Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Konference biosémiotiků

9th Gatherings in Biosemiotics, Praha 30. 6.–4. 7. 2009, Přírodovědecká fakulta UK; organizuje katedra filosofie a dějin přírodních věd; www.natur.cuni.cz/filosof/gatherings2009
7. 5. 2009
komerční prezentace

Sémiotika se zabývá vším, co může být chápáno jako znak. Znakem je všechno, co můžeme chápat jako významovou substituci něčeho jiného. Toto něco jiné nemusí nutně existovat nebo být aktuálně někde přítomno v okamžiku, kdy znak toto něco zastupuje. Sémiotika je tudíž v podstatě disciplína studující vše, co může být užito ke lhaní. Jestliže něco nemůže být užito k vyslovení lži, nemůže být užito ani k vyslovení pravdy: nemůže být de facto užito vůbec k ,mluvení‘.

U. Eco, Teorie sémiotiky 2004, 15

Z pohledu sémiotiky se nám věci tohoto světa dávají (ba dokonce povstávají) pouze skrze znaky. Jinak než interpretací těchto znaků se k „věcem jako takovým“ přiblížit nemůžeme – i když z kontextů mezi znaky, trpělivým kroužením a srovnáváním znaků, historicky ustavených souvislostí a akcentů v dané kultuře se k vlastnostem takto ustavených „věcí“ a pravidel můžeme asymptoticky přibližovat. Alternativou sémiotického přístupu pak je, snad s výjimkou omezeného úseku světa, který je přístupný naší bezprostřední, tělesné zkušenosti, nekritická víra – doslovné přijímání toho, co nám řeknou nebo napíší v učebnicích, katechismech a příručkách jako neměnné a vždy platné pravdy (zákony). To jsou případy, kdy znakové systémy kolabují do jediného významu, zjeveného nebo ustaveného dohodou, a o tom se nemá už více pochybovat.

Donedávna se soudilo, že sémiotika se omezuje na oblast lidské kultury a jazyka, zatímco pevně stanovené pojmosloví a zákonitosti jsou hájemstvím přírodovědy. Biologie tudíž neměla mít s výplody lidské kultury nic společného, člověk v ní vystupuje jen jako zoologický druh. Toto jednoduché a přehledné schéma nabourala v posledním století na jedné straně etologie a nejrůznější projevy mimikry a symbióz, na straně druhé objev genetického kódu a signálních systémů, a také nejnovější poznatky z vývojové biologie a z „evo-devo“ (evoluční vývojové biologie); koneckonců to začalo už s představou pohlavního výběru u Darwina. Nic z toho nelze přímo odvodit ze znalostí (bio)chemických a nutno akceptovat historické ustavení znakových systémů v dané komunitě či vývojové linii – ať už jde o samovolné ustavení „zmrzlé“ náhody, nebo o dohodu účastníků evolučních her.

V biosémiotice se vyskytují zastánci obou těchto proudů a často to mezi nimi jiskří. Ve hře není nic jiného než otázka, zda se pojmy jako ‚význam‘ podaří etablovat do dosavadního rámce biologie, nebo zda bude třeba z tohoto rámce vykročit, což s sebou nese dnes nepříliš lichotivé podezření z vitalismu.

Tvrdou vědu obohacenou o kódy a významy reprezentuje zejména M. Barbieri (Ferrara), jehož kniha The organic codes (viz Vesmír 83, 111, 2004/2) vyšla později i česky (Organické kódy, 2006). Podle něj je v biosémiotice nutno operovat minimálně na třech úrovních. První dvě – genetický kód a signální systémy – jsou produktem historické náhody (tedy nevyplývají z chemických zákonitostí), ale po svém ustavení jsou už deterministické a závazné – v podstatě jako kódové systémy a programy dnešních počítačů; živé bytosti do těchto kódových procesů aktivně nevstupují a celý ‚výkon života‘ je v podstatě strojovou záležitostí. Až na třetí úrovni, s vynálezem řeči a pojmového jazyka, se objevuje ta sémiotika, která se zabývá interpretací, kontexty, metaforami nebo otázkou pravdy a lži (viz motto). Druhá skupina naopak poukazuje k sémiotickému charakteru všech životních projevů. Do ní patří zakladatelské skupiny biosémiotiky z Kodaně (J. Hoffmeyer, C. Emmeche, F. Sternfjeldt a S. Brier) a z Tartu (K. Kull). Sem bych přiřadil i naši pražskou skupinu teoretické biologie (Z. Neubauer, A. Markoš, K. Kleisner, F. Cvrčková a další).

Co přinese další vývoj, napoví nadcházející konference, která se koná v Praze už podruhé (poprvé 2004).

Mezinárodní biosémiotická společnost

International Society for Biosemiotic Studies; ISBS www.biosemiotics.org/ >

Z preambule na stránkách společnosti: Biosémiotika je interdisciplinární obor zkoumající bezpočet forem komunikace a označování, jak je nacházíme v živých systémech, a také mezi živými systémy. Jde tedy o zkoumání reprezentací a významů kódových a znakových procesů, od genetického kódu přes mezibuněčnou signalizaci k chování a sebeprezentaci zvířat až po lidské sémiotické artefakty, jakými jsou jazyk a abstraktní myšlení.

Biologická literatura obsahuje bezpočet odkazů na takové znakové procesy. Donedávna však se mlčky předpokládalo, že slova jako ‚zpráva‘, ,signál‘, ‚kód‘ nebo ‚znak‘ jsou užívána veskrze metaforicky a jednoho dne budou úspěšně přeložena do mluvy chemických a fyzikálních procesů, které stojí v jejich pozadí. Jak se výhledy podobné redukce stávají stále neudržitelnějšími dokonce i v oblasti teorie, biosémiotický projekt usiluje o znovuotevření dialogu – mezi biologickými vědami navzájem a také mezi biologickými humanitními vědami – s cílem všímat si role neredukovatelných pojmů typu ‚význam‘ nebo ‚označování‘ v kontextu živých, složitých adaptivních systémů.

ISBS poskytuje organizační strukturu pro spolupráci badatelů, kteří se věnují biosémiotickým studiím, a také tyto znalosti šíří do příbuzných oborů i do široké veřejnosti.

Společnost vydává časopis Biosemiotics a knižní řadu pod stejným jménem u nakladatelství Springer.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné