočasná opatření zajišťují postupné zlepšení úrovně zásobování v regionu od roku 2009, ale nejsou schopna v plné míře zabezpečit požadovaný nárůst transformačního výkonu. Systémová opatření jsou zaměřena na dlouhodobé a komplexní řešení zásobování regionu. Vzhledem k rozsahu akcí a z toho plynoucích nároků na jejich přípravu a legislativní zajištění (posuzování vlivu na životní prostředí, územních řízení, stavebních řízení) bude doba pro jejich realizaci delší. Celkové náklady vynaložené společností ČEPS v tomto regionu přesáhnou hodnotu 3 miliard Kč.

Vyvedení nových bloků Temelína

přenosovou soustavu tzv. nasmyčkováním stávajícího vedeníV souvislosti se zamýšlenou výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě elektrárny Temelín bude nezbytné posílit přenosovou soustavu na několika místech. V případě realizace bloků s výkonem 2 x 1200 MW bude nutné vybudovat propojení rozvodny 400 kV Kočín s rozvodnou 400 kV Mírovka novým dvojitým vedením 400 kV. Celková délka vedení je 120 km. Dále bude potřeba posílit vazbu rozvodny 400 kV Mírovka na V413 Řeporyje – Prosenice do této stanice. Náklady na investiční akce v přenosové soustavě při realizaci bloků s výkonem 2 x 1200 MW se budou pohybovat okolo 8 miliard Kč.

V případě realizace bloků s výkonem 2 x 1700 MW by kromě výše uvedených opatření bylo nutné navýšit přenosovou kapacitu na profilu Kočín – Přeštice zdvojením stávajícího vedení V432 Kočín – Přeštice a dále posílit vazbu rozvodny 400 kV Mírovka na přenosovou soustavu zdvojením stávajícího vedení V422 Mírovka – Čebín.

Vyvedení větrných parků

Výstavba větrných parků je plánována v severozápadní části přenosové soustavy – konkrétně v oblasti Karlovarska a severozápadní části Krušných hor. Jelikož nelze předpokládat spotřebu očekávaného instalovaného výkonu (okolo 200 MW) přímo v přilehlé lokalitě, bude potřeba jej prostřednictvím přenosové sítě ČEPS vyvést ke vzdálenějším odběratelům. Z těchto důvodů se plánuje výstavba rozvoden 400 kV v lokalitách Vítkov a Vernéřov. Dále se budou stavět nová vedení 400 kV Hradec – Vernéřov a Vernéřov – Vítkov.

Další připojování větrných elektráren je plánováno v okolí Znojma (120 a 200 MW). Vzhledem k velikosti jejich plánovaného výkonu se předpokládá jejich připojení do systému 400 kV.

Plánuje se i v Evropské unii

Mnoho z výše uvedených investičních akcí bylo zahrnuto i do takzvaného Desetiletého plánu rozvoje evropských elektroenergetických soustav známého jako TYNDP (Ten Year Network Development Plan 2010–2020), který zveřejnila asociace Evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E²⁾ (European Network of Transmission System Operators for Electricity). Uvedený pilotní rozvojový plán je prvním krokem přípravy vedoucí k naplnění požadavku směrnice EC 714/2009 (tzv. třetí evropský energetický balíček), který vstoupí v platnost v roce 2011 a ukládá ENTSO-E povinnost připravit a zpracovat opatření k posílení evropské přenosové soustavy tak, aby bylo možné dosáhnout cílů „20–20–20“, tj. 20% snížení produkce skleníkových plynů, 20% zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů energie a 20% zvýšení efektivity využití elektrické energie.

Plán obsahuje celkem 500 investičních projektů v 34 zemích. Konkrétně se jedná o výstavbu 35 000 km nových vedení a 7000 km obnovy existujících vedení. Jen ve střednědobém horizontu dosáhnou náklady na realizaci opatření obsažených v TYNDP 23–28 miliard eur. Plán by měl být aktualizován každé dva roky (tj. druhé vydání TYNDP je plánováno na rok 2012). Ačkoliv je svou povahou nezávazný (tj. není zaručeno, že všechny akce budou realizovány přesně podle harmonogramů apod.), představuje soupis všech investičních akcí na národních úrovních, které mají evropský přesah, a ilustruje trendy vedoucí k dosažení výše uvedených cílů.

Ve vztahu ke středoevropskému regionu TYNDP mimo jiné poukazuje na to, že hlavní výzvou pro region bude tranzit narůstajícího objemu elektřiny vyrobené ve větrných parcích v severním Německu směrem do přečerpávacích vodních elektráren v Rakousku, kde je přebytečný výkon alokován. I z tohoto důvodu patří česká přenosová soustava mezi nejzatěžovanější v regionu. ČEPS proto uvažuje o zvýšení zatížitelnosti některých vedení (např. vedení 400 kV Hradec východ – H radec západ) a modernizaci a navýšení kapacity některých dalších vedení (např. vedení 400 kV Hradec – Řeporyje) tak, aby byla zvýšena propustnost sítě ze severozápadu na jihovýchod.

Problémem jsou povolovací procedury

Plnění základní povinnosti ČEPS, tj. provádět nezbytnou obnovu přenosové soustavy a racionálně ji rozvíjet, je nicméně ztíženo problémem, který se dotýká všech provozovatelů a zřizovatelů liniových staveb zřizovaných ve veřejném zájmu – velmi zdlouhavou administrativní přípravou realizace liniových staveb. Dobrým příkladem je Příčná spojka. První plány výstavby této linky se začaly objevovat již v osmdesátých letech minulého století. Samotná stavba této 67 km dlouhé linky trvala rok a půl. Výstavba byla realizována v letech 2006–2007, ale její příprava začala už v roce 1999. Příčná spojka totiž prochází dvěma kraji, čtyřmi okresy, sedmi stavebními úřady, čtyřiceti městy a obcemi a čtyřiceti třemi katastrálními územími. To vyžadovalo uzavření 3113 různých typů smluv na pozemky.

Přestože vlastní fyzická výstavba vedení trvá podle délky a terénu 1–2 roky, vyřizování povolovacích procedur se může protáhnout až na 8–10 let. To je dlouhodobě neudržitelné. K urychlení povolovacích procedur by přispělo propojení povolovacích procedur sítí a zdrojů či zahrnutí finančních prostředků pro obce, kompenzujících negativní vliv stavby na zájmy obce, do investic na liniové stavby či realizace návrhů obsažených v dokumentu Aktualizace státní energetické koncepce ČR z října 2009. Ty zahrnují mimo jiné např. posuzování výstavby velkých staveb ve veřejném zájmu speciálním stavebním úřadem, propojení územního a stavebního řízení či nastavení procesu stanovení a řízení staveb ve veřejném zájmu, u kterých budou zkráceny lhůty pro jednotlivé fáze povolovacího řízení.