Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Tasemnice odčerpávají těžké kovy

Chrání parazit hostitelovo tělo před otravou?
 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 152, 2009/3

Schopnost organismů koncentrovat škodliviny z prostředí ve svém těle byla poznána již počátkem 20. století. Koncem devadesátých let pak byla u některých parazitických helmintů prokázána vysoká schopnost akumulovat těžké kovy. Nejvíce prací se dosud věnovalo vodnímu prostředí, kde vrtejši a tasemnice ve střevech ryb akumulují těžké kovy v koncentracích, které jsou několikanásobně vyšší než koncentrace v hostitelově tkáni nebo ve vnějším prostředí. Použití akumulujících organismů je výhodnější než přímá analýza škodlivin v prostředí, neboť živočichové koncentrují a přijímají pouze frakce biologicky dostupné. Navíc mohou vstřebávat škodliviny postupem doby, a jsou tudíž schopni prokázat i látky, které v prostředí nejsou pořád.

Nejčastěji se paraziti využívají jako ukazatelé těžkých kovů v těle hostitele. Dokonce i v případě, že paraziti neakumulují škodliviny přímo, dovedou změnit příjem těžkých kovů u svého hostitele. Pro posouzení životního prostředí by měli být používáni geograficky široce rozšíření paraziti i hostitelé. Řada prací se zabývá vyšetřováním parazitů ve vodním prostředí, o parazitech suchozemských zvířat toho víme mnohem méně. Dosud také zůstává nejasné, jestli nápadné hromadění těžkých kovů parazitickými helminty ovlivňuje množství těchto kovů v hostitelově tkáni. Srovnávací studie o koncentraci těžkých kovů v tkáních infikovaných a neinfikovaných jedinců jsou vzácné, stejně jako informace o parazitech obratlovců žijících v suchozemských ekosystémech zatížených těžkými kovy.

Zdá se, že hostitel snáší mnohem vyšší koncentrace těžkých kovů, pokud je napaden parazity (zejména vrtejši nebo tasemnicemi), kteří obrovské množství kovů pojmou do svého těla. Poprvé byla hypotéza o prospěšném dopadu parazitů na hostitele ověřena v roce 1999, kdy jelci tloušti (Leuciscus cephalus) experimentálně infikovaní vrtejšem (Pomphorhynchus laevis) nahromadili ve svém těle prokazatelně méně olova než neinfikovaní jedinci. Koncentrace ve vrtejších pak byly vyšší než ve svalovině, játrech a střevě jejich hostitele (jelce) a tisíckrát vyšší než koncentrace olova ve vodě. Paraziti redukují, nebo dokonce přerušují cirkulaci těžkých kovů v hostitelově těle. Bylo již prokázáno, že žluč podporuje příjem olova parazitem (olovo se na ni naváže). Také vrtejš Pomphorhynchus laevis v jelcích vstřebal olovo vázané na žluč z hostitelova střeva, a tím snížil množství olova absorbovaného střevní stěnou. Při sledování akumulace olova motolicí jaterní (Fasciola hepatica) ve žlučovodech skotu bylo zjištěno, že motolice hromadila olovo v koncentraci asi stopadesátkrát vyšší, než jakou měl skot ve svalovině a v játrech.

Zabývali jsme se také možností využít silnou akumulaci těžkých kovů parazity při sledování zátěže životního prostředí. Posuzovali jsme vliv tasemnic a vliv hlístic na akumulaci těžkých kovů v játrech a ledvinách drobných hlodavců. U zvířat napadených tasemnicí bylo zjištěno méně těžkých kovů než u zvířat bez tasemnic (viz obrázek 1), avšak statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze u kadmia a chromu. Teorii o „odčerpávání“ těžkých kovů z hostitelova těla tasemnicemi potvrzujeme minimálně pro kadmium a chrom. Z toho důvodu je při sledování zátěže prostředí těžkými kovy důležité, zda používáme zvířata napadená tasemnicemi, popř. vrtejši, nebo zvířata nenapadená.

Tento výzkum byl podporován GA ČR 524/06/0687 a výzkumným záměrem MSM 6046070901.

Na této vyzkumné práci se také podíleli prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Ing. Daniela Miholová, CSc., a Ing. Jaroslav Vadlejch, CSc.

Literatura

Malek M., Haseli M., Mobedi I., Ganjali M. R., MacKenzie K.: Parasites as heavy metal bioindicators in the shark Carcharhinus dussumieri from the Persian Gulf, Parasitology 134, 1053–1056, 2007 Sures B.: The use of fish parasites as bioindicators of heavy metals in aquatic ecosystems (a review), Aquatic Ecology 35, 245–255, 2001
Sures B., Siddall R.: Pomphorhynchus laevis: the intestinal acanthocephalan as a lead sink for its host, chub (Leuciscus cephalus), Experimental Parasitology 93, 66–72, 1999
Sures B.: Environmental parasitology: relevancy of parasites in monitoring environmental pollution, Trends in Parasitology 20, 170–177, 2004/4
Sures B., Jürges G., Taraschewski H.: Relative concentrations of heavy metals in the parasites Ascaris suum (Nematoda) and Fasciola hepatica (Digenea) and their respective porcine and bovine definitive hosts. International Journal for Parasitology 28, 1173–1178, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivana Jankovská

 

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné