Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Je záchrana rysa pardálového na dobré cestě?

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 144, 2009/3

Rys pardálový (Lynx pardinus) se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově v počtu necelých 200 jedinců, z nichž pouhou polovinu tvoří dospělí schopní reprodukce. Pokles stavů jeho hlavní kořisti, králíků, i občasné srážky s auty, nelegální zástřely, úhyny v pastích na králíky a otravy z jedovatých návnad určených liškám jeho budoucnost moc růžově nevykreslují. Před pár lety byla situace mnohem horší, protože se je nikomu nedařilo odchovat v zajetí. Od roku 2004 byl naštěstí jejich chov v lidské péči zahájen a dnes vše nasvědčuje tomu, že to byl velice správný krok. V listopadu minulého roku bylo v lidské péči chováno už 52 rysů pardálových, z čehož 28 zvířat pocházelo z přírody (často šlo o zraněná zvířata nebo osiřelá mláďata, což kritiky chovu „v zajetí“ stejně neuchlácholí) a už 24 mláďat se narodilo mimo přírodu. Cíle projektu jsou jasné: namnožit rysa, pomocí odchovaných jedinců posilovat divoké mikropopulace a souběžně zkoumat reprodukční fyziologie, epidemiologické i genetické stránky obou populací – jak ve volné přírodě, tak v lidské péči. V současné době se zdá, že by se ochrana této atraktivní kočkovité šelmy mohla díky poučení z jiných podobných projektů časem stát učebnicovým příkladem spolupráce vědců, ochranářů a vhodné propagace záměrů. Je výborné, že se tento projekt stává také věcí portugalské a španělské národní cti, například i za propagace hercem Antoniem Banderasem či místními fotbalovými kluby. 1) (Cat News 49, 25, 2008; International Zoo Yearbook 42, 190–198, 2008; www.lynxexsitu.es/)

Poznámky

1) Pokud se snad někomu vybaví HC Bílí tygři Liberec coby propagace chovu bílých tygrů, pak se to samozřejmě nedá srovnávat. Bílí tygři nemají žádnou ochranářskou hodnotu (jsou jen nezvyklou barevnou odchylkou, a navíc jsou to kříženci indického a ussurijského poddruhu). Prostě jsou jen vzhledově atraktivní.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...