MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Je záchrana rysa pardálového na dobré cestě?

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 144, 2009/3

Rys pardálový (Lynx pardinus) se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově v počtu necelých 200 jedinců, z nichž pouhou polovinu tvoří dospělí schopní reprodukce. Pokles stavů jeho hlavní kořisti, králíků, i občasné srážky s auty, nelegální zástřely, úhyny v pastích na králíky a otravy z jedovatých návnad určených liškám jeho budoucnost moc růžově nevykreslují. Před pár lety byla situace mnohem horší, protože se je nikomu nedařilo odchovat v zajetí. Od roku 2004 byl naštěstí jejich chov v lidské péči zahájen a dnes vše nasvědčuje tomu, že to byl velice správný krok. V listopadu minulého roku bylo v lidské péči chováno už 52 rysů pardálových, z čehož 28 zvířat pocházelo z přírody (často šlo o zraněná zvířata nebo osiřelá mláďata, což kritiky chovu „v zajetí“ stejně neuchlácholí) a už 24 mláďat se narodilo mimo přírodu. Cíle projektu jsou jasné: namnožit rysa, pomocí odchovaných jedinců posilovat divoké mikropopulace a souběžně zkoumat reprodukční fyziologie, epidemiologické i genetické stránky obou populací – jak ve volné přírodě, tak v lidské péči. V současné době se zdá, že by se ochrana této atraktivní kočkovité šelmy mohla díky poučení z jiných podobných projektů časem stát učebnicovým příkladem spolupráce vědců, ochranářů a vhodné propagace záměrů. Je výborné, že se tento projekt stává také věcí portugalské a španělské národní cti, například i za propagace hercem Antoniem Banderasem či místními fotbalovými kluby. 1) (Cat News 49, 25, 2008; International Zoo Yearbook 42, 190–198, 2008; www.lynxexsitu.es/)

Poznámky

1) Pokud se snad někomu vybaví HC Bílí tygři Liberec coby propagace chovu bílých tygrů, pak se to samozřejmě nedá srovnávat. Bílí tygři nemají žádnou ochranářskou hodnotu (jsou jen nezvyklou barevnou odchylkou, a navíc jsou to kříženci indického a ussurijského poddruhu). Prostě jsou jen vzhledově atraktivní.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...