Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Neurosteroidy v léčbě duševních chorob

Jak zpomalit neurodegeneraci?
 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 364, 2008/6

Před více než 60 lety si Hans Hugo Bruno Selye 1) všiml, že některé z neurosteroidů účinkují poměrně rychle a výrazně na centrální nervový systém savců. Neurosteroidy jsou látky příbuzné cholesterolu, které vznikají přímo v nervové tkáni. Na rozdíl od klasických steroidů (například testosteronu) nepůsobí pouze prostřednictvím receptorů v jádře buňky, ale také přímo na synapsích, a díky tomu rychle ovlivňují citlivost neuronu na běžné neuropřenašeče. Tím mění aktivitu obou typů receptorů, jež byly dosud ovládány přirozenými neuropřenašeči (ať už vzrušivým glutamátem či acetylcholinem, nebo tlumivou kyselinou gama-aminomáselnou či glycinem). Jestliže jsou aktivovány receptory spouštějící v buňce prostřednictvím G-proteinů metabolickou kaskádu, vyvolají v buňce řetězec signálních reakcí.

Přirozeně se vyskytující neurosteroidy hrají roli ve zdravém vývoji mozku, v poznávacích procesech a v procesech regulujících chování. Z neurosteroidů se nejvíce studují dehydroepiandrosteron (viz Vesmír 75, 305, 1996/6), pregnenolon a jejich sulfátované odvozeniny. 2)

Některé ze sulfátovaných odvozenin dehydroepiandrosteronu a pregnenolonu by mohly být vhodné pro léčbu poznávacích funkcí, protože lépe prostupují hematoencefalickou bariérou (ta prostupu některých látek do mozkové tkáně brání). V těle jsou tyto neurosteroidy rychle hydrolyzovány na nesulfátované formy. Léčebně efektivnější se zdá být potlačení steroidních sulfatáz nebo příprava odvozených sloučenin, které by nepodléhaly hydrolýze tak snadno jako neurosteroidy vyskytující se přirozeně. Kdybychom uměli steroidní sulfatázy zablokovat, daly by se tak léčit některé poruchy spojené s neurodegenerací a zhoršením poznávacích funkcí. Jestliže se potkanům, jejichž schopnost učení byla zhoršena skopolaminem, podává látka potlačující účinky steroidních sulfatáz, negativní účinky skopolaminu pominou. Potkani, jimž je tato látka aplikována spolu se skopolaminem, se lépe orientují v Morrisově vodním bludišti a rychleji nacházejí cestu k záchrannému ostrůvku.

Léčba vhodnými syntetickými odvozeninami neurosteroidů, které by regulovaly aktivitu glutamátových receptorů NMDA v mozku, se jeví jako slibná možnost i v léčbě neurodegenerativních onemocnění, jež bývají spojena s toxickým působením glutamátu. Například u ischemie a mozkové mrtvice se při odumírání neuronů uvolňuje takové množství glutamátu, že zničí ostatní neurony ve své blízkosti. Dosavadní známé blokátory NMDA receptorů nejsou k léčbě těchto onemocnění vhodné, protože vyvolávají nežádoucí poruchy motoriky a psychózu.

Ve zvířecích modelech epilepsie byly někte ré neurosteroidy natolik účinné proti záchvatům, že jeden z nich 3) je už v druhé fázi klinického hodnocení. Neurosteroidy by se mohly uplatnit i v diagnostice některých duševních onemocnění. Bylo například prokázáno, že u pacientů s Alzheimerovou demencí a schizofrenií je hladina sulfátu dehydroepiandrosteronu nižší než u zdravých jedinců. Je-li tomu tak, potom bychom včasnou diagnostikou a zahájením vhodné léčby možná mohli předcházet dalšímu rozvoji těchto chorob. Je to další možnost připravovat léčiva „na míru“ podle poznatků základního výzkumu. 4)

Poznámky

1) Hans H. B. Selye (1907–1982), absolvent pražské německé univerzity, autor teorie adaptačního syndromu a stresové reakce. Působil v Kanadě.
2) Enzymy účastnící se metabolizmu neurosteroidů lze dělit na monooxidázy cytochromu P450 a ty zbývající, jejichž aktivita není s tímto cytochromem spojena (dehydrogenázy, sulfotransferázy, sulfatázy).
3) Nazývá se ganaxolon a chemicky jde o syntetický 3-beta-methyl derivát progesteronu.
4) V součastnosti probíhá ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i. intenzivní výzkum, v němž se testují nové deriváty neurosteroidů, které jsou syntetizovány v laboratořích Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Lukáš Rambousek

Lukáš Rambousek (*1986) studuje Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze pracuje na oddělení neurofyziologie paměti a početních neurověd, kde se zabývá neurobiologií paměti a behaviorální farmakologií.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné