Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

František Daneš devadesátiletý

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 367, 2009/6

František Daneš letos oslavuje devadesátiny. Lingvistům tohoto myslitele a znalce češtiny z nejlepších není nutno představovat, zvláště když na jeho počest byla letos v dubnu uspořádána mezinárodní lingvistická konference. Čtenářům Vesmíru však tento badatel bude znám spíše jen z jazykových fejetonů, jež v tomto časopise F. Daneš pravidelně publikoval od r. 1983 do r. 1996. Úcty- a pozoruhodný výkon!

František Daneš není jen špičkový lingvista. Mimořádně talentovaný, vzdělaný, zcela samostatně přemýšlející, vynalézavý a pilný. Takových badatelů je více (byť ne mnoho). František Daneš je k tomu všemu silná a mimořádná osobnost, kterou sotvakdo dokáže nerespektovat; byť třeba i vyvracel její/jeho argumenty nebo s ní/ním ne vždy ve všem souhlasil. (Jak je přirozené.) Přiřadil se tak svým celoživotním dílem a působením k Janu Gebauerovi, Vilému Mathesiovi, Bohuslavu Havránkovi a Františku Trávníčkovi. Abychom jmenovali alespoň ty, jejichž jména mohou být známa i širší veřejnosti.

František Daneš byl jedním z nemnoha soudobých českých jazykovědců, jejichž jména – díky pracím, jež reprezentovala – ve mně vzbudila hluboký respekt již za dob mých studií. Tento respekt nikdy neochabl.

Vzpomínám si dobře, jak se mne hluboce (avšak bohudík jen krátkodobě) dotklo, co Daneš jako recenzent mého prvního odborného článku (pro časopis Naše řeč v r. 1975; končil jsem tehdy studia na Pedagogické fakultě v Plzni) a mé první publikace vůbec napsal ve svém recenzním posudku. Stálo tam někde uprostřed něco jako „Nevím, podle jaké logiky autor tvrdí…“ Když opadly emoce, dal jsem (tehdejšímu docentu, nynějšímu profesoru) Danešovi s tou nedostatečnou logikou za pravdu, znovu a ještě více jsem zapřemýšlel a formuloval věc tak, že se článek stal pro Daneše akceptovatelný. Šlo o dosti speciální jev týkající se tzv. zvratných/reflexivních sloves v češtině a o práci široce materiálově založenou, nikoli o nějakou pustou spekulaci, jimiž bohužel i dnes, v době velkých elektronických korpusů, lingvistika oplývá.

Profesor Daneš v sobě vždy slučoval rozhled a nadhled se smyslem pro konkrétní jazykový detail. Teoretické úvahy a konstrukty u něj vždy sloužily poznání rozlišitelných jevů jazyka a jazykové komunikace, nikoli naopak.

Blahopřeji Františku Danešovi k vysokému ocenění, kterého se mu od Akademie věd České republiky dostalo ve formě medaile De scientia et humanitate optime meritis a přeju mu dobré zdraví do dalších let. Ostatní si tento muž dokáže jistě obstarat sám.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Štícha

Doc. PhDr. František Štícha, CSc., (*1950) vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni. Poté nastoupil aspiranturu v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ještě před jejím ukončením byl z ústavu vyhozen. Od dubna 1990 se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zabývá výzkumem gramatiky, zejména syntaxe současné češtiny, kontrastivním studiem češtiny a němčiny. Je mj. autorem monografie Utváření a hierarchizace struktury větného znaku (1984) a monografie Česko-německá srovnávací gramatika (Argo 2003). V Ústavu translatologie FF UK vyučuje česko‑německou kontrastivní gramatiku a stylistiku.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...