Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Nové poznatky o alexitymii

Neschopnost vnitřního prožitku
 |  10. 7. 2008
 |  Vesmír 87, 443, 2008/7

Uplynulo již 36 let od doby, kdy P. E. Sifneos vnesl do psychiatrického slovníku termín alexitymie, popisující prožívání a chování pacientů trpících psychosomatickými poruchami. 1) Podle jeho pozorování nejsou alexitymičtí jedinci schopni popsat a rozlišit své emoce (trpí „emoční negramotností“), postrádají fantazii související s emočními potřebami nebo pocity. Jestliže na takové události vzpomínají, ulpívají na detailech vztahujících se k vnějším objektům, a nikoli k vnitřním prožitkům. Jak v emočním, tak v kognitivním popisu se jejich život jeví jako postrádající osobní vnitřní prožitky.

Přestože některé dílčí aspekty takového „odcizeného“ prožívání byly pozorovány již dříve, vnesl termín alexitymie nový impulz do jeho sledování. Vypracováno a ověřeno bylo několik dotazníkových metod, které byly použity při psychosomatických výzkumech v mnoha seriózních studiích. Mezi nejznámější patří dvacetipoložková torontská alexitymická stupnice.

Pozitivistický a převážně deskriptivní vývoj psychiatrie a malý zájem o dynamické souvislosti nicméně vedly k tomu, že koncept byl nenápadně odsouván. Neměli bychom však zapomenout ani na skutečnost, že alexitymie byla konstatována také u jiných poruch než psychosomatických, např. u posttraumatických stresových poruch, po těžkých úrazech nebo popáleninách, a dokonce u zdravých jedinců. Mezitím se konečně změnila paradigmata psychosomatiky a původně čistě psychogeneticky orientovaný přístup se přeorientoval spíše na méně konfrontační přístup „celostní“.

Bohudíky i dobré myšlenky mají svou životnost a jeví tendenci znovu se vracet. Rozvoj zobrazovacích metod umožnil sledovat fyziologické i patologické procesy v centrálním nervovém systému. Finští autoři použili trojrozměrnou pozitronovou emisní tomografii k zkoumání rozdílu centrální odpovědi na emoční stimuly u 10 zdravých žen s vysokým skórem a 11 zdravých žen s nízkým skórem alexitymie. K měření využívali torontskou alexitymickou stupnici. 2) Studentkám Univerzity v Turku promítli celkem 12 krátkých filmových ukázek se smutným, veselým a neutrálním obsahem. Byla stanovena výchozí úroveň nálady a emoční odpověď na shlédnuté snímky.

Výchozí naladění bylo u obou skupin srovnatelné, stejně tak jejich základní emoční odpověď (veselá, smutná, neutrální), co se však lišilo, byly dodatečné emoce. U alexitymické skupiny bylo po odeznění radostné emoce více pocitů zlosti a po odeznění smutné emoce více pocitů ošklivosti. Zásadní rozdíly se objevily v mozkové aktivitě. Během promítání emočně zabarvených filmů byla u alexitymické skupiny zjištěna nižší aktivace ve velkých zadních oblastech týlních laloků, a naopak vyšší aktivace ve středních oblastech levé hemisféry. Alexitymická skupina vykazovala významně menší aktivaci pravého předního gyrus cinguli.

Souborně tedy lze říci, že emoční podněty u alexitymických osob aktivovaly více oblasti senzorické a motorické kůry a levé inzulární oblasti a méně oblasti odpovědné za emoční prožívání. To je v souladu s hypotézou, že u alexitymických osob vyvolávají emoční podněty výrazněji pocity tělesné než pocity psychické. Odpovídá tomu i přemístění aktivace u alexitymických osob k levé straně. Levá polovina mozku je totiž považována primárně za sídlo kognitivních procesů, nikoli emocí, i když tento předpoklad není sdílen jednoznačně.

Poznámky

1) Sifneos P. E.: Short-Term Psychotherapy and Emotional Crisis, Harvard University Press, Cambridge 1972.
2) Karlsson H., Naatanen P., Stenman H.: Cortical activation in alexithymia as a response to emotional stimuli, The British Journal of Psychiatry 192, 32–38, 2008/1; doi: 10.1192/bjp.bp.106.034728.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné