Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Impakt faktor

Ad Vesmír 88, 358, 2009/6
 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 6, 2010/1

V dopise Ing. Vladimíra Veverky mě vyděsila věta „honba za citovaností a impakt faktory je dnes bojem o koryta“. Jde o pokračování nekonečného příběhu (viz Vesmír 86, 605, 2007/10; 86, 749, 2007/12). Jsem vědecký pracovník provádějící základní výzkum a názory Ing. Veverky mi připadají jako z jiného světa. Myslím, že nejhlasitější kritici „honby za impakty“ vlastní vědecké publikace prostě nepotřebují, takže se rozčilují zbytečně. Bohužel i někteří moji kolegové (formálně na pozici vědeckých pracovníků) se domnívají, že „impakty“ nepotřebují, ale s těmi nedokážu spolupracovat, protože by to bylo jako nechat si dělat v autoservisu opravu od chlapíka, který nesnáší šmír. Nám, kteří vědecké publikování považujeme za hlavní, nebo dokonce jedinou možnost ověřit si výsledky své práce, prostě nemůže vadit vědecké psaní ani čtení jiných „impaktů“. Jen napsaný vědecký rukopis se dostane do recenzního řízení, které prověřuje text jinak než diskuse s kolegy. Kolegové mi málokdy řeknou, že jsem odborně „mimo“, jednak tomu nerozumějí, jelikož se věda dost specializuje, jednak „kdo by si dělal nepřátele kritikou“. Protože ale právě o kritiku stojím, vybírám si časopisy podle toho, kterou odbornost potřebuju, aby můj rukopis prověřila, a často ho čtou odborníci, které považuju za autority v oboru. Když to dobře dopadne, recenzenti publikaci umožní a já mám „impakt“, ale ujišťuju pana Ing. Veverku, že ve svém korytě nepozoruju nějakou změnu. Bez publikace článku se však jako vědecký pracovník nemám šanci dovědět, jestli je moje práce přínosná, což se často projeví právě tím, že je citována jinými autory. Nemyslím si, že počet citací řídí jen nějaké citační klany, to je klišé oblíbené u kritiků vědeckého publikování. Nemůžu mluvit za ostatní, ale já rozhodně, ačkoli publikuju i cituju, v žádném citačním klanu nejsem. Pokud výsledek mé práce nikdo „neocení“ pozitivní citací, věřím, že jsem si mohl ušetřit práci s psaním. Pokud se mé výsledky citují, sleduju proč a hledám tak podněty pro další práci. Pokud se citují kriticky, jsem obzvlášť vděčný, ale negativní citace se „moc nenosí“ – necitování je obvyklejší projev skepse k mé práci. Vědecká práce však není tvorba dokonalých děl, a „impakty“ tedy nemají být zlaté sochy ani záruka koryta. Jsou to pokusy formulovat hypotézy podle našich nejlepších schopností a možností, jsme jen lidé, recenzenti jsou jen lidé a čtenáři taky. Pan Ing. Veverka má asi pravdu, že „impakty“ o nerealizovaných technologiích asi nejsou pro společnost nejlíp proinvestované peníze, ale společnost není živa jen technologií. Prosím vás, koho „impakty“ rozčilují, nadále je netvořte a věřte, že pro někoho jiného jsou pracovním nástrojem podobně jako hever nebo jiná technologie. No a kdo tomu nevěří, ať „impakty“ prostě bere jako hru, kterou sám hrát nechce a u které může leda kibicovat.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Tomáš Matys Grygar

RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc., (*1964) vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Laboratoři environmentální geochemické analýzy Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., v Řeži u Prahy. Vědeckou práci začal elektrochemickou analýzou oxidů železitých, později se seznamoval s dalšími metodami analýzy pevných látek. V současnosti se nejvíce věnuje analýze jemných nezpevněných sedimentů, jejichž studium je součástí paleoenvironmentálních rekonstrukcí i rekonstrukce historie antropogenního znečišťování.RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc., (*1964) vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Laboratoři environmentální geochemické analýzy Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., v Řeži u Prahy. Vědeckou práci začal elektrochemickou analýzou oxidů železitých, později se seznamoval s dalšími metodami analýzy pevných látek. V současnosti se nejvíce věnuje analýze jemných nezpevněných sedimentů, jejichž studium je součástí paleoenvironmentálních rekonstrukcí i rekonstrukce historie antropogenního znečišťování.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné