Technologie GIS použitá v praxi

Využití geografických informačních systémů není omezeno pouze na mapování zemského povrchu. S úspěchem je lze použít také při ochraně životního prostředí, správě majetku organizací (facility management), správě inženýrských sítí, územním plánování a podpoře rozhodovacích procesů obecně, či například ve zdravotnictví a výzkumné činnosti všeho druhu. Jedním z nejrozšířenějších software pro GIS jsou produkty americké firmy ESRI, které najdeme v praktickém nasazení na následujících pracovištích.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Mgr. Zdeněk Kučera

GIS je základem několika internetových aplikací sloužících pro sběr a údržbu dat. Mezi ně patří například aplikace WANAS pro údržbu a editaci vrstvy mapování biotopů. Systém NDOP (Nálezová data ochrany přírody) umožňuje ukládat nálezová data, lokalizovat je a následně vizualizovat například formou map.

Výstupy z těchto systémů tvoří důležité podklady pro rozhodování a zpracování agendy AOPK. Prostorové analýzy GIS jsou součástí plánů péče o zvláště chráněná území, kde dokládají stupeň poznání o území a dopad plánovaných zásahů. Data GIS také hrají roli při posuzování žádostí v Operačním programu životního prostředí. Jedna ze specifických forem dat, digitální elevační model reliéfu, nachází využití při hodnocení krajinného rázu. V neposlední řadě se data GIS používají při plánu výkupu pozemků, jejich evidenci a hospodaření s nimi. Jsou také jedním z nezastupitelných podkladů pro odbornou i populární publikační činnost.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Ing. Ji tka Faugnerová

Pro oddělení Mapových služeb jsou systémy GIS nepostradatelné. Toto pracoviště zajišťuje mapovou podporu resortu Životního prostředí a GIS využívá k řadě činností, mezi které patří správa dat, analýzy nebo tvorba mapových úloh pro geoportál (geoportal.cenia.cz). Tyto aktivity provozuje CENIA v rámci své interní činnosti (mapy jako součást publikací o životním prostředí), v rámci činnosti European Topic Centre Water a také pokud se některých projektů účastní jako specialista GIS.

Výstupy z GIS jsou tedy různé a odvíjejí se od toho, pro jaký účel byly pořizovány. Kromě mapových úloh prezentovaných na geoportálu (v současné době jich geoportál zobrazuje více než 60) je GIS používán také pro analýzy. Dva příklady za všechny: analýza viditelnosti větrných elektráren nebo vyhledávání obcí s počtem nad dva tisíce obyvatel (pro zjišťování nároku na podporu z Operačního programu Životní prostředí).

Česká geologická služba

RNDr. Zuzana Krejčí, CSc.

Rozvoj GIS jako celopodnikového nástroje pro zpřístupnění, zpracování a využívání prostorových dat je v ČGS součástí koncepce budování národní geologické mapové databáze. GIS je využíván mapujícími geology ve všech fázích procesu tvorby geologických i aplikovaných map. Je jednotným prostředím umožňujícím integraci dat a informací, jako jsou např. vektorové geologické mapy (GEOČR25, GEOČR50 a GEOČR500), databáze dokumentačních bodů, databáze legend, archivní materiály atd. GIS zpřístupňuje veškeré informace s maximálním důrazem na jednoduchost a intuitivnost nástrojů, je datovou základnou pro digitální kartografii a www aplikace zveřejňující geovědní data a aplikované informace. Centrálně spravovaný a udržovaný GIS je v ČGS každodenním nástrojem nejen specialistů, ale i mapujících geologů.

Digitální produkce map je v ČGS rutinně používána pro tisk výstupů geologického a tematického mapování, velkoformátových map a pro zpracování mapových výstupů na zahraničních projektech ČGS (např. v Mongolsku, Íránu, Peru a Nikaragui).

Mapový server ČGS formou mapových služeb dlouhodobě bezplatně zpřístupňuje prostorově orientovaná data a související informace na Informačním portálu ČGS, Portálu státní geologické služby a Portálu geohazardů. Je kladen důraz na sdílení mapových služeb s jinými organizacemi (MŽP, CENIA, AOPK) a jejich standardizaci. Mapové služby WMS a WFS jsou využívány především při řešení mezinárodních projektů (OneGeology, OneGeology Europe, e-Water, GEOMIND atp.).

Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší (OČO ČHMÚ)

Ing. Jana Ostatnická

GIS je v úseku ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ využíván především k hodnocení toho, jak bylo znečištěno vnější ovzduší v České republice za předchozí rok, popřípadě za delší časové období. Nezbytnou součástí jsou vrstvy monitorovacích sítí, tj. umístění lokalit, ve kterých se měří koncentrace znečišťujících látek a ve kterých jsou odebírány vzorky pro analýzu chemického složení srážek. Významnou vrstvou jsou lokality zdrojů znečišťování (zdroje emisí). Dalšími vstupními údaji jsou meteorologické údaje, orografie, rozptylové modely apod. ve formě dalších vrstev GIS.

V ČHMÚ jsou konstruovány mapy plošného rozložení koncentrací znečišťujících republiku a v rámci mezinárodních projektů ETC/ACC i pro celou Evropu. Na základě plošných map jsou prováděny další analýzy vlivu znečištěného ovzduší na zdraví lidí, stav ekosystémů a vegetace jak v rámci České republiky, tak v případě mezinárodních projektů v rámci Evropy. Dále jsou v prostředí GIS konstruovány mapy s grafy v místech monitorovacích stanic, které zobrazují trendy naměřených koncentrací. Ve většině případů jde o průměrné roční koncentrace měřené znečišťující látky či jiné imisní charakteristiky, pro které je stanoven imisní limit. Mapy jsou prezentovány v ročenkách ČHMÚ v tištěné podobě a na CD, ale i na webových stránkách www.chmi.cz/uoco/isko/groc/groc.html.

Výsledky map využívá MŽP, státní správa a samospráva, ale i jiné instituce k dalšímu zpracování. Mapy jsou názornou pomůckou při prezentaci znečištěného ovzduší a na jejich základě jsou zpracovány programy pro zlepšení imisní situace v České republice.

Český hydrometeorologický ústav, Úsek meteorologie a klimatologie (OMK ČHMÚ)

Ing. Martin Stříž

V úseku meteorologie a klimatologie ČHMÚ je GIS využíván k prostorové analýze meteorologických dat (teploty vzduchu, srážek, tlaku), k prostorové analýze fenologických dat, ale i jako standardní součást klimatologické databáze Clidata (www.clidata.cz).

V aplikaci Clidata slouží GIS jak pro prostorové analýzy, tak i pro plošnou kontrolu naměřených dat na meteorologických stanicích, která graficky zobrazují závislost mezi naměřenou hodnotou a jejím dlouhodobým průměrem v daném termínu. V prostorové analýze dat jsou použity vedle standardních interpolačních metod GIS i nové, vytvořené zaměstnanci ČHMÚ. Obvyklé horizontální rozlišení při prostorových analýzách je 500 metrů. GIS je využit také při zpracovávání posudků, kde se používají digitalizované vrstvy klimatických oblastí, větrných oblastí atd. Dále jsou technologie GIS zastoupeny v řadě projektů, jako je například Atlas podnebí Česka (www.atlaspodnebi.cz) nebo nově vznikající Atlas fenologie Česka.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Oddělení environmentálních a zdravotních rizik

Ing. Jiří Michalík, Ph.D.

Z charakteristických funkcí GIS se ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě používají převážně dvě: analýza dat a jejich prezentace. Z analytických úloh zde jmenujme například analýzu počtu obyvatel ovlivněných hlukovou zátěží a znečištěným ovzduším, analýzu dat z epidemiologických studií, analýzu odborného, personálního a ekonomického pokrytí hygienické služby v ČR. Za použití modelu rozptylu znečišťujících látek se vyhodnocuje analýza časového rozložení imisního zatížení. Nástroje GIS jsou  vhodné pro prezentaci dalších výsledků různých analytických modelů, například analýz rozptylových modelů škodlivin, strategického hlukového mapování v ČR pro EU, nebo predikce znečištění ovzduší a hlukové zátěže po realizaci plánovaných změn zdrojů zátěže.

