Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Červená kniha: Uran vystačí nejméně na století

 |  7. 8. 2008
 |  Vesmír 87, 509, 2008/8

Nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, vystačí světové zásoby uranu nejméně na sto let. Nástup nové generace reaktorů, očekávaný po roce 2030, umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu vystačí planetární zásoby uranu na tisíce let. Uvádí to právě zveřejněná analýza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Uran 2007, označovaná jako Červená kniha.

Zásoby těžitelné při ceně nejméně 130 dolarů za kilogram odhadují její autoři na 5,5 milionu tun, což je o šestinu více než před dvěma roky. Současná cena okamžitých dodávek přitom stoupla už na 156 dolarů za kilogram. Odhad neověřených zásob, tedy ložisek uranu, jež se mohou nacházet v obvyklých geologických formacích, stoupl z 10 milionů na 10,5 milionu tun.

Rostoucí poptávka po uranu žene vzhůru také investice těžařů do průzkumu nových ložisek. Jen v roce 2006 činily 774 miliony dolarů, a za pouhé dva roky se tak zvýšily na 2,5násobek. Červená kniha předpokládá na základě neúplných údajů, že vzrostly i loni.

Světová těžba uranu kryje roční spotřebu jaderných elektráren, pohybující se kolem 65 tisíc tun, ze tří pětin. Zbytek se doposud získává z likvidace celkem 12 tisíc hlavic pro nukleární zbraně z ruských a amerických arzenálů a díky přepracování použitého paliva.

Dnes se podle Světové nukleární asociace provozuje ve třiceti zemích 439 reaktorů o celkovém elektrickém výkonu 372 tisíc megawattů. Na výrobě elektřiny v těchto státech se podílejí v průměru jednou šestinou. Do roku 2030 očekává Červená kniha růst jaderné energetiky o 38 až 80 procent, tedy na 509 až 663 tisíc megawattů. Roční spotřeba uranu se pak zvýší na 94 až 122 tisíc tun.

Jaderné palivo se na výrobní ceně elektřiny podílí v Česku pouhými 15 procenty. Dalších sedm procent, tedy pět haléřů za každou kilowatthodinu vyrobenou v Temelíně nebo Dukovanech, odvádí provozovatelská společnost ČEZ na jaderný účet, kde se shromažďují prostředky na trvalé ukládání použitého paliva. Firma si rovněž vytváří rezervy na vyřazování jaderných zařízení z provozu a skladování použitého paliva (celkem 6 procent). Největší část nákladů na výrobu proudu, více než třetinu, tvoří odpisy. České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují za rok kolem 80 tun, tedy zhruba čtyři krychlové metry použitého paliva.

Společnost ČEZ převedla loni na jaderný účet 1,3 miliardy korun. S úroky a dalšími příjmy včetně prakticky zanedbatelných odvodů dalších subjektů využívajících jaderná zařízení dosáhl celkový zůstatek koncem minulého roku podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové 10,2 miliardy korun. Do plánovaného ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliard korun.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vladimír Pick

 

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné