Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Jiří Fiala se zasloužil o českou vzdělanost

 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 129, 2009/2

Tento vynikající matematik odmítl spatřovat smysl své vědecké práce, či dokonce svého života, v úsilí zajišťovat si příštipkováním na díle vědy co možná nejlepší místo v neustále obměňovaném seznamu dělníků vědy podle jejich pracovní výkonnosti.

Díky toliko vysoce smysluplnými cíli omezovanému svobodnému myšlení, neodbytné touze po širokém a hlubokém poznávání evropské vzdělanosti a vůbec kultury, se Jiří Fiala stal jedním z nejvzdělanějších Čechů dnešní doby. A protože mnohé z toho, co z primárních pramenů v různých jazycích přečetl a prostudoval, si nenechal jen pro sebe, obsahuje seznam jím od roku 1991 do češtiny přeložených a vydaných knih více než 30 položek, přičemž překlady dalších sedmi jsou uloženy v jeho počítači.

Nejde pochopitelně o knihy ledajaké, které by mohl kdekdo přeložit; překlad každé z nich by si leckdo mohl považovat za celoživotní zásluhu. Jejich autory jsou například R. Descartes, G. Peano, G. Frege, H. Poincaré, K. Gödel, K. R. Popper, L. Wittgenstein, K. Jaspers, V. Flusser, S. Körner, L. Honnenfelder a další. Množství překladů kratších pojednání jsem nepočítal, některé z nich byly uveřejněny ve známých Fialových Čítankách z analytické filozofie. Všechny tyto spisy by měl mít každý absolvent humanitního nebo přírodovědného univerzitního studia ve své knihovně.

Překladem těchto znamenitých spisů a pojednání do češtiny si Jiří Fiala trvale zajistil jedno z předních míst v oné skromné, jen málokomu známé, leč opravdové národní elitě. V té elitě, která se během celých našich dějin snažila protlačovat český národ do rodiny národů nejvzdělanějších.

Západočeská univerzita v Plzni udělala velmi výnosný obchod, když přizvala Jiřího Fialu do své akademické obce, kde nyní působí jako docent. Profesorem se stěží může stát, neboť žádné příštipky nechce vyrábět. Nicméně obdivován studenty a vysoce vážen svými kolegy je tento aristokrat ducha ozdobou Západočeské univerzity.

A tak k jeho již sedmdesátým narozeninám si všichni po vzdělání toužící lidé přejí, aby toho mohl ještě hodně vykonat.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kultura
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Vopěnka

Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc., (*1935) vystudoval MFF UK. Byl posledním žákem Eduarda Čecha. Jmenování profesorem bylo sice r. 1968 schváleno vědeckou radou UK, ale došlo k němu až r. 1990. V letech 1969-1989 na MFF UK zůstal díky intervenci významného ruského matematika akademika P.S. Alexandrova, avšak v nedůstojném postavení. V r. 1980 se mu povedlo na MFF založit filozofický seminář. R. 2000 obnovil katedru matematické logiky a filozofie matematiky na MFF UK (tato katedra byla opět zrušena hned poté, co Petr Vopěnka dosáhl 65 let). 28. října 1998 mu prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání (medaili za zásluhy). Zpočátku se věnoval topologii, později pak teorii množin a matematické logice; na začátku sedmdesátých let založil tzv. alternativní teorii množin (alternativní vůči klasické Cantorově teorii). Od poloviny osmdesátých let se věnoval filozofickým otázkám matematiky (zvláště v souvislosti s Husserlovou fenomenologií) . Výsledkem byly mj. knihy Úhelný kámen evropské vzdělanosti a vědy (2000). Podivuhodný květ českého baroka (1998) a Meditace o základech vědy (2001). Ve Vesmíru vyšla r. 1995 jeho kniha Rozpravy s geometrií - Otevření neeukleidovských geometrických světů, která obsahuje novelu Trýznivé tajemství.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...