Nástroje GIS pomáhají při přípravě nasbíraných dat, při interpretaci a optimalizaci imisního monitoringu v území, při hodnocení zdravotních rizik a při epidemiologických studiích. Díky širokým možnostem vizualizace a analýzy prostorových vztahů naměřených veličin jsou systémy GIS cennými pomocníky při práci ústavu.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

RNDr. Pavel Švec

Systémy GIS se používají jako vědecký nástroj v rámci grantových výzkumných aktivit. Jsou zapojeny do tvorby mapových a datových výstupů, zpracování měření přijímači GPS a do provádění nejrůznějších prostorových a časových analýz. Jedním z příkladů využití analýzy GIS je projekt mapování klíšťat a jimi přenášených patogenů na území Jihočeského kraje, kde se tyto systémy používají jak pro předběžnou analýzu míst sběru, tak pro následné zpracování formou map, kartogramů a kartodiagramů.

Na univerzitě je GIS využíván také pro výuku studentů. Ti se na seminářích seznámí s principy technologie GIS, filozofií jejich ovládání, architektury a způsoby použití v praxi. Při výuce jsou zdůrazněny nejen možnosti GIS při vizualizaci tabelárních dat, ale též využití analytických nástrojů, díky nimž lze nacházet vazby a vztahy, které by v analogové podobě zůstaly skryty nebo by je bylo těžko nalézt.

ČEZ, a. s.

Bc. František Fiala

Ve společnostech Skupiny ČEZ je GIS vnímán především jako integrační platforma a datová základna pro další systémy z portfolia využívaných informačních systémů. Jako příklad lze uvést dispečerský řídicí systém SCADA, Workforce Management System (systém pro podporu řízení osádek pracovních čet v terénu), software pro výpočet chodu sítí a samozřejmě různé moduly SAP.

Správné začlenění GIS do ICT portfolia společnosti umožňuje jednotnou evidenci technické infrastruktury a jeho využitím lze optimalizovat činnosti spojené s údržbou a rozvojem energetické soustavy na reálných podkladech.

V současné době je GIS stále častěji využíván pro analytické úlohy, zejména v oblasti nastavení relevantních postupů odstraňování následků živelních pohrom. V této oblasti si stále více uvědomujeme nutnost sdílení dat mezi jejich vlastníky. Aby to však bylo možné a efektivní, musí se nastartovat aktivity vedoucí ke standardizaci sdílených dat na celostátní úrovni, zejména ve veřejné správě.

Pražská energetika, a. s.

Ing. Oldřich Adámek

Energetické společnosti využívají schopnosti systémů GIS pracovat s hierarchickými daty sítí. Společnost Pražská energetika, a. s., tak udržuje mapy sítí všech napěťových úrovní, osy svazků jejich trasy včetně kót. Pro sítě nízkého a vysokého napětí má k dispozici zjednodušená schematická vyjádření a sítě nízkého napětí jsou barevně rozlišené dle napájecích okruhů v normálovém i aktuálním zapojení. Zapojení sítí v digitální formě umožňuje práci s napájecími okruhy, především na úrovni rozvodů nízkého napětí.

Propojení dat sítí s geografickými daty a dalšími systémy (například zákaznickým systémem) umožňuje operátorům dispečinku snadno vytvořit seznam zákazníků postižených případným výpadkem. Digitální data elektrických sítí jsou také podkladem pro projekty, exporty dat pro ostatní správce sítí a pro proces vyjádření k existenci sítí.

Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

Ing. Jan Penniger

Využití dat GIS v rámci PVK je zaměřeno zejména na správu vodovodní a kanalizační sítě a pro vytváření dlouhodobých statistik. Tvoří podklad pro kamerové průzkumy a čištění stokové sítě, pro plánování oprav, zákresy havárií, analýzy odběrů a kvality vody, pro řešení protipovodňové ochrany.

Na prvním místě pomyslného žebříčku využití dat GIS PVK širokou laickou veřejností je stále tiskový výstup. O papírové výstupy mají zájem zejména investoři, kteří využívají tento podklad pro vytvoření projektu připojení na veřejnou kanalizaci, nebo pro projekty stavby nové kanalizace. Dalším výstupem jsou data GIS v digitálním formátu, která se využívají zejména k tvorbě generelů, nebo jako podklad pro rekonstrukce vodovodních řadů a kanalizačních stok.

Odborná veřejnost využívá data z GIS PVK také dalšími návaznými aplikacemi, které slouží například k modelování procesů na vodovodní a kanalizační síti a pro hydrodynamické a hydraulické analýzy.

Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky

Ing. Bogdan Kaleta

V silniční databance je GIS jedním ze základních pracovních nástrojů pro správu Informačního systému o silniční a dálniční síti České republiky (ISSDS). GIS je používán pro analýzy a zpracování dat, tvorbu map se silniční problematikou, aktualizaci ISSDS, přípravu dat pro vlastní aplikace a pro externí uživatele (správci komunikací, krajské a městské úřady, ministerstva, obce s rozšířenou působností, školy, soukromý sektor ad.).

Pro potřeby Národního dopravního informačního a řídicího centra (www.dopravniinfo.cz), které je součástí silniční databanky, zajišťují systémy GIS přípravu a validaci dat, importy, exporty a tvorbu mapových kompozic. V prostředí GIS jsou rovněž vytvořeny desktop a web aplikace sloužící ŘSD ČR a ostatním správcům komunikací k zjednodušení pracovních a rozhodovacích procesů.

Ministerstvo obrany České republiky

Pplk. Ing. Radek Wildmann

GIS jsou intenzivně využívány i v oblasti obrany státu. Geografická data jsou udržována o terénu ČR i o objektech důležitých pro obranu státu a o vojenských újezdech. Nad daty terénu se provádějí analýzy průchodnosti, viditelnosti, šíření signálu a výpočet optimální trasy přesunu vojsk. Systémy GIS jsou použity i ve zbraňových systémech a v simulačních a trenažérových technologiích.

Pro tvorbu mapových a ostatních geografických produktů jsou GIS nezastupitelné. Vedle obvyklých map a speciálních vojenských dokumentů lze tvořit i 3D vizualizace prostoru a simulace přeletů. Díky digitálnímu uložení geografických dat je možné operativně vytvářet aktuální speciální výstupy nezbytné v rozhodovacích procesech. Kvalitní podklady a informace o území jsou pro efektivní přípravu vojenských operací klíčové.

Útvar rozvoje hl. m. Prahy

Mgr. Jiří Čtyroký

Pro URM jako organizaci primárně zaměřenou na územní plánování a správu městských geodat a informačního systému o území je využívání geografických informačních systémů zcela základním předpokladem. Datové produkty a výstupy zpracovávané skláv rámci činnosti Útvaru rozvoje hl. m. Prahy slouží jak pro geodetickou a projekční činnost, tak pro analytické práce a pro využití v rámci informačních systémů. Tato trojjediná poloha klade maximální nároky jak na technickou a topologickou kvalitu dat, tak na jejich věcnou správnost a obsahovou úplnost.

Aplikace GIS jsou široce využívány v celém procesu činností, od tvorby a údržby základních a tematických dat, přes jejich distribuci koncovým uživatelům, provádění analytických prací pro účely územního plánování a správy města, až po tvorbu kartografických výstupů. Samostatnou částí je správa www aplikací pro přístup a využívání geodat nebo služeb nad těmito geodaty.

Mezi produkty GIS patří Digitální mapa Prahy, tematická data a data územněplánovacích dokumentací a podkladů, data územní orientace a identifikace a analytická data pro aktuální potřebu. Mezi internetová řešení patří Mapový portál hl. m. Prahy a různé WMS služby.

Plzeňský kraj, Krajský úřad, odbor informatiky, oddělení geografických informačních systémů

Michal Souček

Plzeňský kraj hodnotí GIS jako silný nástroj pro podporu rozhodování a prezentaci kraje. Geografické informační systémy se podílejí na řešení širokého spektra úloh od pořizování dat, přes analýzy až po vizualizace výsledků. Namátkou lze uvést aplikace pro online sběr a publikace dopravních informací, vyhledávání tras s přihlédnutím k povaze nákladu a dopravní obslužnosti, v oblasti zdravotnictví zkoumání dostupnosti zdravotnických zařízení či analýzu dojezdových časů sanitek. V aplikacích GIS se tvoří podklady pro vyhlášení nových nebo pro údržbu stávajících chráněných území, provádějí se analýzy viditelnosti větrných a slunečních elektráren, ochrany před povodněmi a analýzy výskytu zvláště chráněných druhů živočichů. V oblasti regionálního rozvoje jsou prostředky GIS zpracovávány územně analytické podklady obcí a územní plán kraje. Pomocí družicových snímků se analyzují změny v území. Cestovní ruch zastupuje turistický vyhledávač, databáze cyklotras a zařízení pro turistiku.

Kromě mapového serveru pro širokou veřejnost (mapy.plzensky-kraj.cz) mají výstupy z GIS formu podle aktuální potřeby, od elektronických dokumentů, tabulek a grafů po tradiční mapy.

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Ing. Irena Košková

Geoinformační systémy mají na odboru životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje velké a zásadní uplatnění. V oblasti vodního hospodářství slouží k zobrazování všech prvků hydrologie, evidenci vodoprávních rozhodnutí, zobrazování schváleného a aktuálního stavu technické infrastruktury (vodovodní a kanalizační sítě, čerpací stanice, čistírny, vodní zdroje).

V oblasti povodňové ochrany slouží k zobrazení všech dostupných dat (vymezení záplav, ohrožených objektů, monitorovacích objektů, krizového managementu), ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Libereckého kraje (HZS LK) pak k zobrazení dat prvků civilní ochrany a ve spolupráci s Policií ČR k vymezování uzavírek v důsledku povodňových situací a průběžné aktualizace těchto dat.

GIS se dále používá v lesním hospodářství, myslivosti a rybářství. V odpadovém hospodářství slouží k evidenci zařízení (skládek, sběrných dvorů, výkupen, autovrakovišť), evidenci sběru a třídění odpadu. Důležitou roli hraje v ochraně ovzduší, přírody (evidence chráněných území a památných stromů, evidence ÚSES, mapování výskytu invazních rostlin), v ochraně půdního fondu a v oblasti geologie (evidence vrtů, zobrazení limitů).

Díky technologiím GIS vznikly také ekovýchovné projekty, například Geohra (geohr-kraj-lbc.cz) a Geoparser (geoparser.kraj-lbc.cz). S výstupy z GIS se veřejnost může setkat prostřednictvím mapových serverů a samostatných mapových aplikací (rozcestník iszp.kraj-lbc.cz), nebo formou tištěných map a publikací (Atlas životního prostředí Libereckého kraje).

Krajský úřad kraje Vysočina

Ing. Lubomír Jůzl

Krajský úřad kraje Vysočina používá systémy a data GIS jako informační podporu svých pracovišť a zřizovaných organizací. Mapové služby a data tvoří podklady nejen pro projektování územních plánů a staveb kraje, ale také pro krajskou správu a údržbu silnic, slouží ke sledování dopravních událostí dispečerským pracovištím integrovaného záchranného systému a nacházejí využití v aplikacích pro ochranu památek či evidenci dětských táborů. V oblasti péče o životní prostředí to pak jsou aplikace o ochraně přírody nebo odpadovém hospodářství.

Vedle webových mapových služeb vydává kraj Vysočina rozsáhlé kartografické prezentace, z nichž zde jmenujme například mapové dílo Vysočina v mapách I–III, Mapy sítě silnic a dálnic kraje Vysočina a Povodňovou mapu kraje Vysočina.

Statutární město Ostrava

Ing. Alfred Krzemieň

Ve správě města Ostravy slouží technologie GIS pro podporu rozhodování o území a k efektivnímu nakládání s majetkem města. Vedle zpracování pasportů zeleně a místních komunikací se GIS používá při tvorbě generelu dopravy a při správě územního plánu města. Kromě územního plánu je ještě vytvářena i mapa majetkových vztahů, ortofotomapa a mapová příloha informací o území.

Veřejnost se s geografickým informačním systémem setkává na internetovém mapovém serveru statutárního města Ostrava gisova.ostrava.cz/. Návštěvníci na něm mohou najít tematické mapy, jako jsou územní plán, cenová mapa stavebních pozemků, cyklistické trasy a stezky, mapa ploch pro veřejné pobíhání psů, mapa separovaného odpadu a statické mapy katastrálních území a městských obvodů. V mapách může uživatel vyhledávat podle adres, parcel a ulic a mimo jiné poskytují i informace o městských obvodech.

Univerzita Karlova v Praze

RNDr. Přemysl Štych, Ph.D.

Zavádění nejmodernějších technologií a metod do výuky a výzkumu patří mezi hlavní priority UK Praha. Při návštěvě České republiky na začátku listopadu 2004 podepsal prezident firmy ESRI Jack Dangermond s prorektorem UK licenční smlouvu na počtem neomezené provozování software ESRI. Univerzita Karlova v Praze se tak stala první vysokou školou v ČR, která tuto smlouvu podepsala.

V současné době produkty ESRI využívají na různých úrovních zejména akademičtí pracovníci a studenti Přírodovědecké fakulty, kde je umístěna správa a organizace provozu celé licence. Zatím v menší míře se začíná GIS používat na Matematicko-fyzikální fakultě, 1. lékařské fakultě a v Centru pro otázky životního prostředí.

Využívání systémů GIS na Přírodovědecké fakultě lze rozdělit do dvou hlavních skupin:

• Oprávnění vydaná pro činnost výzkumných projektů. Mezi nejvýznamnější patří grantově podpořený výzkumný projekt hodnotící dlouhodobé změny ve využití české krajiny (více lucc.ic.cz). Výzkumný záměr „Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“ je další projekt, který využívá nástroje GIS. Mimo jiné řeší aktuální téma, do jaké míry byly ničivý průběh a následky povodní ovlivněny antropogenními zásahy do přírodního prostředí a krajiny (více www.natur.cuni.cz/geografie/vzgr). Dále jsou nástroje ESRI užitečné v geobotanických výzkumech, například při interpretaci rozšíření vegetačních druhů v dnešní krajině pomocí údajů z minulosti, zejména z historických map.
• Mnohem vyšší počet licencí je uvolněn pro potřeby výuky, protože všechny zapojené sekce využívají zakoupené produkty také při své pedagogické činnosti. Studijní program obsahuje téměř 20 kurzů, které ve svých osnovách představují technologie GIS. Studenti si jsou vědomi, že GIS jsou efektivní a užitečné výzkumné nástroje, a hojně je využívají při zpracování diplomových prací.

Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geoinformatiky

Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.

Na katedře geoinformatiky (KGI) probíhá akreditované studium GIS ve všech stupních: bakalářském (Geoinformatika a geografie), navazujícím magisterském (Geoinformatika) a doktorském (Geoinformatika a kartografie, též v anglickém jazyce Geoinformatics and cartography). Studenti si osvojují GIS již od prvního semestru společně s dalšími předměty z geoinformatiky (dálkový průzkum Země, GPS, systémy CAD, informační systémy o území aj.), kartografie, statistiky a geografie a vstupují do studentských i vědeckých projektů velmi dobře připraveni. Přístrojově je katedra vybavena dvěma laboratořemi a digitální studovnou. Softwarově je studium geoinformatiky nezávislé, i když dominantním výukovým prostředím jsou produkty ESRI. Důraz je kladen na mezioborovou povahu výuky a studentských prací, zejména implementaci GIS do geovědních oborů a tvorbu tematických map v GIS.

Široký a mnohooborový záběr katedry v přípravě studentů se odráží i ve skladbě výzkumných projektů. Převládají projekty zaměřené na geoinformatizaci tradičních přírodovědných postupů a na digitální kartografii. Mezi současné projekty patří například výzkum metod umělé inteligence v GIS, z kartografických to jsou hodnocení kartografické funkcionality programů GIS, vývoj inteligentního systému pro interaktivní podporu tvorby tematických map či výzkum vnímání geoprostoru prostřednictvím tyflomap (reliéfních a zvukových map pro nevidomé).

V oblasti přírodovědy se jedná o analýzy a modelování dynamiky prostorových vazeb ekotonů a syntézu poznatků o stavu biodiverzity travních porostů. Edukativní využití GIS je vyvíjeno v projektu e-klima, výukovém modelu e-learningu pro celoživotní vzdělávání v oblasti životního prostředí, a dále v projektu environmentálního vzdělávání pro pracovníky a studenty univerzity. Technologie GIS jsou také využívány v hydrologii při identifikaci hydrofyzikálních vlastností způsobujících gravitačně podmíněné proudění v porézních materiálech.

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky, oddělení geomatiky

Doc. Ing. Václav Čada, CSc.

Způsob a prostředky výuky GIS, studentské projekty

Studijní program geomatika je strukturován na bakalářský, magisterský a doktorský stupeň a lze jej studovat v denní i kombinované formě. Geomatika je vědecký a technický obor, je interdisciplinární a zabývá se sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geodat a geoinformací. Zahrnuje široký okruh oborů, zejména zeměměřictví (geodézie a kartografie), dálkový průzkum Země (včetně fotogrammetrie), globální určování prostorové polohy na zemském povrchu a geografické informační systémy. Studium je postaveno na solidních základech matematiky, informatiky, kybernetiky a výpočetní techniky. Oborový základ obsahuje geodézii, matematickou geodézii, astronomickou geodézii, globální navigační satelitní systémy, fotogrammetrii, dálkový průzkum Země, mapování a katastr nemovitostí. S geografickými informačními systémy se studenti v průběhu studia seznamují v předmětech Úvod do GIS, Aplikace výpočetní techniky v geodézii, Prostorové databáze, Technologie tvorby GIS, Algoritmy prostorových analýz a Aplikace GIS. Podrobné informace o studiu včetně sylabů předmětů jsou na gis.zcu.cz/.

Při výuce a práci na projektech používají naši studenti řadu geografických komerčních i nekomerčních softwarových aplikací. Studenti se úspěšně účastní většiny celostátních studentských konferencí a soutěží (GISáček, GEOCUP, JUNIORSTAV, Student GIS Projekt). Účastní se mezinárodních projektů, např. ESRI Fig Grant pro testování Survey Analyst či Google Summer of Code (implementace algoritmu pro tvorbu digitálního modelu reliéfu jako nepravidelné trojúhelníkové sítě do softwaru uDig). Studenti se zapojují do řešení výzkumných projektů a často v rámci svých prací spolupracují s mimouniverzitními partnery. Výsledky projektů a závěrečné práce studentů jsou zveřejňovány v online archivu na webu KMA (gis.zcu.cz/index.php?page=studium).

Výzkumná činnost a projekty využívající GIS

Výzkumná činnost oddělení geomatiky je směrována na prvotní sběr, zpracování a správu geodat s bezprostřední vazbou na výuku. V základním výzkumu se oddělení geomatiky dlouhodobě věnuje modelování základních bází geografických dat v rámci výzkumného záměru MSM4977751301. V aplikovaném výzkumu se zaměřujeme na moderní metody sběru geodat při využití globálních navigačních satelitních systémů. Podle ověřené technologie je prováděna digitalizace katastrálních map, vyvíjen geomorfologický informační systém, zpracovávána trojrozměrná vizualizace zdravotnických dat pomocí webových technologií ad. Významným evropským projektem v je Plan4all, zaměřený na harmonizaci dat územního plánování s ohledem na Směrnici INSPIRE. Projekt je založen na existujících „best practices“ v regionech a obcích Evropské unie.