Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

12. 2. 2009
 |  Vesmír 88, 110, 2009/2
komerční prezentace

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., (dále jen ASÚ) je jednou z nejstarších vědeckých institucí v českých zemích. Je totiž přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, jejíž stavba byla dokončena r. 1722. Po zrušení jezuitského řádu přešla klementinská hvězdárna pod státní správu a po vzniku Československé republiky z ní byla vytvořena Státní hvězdárna v Praze. Velký význam pro další rozvoj astronomie v českých zemích měl pak vznik hvězdárny u Ondřejova, ležícího 35 km na jihovýchod od Prahy, v nadmořské výšce 528 m. Roku 1898 zde zakoupil J. J. Frič, pražský továrník, pozemek, na kterém vybudoval soukromou hvězdárnu. Tu pak v roce 1928 věnoval československému státu pro potřeby Karlovy univerzity. Od počátku však byla využívána a spravována Státní hvězdárnou, a tak při vzniku Československé akademie věd tyto dvě instituce splynuly a k 1. 1. 1954 vznikl Astronomický ústav ČSAV se sídlem v Praze v Budečské ulici. Koncem roku 1992 se Astronomický ústav stal pracovištěm Akademie věd České republiky (AV ČR) a v roce 1993 bylo sídlo přeneseno do Ondřejova a pražské pracoviště bylo přemístěno z Vinohrad na Spořilov, do budovy Geofyzikálního ústavu AV ČR. Od roku 2007 je ASÚ veřejnou výzkumnou institucí (v. v. i.). Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami. Od května do září se na observatoři konají každý víkend exkurze pro veřejnost. Veřejnosti jsou nabízeny i dvě mimořádné prohlídky – květnové Dny otevřených dveří a zářijová Evropská noc vědců.

Vědecká činnost ASÚ zahrnuje široký okruh témat, od výzkumu těles a jevů v bezprostředním okolí Země (včetně Země samé) až po vzdálený vesmír. Výzkumné aktivity jsou tematicky soustředěny do čtyř vědeckých oddělení, z nichž každé má několik pracovních skupin.

Oddělení sluneční fyziky (vedoucí RNDr. F. Fárník, CSc.) studuje Slunce, naši nejbližší hvězdu, a zaměřuje se na aktivní i klidné procesy ve sluneční atmosféře. Aktivní procesy (tzv. kosmické počasí) ovlivňují celý meziplanetární prostor včetně Země a jejího okolí. V Ondřejově se pozoruje Slunce v optickém a radiovém oboru elektromagnetického záření a tato pozorování jsou doplněna v rámci mezinárodní spolupráce družicovými daty, která poskytují informace o slunečním záření v ultrafialové, rentgenové a gama-oblasti spektra.

Skupina fyziky slunečních erupcí a protuberancí analyzuje a interpretuje data získaná na ondřejovské observatoři i ze satelitů. Využívány jsou patrolní dalekohledy pro pozorování v bílém světle a v čáře vodíku Hα, mnohokamerový vysokodisperzní spektrograf a radiospektrograf v pásmu 100–4000 MHz ke studiu vzplanutí slunečních erupcí, který je doplněn citlivým přijímačem na frekvenci 3 GHz s velmi vysokým časovým rozlišením. Z kosmických experimentů je to pak český rentgenový spektrometr na palubě amerického satelitu MTI, podíl na přípravě měkkého rentgenového spektrometru SphinX pro ruský satelit CORONAS a české zapojení do budoucího velkého projektu Solar Orbiter, který má v roce 2017 vypustit ESA.

Skupina dynamiky sluneční atmosféry se zabývá fyzikálními podmínkami ve sluneční atmosféře, v aktivních oblastech a ve slunečních skvrnách. Využívána jsou pozorování se středním prostorovým rozlišením ve viditelné oblasti spektra (Ondřejov) a s rozlišením velmi vysokým (Kanárské ostrovy). Skupina se podílí na vývoji velkých evropských slunečních dalekohledů na Kanárských ostrovech, zejména jsou to Gregor (1,5 m) a EST (evropský sluneční dalekohled o průměru přes 4 m). Skupina heliosféry a kosmického počasí se zabývá dynamickými jevy ve slunečním větru, především stavbou a šířením koronálních výronů hmoty a s nimi spojených magnetických oblaků a interakcí slunečního větru s tělesy Sluneční soustavy. Na základě patrolních pozorování v Ondřejově vydává skupina týdenní předpověď sluneční aktivity pro řadu institucí a denní předpověď pro Českou televizi.

V oddělení meziplanetární hmoty (vedoucí RNDr. Pavel Spurný, CSc.) probíhá výzkum malých těles Sluneční soustavy, zvláště meteoroidů a asteroidů. Studují se interakce meziplanetárních těles různých velikostí se zemskou atmosférou. V tomto oddělení probíhá také fotometrický výzkum asteroidů. Skupina fyziky meteorů pozoruje meteory a pracuje na teoretických interpretacích pozorování. Základním observačním systémem je Evropská bolidová síť, ale také se skupina podílí na projektu bolidové sítě v Austrálii. Pro pozorování slabých meteorů se používají citlivé televizní kamery. Skupina fyziky asteroidů se zaměřuje zvláště na binárnost asteroidů a na jejich rotační a objemové parametry. Nejdůležitějším pozorovacím přístrojem je dalekohled 0,65 m s CCD kamerou, který je provozován společně s Astronomickým ústavem MFF UK. Zvláštní pozornost je věnována blízkozemním asteroidům, které mohou v krajním případě představovat pro Zemi jisté nebezpečí. Uvažuje se o možnosti vybudovat ve vhodné lokalitě v Čechách speciální robotický dalekohled pro jejich systematické sledování.

Stelární oddělení (vedoucí RNDr. Jiří Kubát, CSc.) se zabývá studiem vzdálenějšího vesmíru, především hvězd a dvojhvězd (resp. vícenásobných hvězdných soustav), a to v širokém rozsahu spektra elektromagnetického záření. „Dvoumetrový dalekohled“, který oddělení využívá, je největší optický přístroj ve střední Evropě. Dalekohled s průměrem zrcadla 2 m pracuje převážně v coudé ohnisku 60 m, kde jsou umístěny dva spektrografy. Provoz obou spektrografů je plně automatizován, záznam spekter obstarávají detektory CCD. V roce 2007 byl dalekohled plně robotizován na bázi nejmodernější průmyslové automatizace. Skupina fyziky horkých hvězd se zaměřuje zejména na hvězdy spektrální třídy B. Jde o hmotné, velmi svítivé hvězdy, přičemž významná část těchto hvězd vykazuje přítomnost hvězdného disku. Výzkum lze rozdělit na praktické studium hvězdných spekter a teoretické studium atmosfér hvězd a hvězdného větru s využitím náročných numerických simulací. Skupina astrofyziky vysokých energií se zabývá výzkumem galaktických a extragalaktických kosmických zdrojů záření vysokých energií ve viditelném světle, v oboru X a gama-záření.

Oddělení galaxií a planetárních systémů (vedoucí prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.) se zabývá studiem vývoje izolovaných galaxií nebo galaxií ve skupinách a kupách, tvorbou hvězd a hvězdných soustav. V rámci obecné teorie relativity jsou analyzovány a modelovány vlastnosti kompaktních objektů, jako jsou černé díry, jádra aktivních galaxií, neutronové hvězdy nebo mikrokvasary. V oddělení se dále studuje rotace Země, její gravitační pole a gravitační pole ostatních těles Sluneční soustavy. Zejména se zkoumá dynamika asteroidů a transneptunických těles a připravuje se astrometrický hvězdný katalog. Skupina fyziky galaxií se zabývá dynamikou a vývojem ve skupinách galaxií nebo galaktických kupách, vznikem a vývojem hvězd a hvězdokup a dynamikou plynu v galaxiích. Skupina relativistické astrofyziky se věnuje fyzice kompaktních objektů (neutronových hvězd a černých děr) a studuje procesy, které se odehrávají v jejich blízkosti. Skupina planetárních soustav se zabývá dynamikou přirozených i umělých těles v Sluneční soustavě a planetárními soustavami u blízkých hvězd.

V roce 2006 vzniklo Centrum teoretické astrofyziky (CTA – vedoucí prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.) sdružením skupiny předních teoretiků působících v ASÚ s pracovníky význačných teoretickofyzikálních pracovišť na dvou dalších fakultách českých univerzit, Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Předmětem činnosti Centra je teoretický výzkum v astrofyzice a kosmické fyzice. Druhým centrem, na jehož činnosti se ústav podílí, je Centrum dynamiky Země (CEDR). Příspěvek ASÚ tkví především ve studiu gravitačního pole Země a zemské rotace.

ASÚ se aktivně podílí na magisterském a doktorském studiu na několika českých univerzitách, především na MFF UK v Praze, s níž má akreditaci v oboru astronomie a astrofyzika. Řada pracovníků působí jako docenti nebo profesoři, vedou přednášky a jsou školiteli diplomantů a doktorandů.

ASÚ se také významně podílí na integraci české astronomie do evropských výzkumných struktur v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA). Po nedávném vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) se pracovníci ústavu připojili k činnosti této špičkové evropské organizace a připravují programy pozorování na velkých optických a radiových dalekohledech. Atacama Large Millimeter Array (ALMA) je vůbec nejvetším astronomickým projektem na světě (jde o radiový interferometr v Chile), jedno z evropských center ALMA je budováno v Ondřejově. Na podzim 2008 se stala Česká republika také řádným členem Evropské kosmické agentury (ESA), k čemuž přispěla i významná účast ústavu v kosmických astrofyzikálních projektech ESA v rámci programu PECS – ústav řeší celkem pět těchto grantů. Nyní je pozornost věnována novým velkým projektům ESA – GaiaSolar Orbiter. ASÚ připravuje vybudování Centra pro spolupráci s ESO a ESA jakožto vědeckého centra excelence v rámci Evropského výzkumného prostoru.

ASÚ je moderní vědeckou institucí na evropské i světové úrovni. Výrazem toho byla nabídka uspořádat v roce 2006 celosvětový kongres Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze. V letošním roce hraje ústav klíčovou roli také v projektu UNESCO nazvaném Mezinárodní rok astronomie (IYA 2009), který je připomenutím 400. výročí prvého teleskopického pozorování nebeských objektů Galileem Galileim (viz www.astronomie2009.cz).

Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

ředitel: doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

zástupci ředitele: RNDr. Jiří Borovička, CSc., doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.

předseda rady pracoviště: RNDr. Jiří Borovička, CSc.

předseda dozorčí rady: prof. Ing. Miroslav Tůma, CSc.

Fričova 298, 251 65 Ondřejov

tel. +420 323 649 201, fax: +420 323 620 110, 117

e-mail: sekretariat@asu.cas.cz, www.asu.cas.cz

Pražské pracoviště: Boční II / 1401, 141 31 Praha 4-Spořilov

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...