Rekultivace lomu Most-Ležáky

Povrchová těžba hnědého uhlí v bezprostřední blízkosti Mostu nakonec královské město zasáhla a pohltila. Velmi negativně ovlivnila krajinu, životní prostředí i osudy obyvatel. Problém přetrvával až do devadesátých let minulého století, ale díky rekultivačním pracím, které pozvolna zahlazují vrásky velkolomové těžby na tváři krajiny, je postupně eliminován. Území okolo Mostu se mění v ekologicky stabilní a hygienicky přijatelné životní prostředí, které v brzké době bude sloužit odpočinkovým aktivitám. Po dokončení celého komplexu rekultivací okolo zbytkové jámy lomu Most-Ležáky vznikne jezero Most s příměstskou rekreační oblastí, která se nesporně stane vyhledávanou lokalitou.

Rekultivační práce na území lomu Most-Ležáky byly zahájeny již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, tedy daleko dříve, než bylo rozhodnuto o útlumu a ukončení těžby v této oblasti. První takový počin představovaly rekultivace v prostoru Rudolické výsypky a vnější výsypky lomu Most-Ležáky. Na Rudolické výsypce se uskutečňovaly jak zemědělské, tak lesnické rekultivace, na vnější výsypce lomu Most-Ležáky se víc uplatnil především zemědělský způsob rekultivací.

V roce 1990 započaly práce na Střimické výsypce a vnitřní výsypce lomu Most. Část rekultivačních akcí na výsypce Střimice již byla ukončena. Šlo zejména o zemědělské rekultivace a lesnickou výsadbu, které proběhly také na ploše vnitřní výsypky mezi areálem hřbitova a Rudolickou výsypkou. Na většině ploch Střimické výsypky, na severních a severozápadních svazích lomu Most-Ležáky, jež tvoří okolí budoucího jezera Most, však rekultivační práce stále ještě probíhají. Především tam vzniká veřejná zeleň s kompletním odvodněním a sítí cest. Převažují zatravněné plochy, které doplňuje roztroušená zeleň a běžné lesnické rekultivace.

Veškeré současné rekultivační snahy směrují celé území bývalého lomu Most-Ležáky o výměře 1264 ha k ekologicky rozmanité a esteticky hodnotné krajině s velkou vodní plochou.

Zatopení zbytkové jámy lomu Most bude provedeno v rámci revitalizace vytěženého lomu Most-Ležáky. Vznikne vodní plocha o výměře 311,1 ha s maximální hloubkou 75 m. Celkový objem vody v jezeře dosáhne 68,9 milionu m³ při výšce provozní hladiny 199 m n. m. Podle výpočtů by hladina vody měla oscilovat v rozsahu cca 30 cm. Předpokládané kolísání hladiny vymezuje polohu břehového pásma o obvodu 9380 m.

Kvalita vody v jezeře bude zabezpečena kvalitním zdrojem při napouštění. Využije se voda z řeky Ohře namísto původně uvažované řeky Bíliny, jejíž voda zatím nemá kvalitu odpovídající požadavkům. Malý průtok Bíliny navíc neumožňuje napouštění po celý rok, ale pouze v období zvýšených srážek nebo tání. Proto bylo původní rozhodnutí přehodnoceno. Voda z Ohře se do oblasti přivádí průmyslovým vodovodem (PVN) pomocí čerpací stanice Stranná pod přehradou Nechranice. Na tento zdroj bude v katastru bývalé obce Třebušice napojen trubní přivaděč DN 800 v délce 4690 m, kterým poteče voda z Ohře do jezera. Předpokládaný průtok bude 0,6–1,2 m³.s^–1. Hladina a kvalita vody v budoucím jezeru se již pravidelně sledují.

Dalším povoleným zdrojem pro napouštění je voda z Kohinooru, hlubinného dolu s ukončenou těžbou a ročním objemem čerpání až 3,5 milionu m³. Tato kvalitní důlní voda bude dopravována trubním přivaděčem o délce 2700 m.

Plnění tak velké nádrže, jakou je projektované jezero Most, je unikátní záležitost. Nejsou k dispozici domácí ani zahraniční srovnávací údaje, které by byly použitelné přímo. Proto jsou zadané problémy řešitelné pouze opatrnou aplikací limnologické teorie s neustálým zvažováním podmínek platnosti publikovaných měření a závislostí.

Při úvahách o kvalitě vody budoucího jezera Most je třeba si uvědomit, že jde o velkou a hlubokou vodní nádrž. Po jejím naplnění budou vnitřní procesy a mechanizmy významnější než vliv poměrně malého přítoku. O povaze fyzikálně-chemických a biologických procesů bude rozhodovat především morfologie jezera, která je již dána ukončenou báňskou činností.

V současné době se upravují severozápadní svahy lokality, pokračuje odvodňování svahů, stavějí se provozní komunikace pro údržbu a ošetřování rekultivací a napojují se na komunikace veřejné. Síť provozních komunikací okolo jezera bude sloužit jako cesty pro pěší i jako cyklostezky k rekreačnímu využití.

Celé dno budoucího jezera Most je utěsněno. Na část jezerního dna, která nebyla dostatečně utěsněna výsypkou, byly ze severozápadních svahů lomu Most navezeny, rozprostřeny a zhutněny dvě dvaceticentimetrové a jedna čtyřiceticentimetrová vrstva jílu. Po zhutnění byly překryty vrstvou zeminy, tak aby těsnicí vrstvy neproschly před vlastním napuštěním jezera. Stále probíhá biologická rekultivace na již rozpracovaných rekultivacích svahů vnitřní a vnější výsypky.

V těchto měsících se dokončuje trubní přivaděč pro napouštění jezera Most. Jeho trasu kříží produktovody, dvě komunikace, čtvery železniční koleje, výpustní kanál jezera Vrbenský, poddolované území a řeka Bílina. Proto je tato stavba mimořádně náročná, obdobně jako těsnění dna budoucího jezera a stabilizace budoucích svahů.

Souběžně probíhají úpravy a opevnění budoucí břehové linie v celkové délce 9380 m. Je to po zkušenostech s budováním předchozích vodních ploch na rekultivovaném území rozhodující stabilizační opatření, které brání výraznějšímu poškození břehů. S ohledem na budoucí funkce a využití se volí i formy opevnění – od kamenného záhozu s výsadbou vrbových prutů přes vlnolamy a rozrážeče až po opevnění geotextilií s překryvem jemným kamenivem v plážových oblastech.

Vlastní napouštění jezera Most bude zahájeno r. 2008 a mělo by být ukončeno r. 2010. Rekultivace je od počátku koncipována tak, aby území mohlo být využíváno pro příměstskou rekreaci. Projekční příprava posledních fází rekultivace byla prováděna s cílem vytvořit předpoklady pro konkrétní využití jednotlivých částí území, například pro komunikaci z Mostu do Mariánských Radčic, pro přístaviště plachetnic, repliku starého Mostu zvanou MINIMOST, arboretum a další. K zakládání pláží i pro jejich provoz by měla sloužit jak dosavadní, tak nově budovaná síť provozních komunikací.

Řešení celé lokality je v souladu s územním plánem města Most. Konkrétní řešení jednotlivých částí projektu je konzultováno s odborníky na vodní díla a kvalitu vody ve velkých nádržích z celé republiky i s pracovníky z kraje a magistrátu města Most, aby byl předem vyloučen nesoulad s aktivitami města.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik,

400 76 Ústí nad Labem,

www.pku.cz