Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hlodavec velikosti menšího osobního auta

 |  12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 75, 2009/2

Třetihorní savčí společenstva v Jižní Americe patřila v důsledku dlouhodobé izolace k těm nejosobitějším své doby, neboť se zde rozrůznilo několik málo izolovaných skupin: vačnatci, ploskonosé opice, chudozubí, prakopytníci, morčatovití hlodavci (tzv. morčatovci).

Přestože i dnes najdeme v Jižní Americe spoustu morčatovců, dokonce kapybaru, která je dnes největší ze všech hlodavců, o ještě větší exoty z jejich řad jsme už bohužel přišli (podobně jako u chudozubých o obří pásovce a lenochody nebo u vačnatců o „šavlozubé“ dravé formy). Už dávno vyhynula například 700 kg těžká Phoberomys pattersoni, popsaná teprve před pěti lety z naleziště ve Venezuele. Nedávno byl však i její rekord překonán.

Absolutní prvenství získala Josephoartigasia monesi, morčatovec blízce příbuzný dosud žijící, byť vzácné pralesní pakaraně (ani ta není úplně malá, váží až 15 kg). Josephoartigasia byla nalezena v Uruguayi, ve vrstvách na pomezí pliocénu a pleistocénu (z dob před 4–2 miliony let). Vlastně jediné, co se našlo, je takřka dokonale zachovalá lebka o délce 53 cm, čímž o nějakých 35 % převyšuje Phoberomys. Její hmotnost autoři popisu odhadují asi na jednu tunu a předpokládají, že byla v podstatě hmotnostním dvojnásobkem rodu Phoberomys. Od čumáku po ocas mohl tento hlodavec měřit zhruba tři metry. Měl mohutné řezáky, které asi používal při hryzání stromů jako dnešní bobr nebo k soupeření či obraně, ale poměrně malé stoličky, jimiž patrně zpracovával měkčí vodní rostliny, podobně jako dnes kapybara. To ostatně podporuje hypotézu, že na dané lokalitě tenkrát namísto suché pampy rostl prales obklopený sítí říčních ramen a zatopených území.

Uvidíme, zda se o tomto velehlodavci časem dovíme na základě dalších nálezů něco nového a zda si vůbec své prvenství udrží. (Proceedings of the Royal Society B, doi: 10.1098/rspb.2007.1645, 2008 a news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/7189341....)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleobotanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné