Odstraňování starých ekologických škod

V návaznosti na usnesení Vlády ČR č. 713 ze dne 27. června 2007, kterým byly do působnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ) začleněny činnosti spojené s likvidací ekologických zátěží po těžbě ropy v odpovědnosti státu na území jižní Moravy, připravuje PKÚ projekt likvidace starých ekologických zátěží (SEZ) po —fyzické provedení relikvidačních a sanačních prací.

V současné době má PKÚ zpracovaný projekt „Analýza rizik ohrožení jímacího území nedostatečně zlikvidovanými sondami po těžbě ropy a zemního plynu v CHOPAV Kvartér řeky Moravy“ a probíhá výběrové řízení na zhotovitele.

Popis průzkumných prací zamýšlených v rámci analýzy rizik

Cílem projektu analýzy rizik je provést a vyhodnotit průzkum znečištění zemin i podzemních vod ropou v bezprostředním okolí starých těžebních ropných sond určených k opětné likvidaci, splňující současné legislativní nároky na likvidaci ropných sond, a ověřit rizika migrace ropy a ložiskových vod do životního prostředí v důsledku někdejší nevhodné likvidace starých těžebních sond.

Výsledky podrobného průzkumu budou použity jako vstupy pro stanovení rizik a budou zahrnovat veškeré práce, které jsou nezbytné pro detailní popis lokality, především pro stanovení hranic hrozícího znečištění a nebezpečí, že se bude dále šířit. Průzkum detailně charakterizuje kontaminace a interpretuje všechna zjištěná data. Důraz bude kladen na podrobné zakreslení obrysů (konturaci) znečištění (včetně hloubkového dosahu) a jeho bilanci. Dále musí být zjištěno a doloženo, v jakém rozsahu se na lokalitě vyskytují polutanty ve volné fázi.

Celková doba průzkumných prací včetně vyhodnocení výsledků se odhaduje na 15–20 měsíců.

První fázi průzkumných prací představuje atmogeochemický průzkum. Screeningový atmogeochemický průzkum bude sloužit pro vymapování plošného rozsahu území, jež bylo zasaženo ropnými látkami, stanoví míru kvantitativních parametrů znečištění, a poté zpřesní vytyčení zarážkových bodů průzkumných (nevystrojených i vystrojených) vrtů v centrech kontaminace, resp. na hranicích kontaminačních mraků.

Navazující část průzkumných prací – vrtání nevystrojených průzkumných vrtů – se uskuteční lehkou vrtnou soupravou, talířovými vrtáky bez manipulačního pažení do předpokládané hloubky 3–4 m p. t. (p. t. = pod terén). Celkem se při realizaci průzkumu uvažuje o vyhloubení asi 1850 mělkých nevystrojených vrtů.

Během hloubení se budou pro stanovení obsahu přítomných polutantů odebírat vzorky zemin, a to směsné, do připravených vzorkovnic. Budou označeny identifikačním štítkem, na němž bude uvedeno označení vrtu a hloubkový interval s datem odběru. Ukládány budou v temperovaných boxech a přepravovány denně po ukončení prací do laboratoře.

Příslušné horniny budou detailně popsány v petrografických a litologických popisech. Při hloubení vrtů se budou sledovat vizuálně i organolepticky přítomné cizorodé látky, zejména ropa, ale také například materiály deponované v odkalištích (výplach).

Předpokládá se, že pro sledování poměrů v mělké kvartérní zvodni bude třeba vyhloubit 45 ks mělkých vystrojených hydrogeologických vrtů úplných do 10 m p. t. a asi 200 ks mělkých vystrojených hydrogeologických vrtů neúplných do 5,5 m p. t. Průměr výstroje se předpokládá 110 mm. Vrtat se bude pojízdnou soupravou s talířovými vrtáky nebo jádrovnicí, budou-li se odebírat neporušené vzorky. Z vrtů se odeberou vzorky pro stanovení zrnitosti a porozity.

Po ustálení hladiny bude odebrán vzorek na přítomnost volné fáze, resp. obsahu NEL. Vzorkovat se bude přelivným vzorkovačem pro sledování tloušťky fáze VV1 nebo VV2. Vzorky se budou odebírat do připravených vzorkovnic a označovat identifikačním štítkem (s označením vrtu a datem odběru). Vzorky se budou ukládat v temperovaných boxech a po ukončení prací se přepraví do laboratoře.

Vzorky zemin a podzemních vod budou podrobeny testům na přítomnost obsahu nepolárních extrahovatelných látek (NEL), C₁₀–C₄₀. Testy budou provedeny v akreditované laboratoři.

Interpretace výsledků představuje finální fázi analýzy rizik. V jejím rámci bude vymezeno území k sanačnímu zásahu, navrženy reálné cíle a cílové parametry nápravných opatření i způsob, jímž bude možno prokázat dosažení nápravy. Její součástí je i návrh postsanačního sledování, návrh nápravných opatření nebo srovnání různých postupů, jež umožňují omezovat či eliminovat rizika, popřípadě návrh jak zpracovat studie proveditelnosti a odhadnout finanční náklady i časovou náročnost doporučených variant nápravných opatření.