Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proč je mrtvé dřevo tak důležité?

Obyvatelé shnilého kmene
 |  10. 7. 2008
 |  Vesmír 87, 460, 2008/7

Odumírající a mrtvé stromy, stojící či padlé, jsou nepostradatelnou součástí řady ekosystémů. I když bývá někdy zpochybňována jejich estetická hodnota, nikdo nepochybuje o tom, že v přírodních procesech mají nezastupitelnou úlohu.

Kdo žije v mrtvém dřevě

V ekosystémech plní mrtvé dřevo řadu úloh. Například se může stát substrátem pro růst dřevin, jak tomu napovídá zmlazení dřevin v pralesích, kde lze občas vidět na vyvýšeném místě stromy rostoucí v řadě. Tento podivný jev není nic než zmlazení na rozkládajícím se kmeni, který poskytuje novým stromkům substrát. Důležitou úlohu plní také strom padlý do vody. Může sloužit jako úkryt pro ryby nebo jako hnízdní plocha pro vodní ptactvo. Především ale mrtvé stromy slouží bezobratlým, zejména pak řadě hmyzích druhů A těch bych si rád blíže všiml v tomto článku.

Hmyz, který bez dřeva nemůže žít

Mezi hmyzem, který je svým vývojem vázán na dřeviny, je mnoho zástupců patřících mezi celoevropsky ohrožené živočichy. Nedá se přesně říci, jak by měla vypadat dřevina, která by byla pro brouky nejatraktivnější, ale za středoevropskou „jedničku“ bývá považován dub. Bude to asi jeho dlouhověkostí, odolností dřeva a také tím, že roste v nížinách a pahorkatinách, kde je druhové spektrum hmyzu nejbohatší. V těsném závěsu za dubem by byly další tvrdé listnáče, jako jsou javory, jasany, jilmy nebo buky. Poměrně atraktivní jsou i ovocné dřeviny nebo topoly (včetně těch hybridních), vrby a břízy.

Pro hmyz vázaný na dřeviny bývá druh stromu důležitý – někteří brouci jsou vázáni na jediný druh, popř. na úzký výběr. 1) Důležitý je ale také stupeň rozkladu dřeva a druh hniloby, 2) fáze rozkladu a druh hniloby souvisejí se specializací hmyzích druhů – od těch, které bychom mohli označit za škůdce, až po neškodné saprofágy, požírající pouze odumřelou hmotu. Záleží i na míře oslunění, na pořádně osluněných plochách totiž jeví hmyz vyšší aktivitu než ve stínu. Velký význam má též objem dřeva, tedy množství jeho hmoty – s objemem roste počet jedinců. Důležitá je i poloha stromu, pro některé druhy je stojící strom atraktivnější, podporuje prý druhovou rozmanitost a snad i zastoupení ohrožených druhů (viz pdf příloha). Rozmanitost druhů hmyzu však neklesá ani na padlém stromu, ovšem část druhů vázaných na dřevo velmi těsně může být nahrazena hmyzem vázaným na dřevo nepřímo (využijí dřevo k přezimování či jako úkryt).

Nájemníci dřevěného domu

Jen málo druhů brouků můžeme označit za škůdce, kteří jsou schopni napadnout zdravou dřevinu a usmrtit ji.3 K takovým lze do jisté míry počítat dobře známého lýkožrouta smrkového (Ips typhographus). Daleko častější příčinou usmrcení dřeviny (nepočítáme-li přímý zásah člověka) bývá dlouhodobé sucho, podmáčení, vyvrácení či zlomení stromu větrem nebo sněhem. Z pohledu hmyzích obyvatel je zásadní, aby dřevo nebylo zbaveno kůry (holý kmen se stává téměř sterilní hmotou bez většího významu, a to nejen z pohledu hmyzu, ale i jako zásobárna živin pro další organizmy).

Prvními brouky, kteří osídlují oslabené dřeviny, bývají zpravidla kůrovci. Zatímco na smrku se vyskytují druhy celkem běžné, řada obyvatel jilmu patří mezi ohrožené živočichy. Souvisí to samozřejmě i s úbytkem této hostitelské dřeviny. V rychlém sledu za kůrovci následuje řada jiných druhů, ať jsou to další potencionální škůdci (jako tesaříci a krasci) nebo predátoři, paraziti, parazitoidi a hyperparazitoidi 4) bezobratlých.

Mezi poměrně známé predátory patří například brouci pestrokrovečníci nebo dvoukřídlí z rodu Medetera. Chcete konkrétní důkaz důležitosti ponechání mrtvého dřeva na stanovišti? – početnost užitečných predátorů je mnohonásobně vyšší tam, kde se hospodaří způsobem blízkým přírodě.

Důležitou součástí dřevních společenstev jsou paraziti a parazitoidi. Parazitují na všech vývojových stadiích hmyzu. Z blanokřídlého hmyzu jsou to například parazitoidi vajíček z rodu Trichogramma. Na larvy nebo do nich kladou svá vajíčka lumčíci či zástupci čeledi kovověnkovitých, kteří se mohou vyvíjet i v dospělých kůrovcích.

Nechme mrtvé dřevo broukům!

Další skupinou je hmyz vázaný na odumřelé dřevo, popřípadě dřevo napadené různými druhy hub. Z hmyzu vázaného na stromy s dutinami jsou to nápadní zlatohlávci, kovaříci nebo páchník. V odumírajících stromech se vyvíjí řada druhů krasců. Pod borkou žije například lesák rumělkový. V lýku a dřevě starých borovic a jejich pařezů se vyvíjejí larvy tesaříka zavalitého, v starých dubech larvy tesaříka obrovského, v trouchnivém dřevě ve styku se zemí se vyvíjejí larvy našeho největšího brouka roháče obecného, ale i roháčků nebo nosorožíka kapucínka. Tím samozřejmě výčet nekončí a následoval by ještě dlouhý seznam řady druhů vázaných na dřevo v rozkladu.

Důležité je jak postupovat v praxi. Jestliže se mají odumřelé nebo odumírající stromy ponechat, musí se to zakomponovat do lesních hospodářských plánů. Na místě by se měly nechávat například některé vývraty po vichřici a ve zvláště chráněných územích by mělo zůstávat veškeré dříví. Například ve Švédsku musí ten, kdo chce získat prestižní certifikát FSC (Forest Stewardship Cuncil), ponechat na holoseči pahýly odříznuté ve výšce 4–5 m, a běžně se i v hospodářských lesích ponechává část kmenů samovolnému rozpadu. Zkrátka je třeba myslet taky trochu na brouky.

Příspěvek vznikl za podpory grantu VGA ČZU a projektu Monitoring Pinus pumila (Pall.) Regel. v areálu přirozeného rozšíření.

Literatura

Bobiec A., Gutowski J. M., Laudenslayer W. F., Pawlaczyk P., Zub K.: The Afterlife of a Tree, WWF Poland, Warszawa-Hajnówka 2005
Farkač J., Král D., Škorpík M.: Červený seznam ohrožených druhů ČR: Bezobratlí, AOPK ČR, Praha 2005
Horák J., Adamová J., Boukal M., Čížková D., Košťálová V., Lemberk V., Lemberková M., Mertlik J., Pituchová L., Příhoda J., Řehounek J., Sigl T., Vrána V., Žaloudková R.: Proč je důležité mrtvé dřevo?, Pardubický kraj 2007
Konvička M., Čížek L., Beneš J.: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, Sagittaria, Olomouc 2004

Poznámky

1) Druh, který je vázán pouze na jeden druh živné rostliny (např. tesařík Tetropium gabrieli), se nazývá monofág. Druh, jehož vývoj může probíhat ve více než jednom druhu živné rostliny (např. lýkohub Polygraphus grandiclava), se nazývá polyfág, druh, jehož vývoj probíhá jen v omezeném počtu rostlin, často navzájem příbuzných (např. bělokaz Scolytus mali), je oligofág.
2) Dělení houbových hnilob: Zaprvé se dělí podle barvy dřeva v konečné fázi rozkladu na červenou hnilobu (způsobují ji houby, které rozkládají celulózní složku dřeva, např. sírovec Laetiporus sulphureus) a bílou hnilobu (tu způsobují lignivorní houby, které rozkládají vedle celulózy i lignin, např. choroš Polyporus squamosus). Zadruhé se dělí podle postupu šíření na bělovou hniloba (šíří se směrem od bělové části k jádru, např. pevník Stereum sanguinolentum) a jádrovou hnilobu (šíří se hlavně směrem z jádrového dřeva a je častou příčinou vzniku dutin, např. rezavec Inonotus nidus-pici).
3) Primární škůdce – druh dokáže napadnout zdravé rostliny (např. bělokaz Scolytus ratzeburgii). Sekundární škůdce – vývoj probíhá v nemocných rostlinách, v rostlinách poškozených nebo již napadených. Často může napadat poražené kmeny (např. lýkohub Polygraphus poligraphus).
4) Predátor usmrcuje jiné druhy, které pak požírá (pestrokrovečník Thanasimus formicarius), parazit žije na úkor svých hostitelů, ale většinou je neusmrcuje (kovověnka Tomicobia seitneri), parazitoid hostitele usmrcuje (lumčík Coeloides bostrychorum). Kromě těchto strategií existují na samém vrcholu potravní pyramidy ještě hyperparazitoidi. Hostitelem pro larvu hyperparazitoida je larva parazitoida (např. lištník Trigonalis hahni).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jakub Horák

Doc. Jakub Horák (*1979) vystudoval lesnictví a ekologii na České zemědělské univerzitě. Na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze se zabývá především biologickou rozmanitostí.
Horák Jakub

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné