Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

První kontakt

Ad P. Květina, Vesmír 86, 635, 2007/10
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 193, 2008/3

[…] V první části „Čím jsme si byli jisti, ale už nejsme?“ nechápu autorovo váhání nad důvodem pro přijetí zemědělství. Naprosto naivní je představa rozhodování dilematu „loveckosběračství“, nebo zemědělství. Poměrně všeobecně je přijímána představa, že neolit neznamenal usedlý způsob života, ten se spojuje až s eneolitem (dokázal bych najít citaci autora tohoto názoru proneseného na přednášce v Národním muzeu). Rozhodně například severoameričtí indiáni loveckosběračský způsob a zemědělství kombinovali v závislosti na přírodních podmínkách ve velmi široké škále (tady čerpám ze stálé expozice Náprstkova muzea, takže uvedené procentuální zastoupení zemědělství a „loveckosběračství“ nemusí být úplně aktuální, ale nemyslím, že by rozdíly mohly být dramatické). Z toho vyvozuji, že pro loveckosběračskou společnost přijetí zemědělství ve velmi omezené míře představuje naprosto minimální riziko, a tuto míru lze podle úspěšnosti libovolně upravovat v závislosti na přírodních podmínkách, což severoameričtí indiáni určitě dělali. Tedy se domnívám, že právě v iniciační fázi přechodu by „stres spojený s ekonomickými problémy“ byl naprosto minimální a snadno eliminovatelný. Tady autorovo stanovisko naprosto nechápu, asi mělo být lépe vysvětleno. Šíření zemědělství s „neolitickým náboženstvím“ považuji za velmi nepřirozené vysvětlení a skok k izraelskému monoteizmu je na můj vkus také příliš dlouhý. Autorovy analogie o setkání civilizací na různém stupni vývoje jsem četl s naprostým úžasem. Domnívám se, že vzájemný kontakt i dálkový obchod, minimálně v mladším paleolitu, je velmi dobře doložen. Mladopaleolitické kultury nejsou vyhraněně lokální. Tuším, že dobře doložen je např. dálkový obchod s pazourkem. Nevím, jak je doložen mezolitický vzájemný kontakt, ale „absolutní úžas“ v případě, že by snad došlo k prvnímu setkání lovce oblečeného v kůžích a používajícího štípanou industrii s neolitickým švihákem oblečeným do textilu a vyznačujícím se hlazenou sekerou, keramikou a domestikovanými zvířaty, považuji pouze za projev autorovy nezřízené fantazie. Vzhledem ke kontaktům, které určitě byly za účelem obchodu četné, a hlavně vzhledem k délce a pozvolnosti procesu, považuji „absolutní úžas“ při pohledu na neolitický balíček za představu dětsky naivní. […]

RNDr. Pavel Samohýl, sam@ujv.cz

Poznámky

1) Cauvin J.: The Birth of the Gods and the Origins of Agriculture, Cambridge University Press, Cambridge 2003.
2) Zvelebil M.: The agricultural transition and the origins of Neolithic society in Europe. Documenta Praehistorica 28, 1–26, 2001.
3) Price D. T. (ed.): Europe’s First Farmers. Cambridge: Cambridge University Press 2000.
4) Svoboda J.: Mezolit severních Čech, Archeologický ústav AV ČR, Brno 2004.
5) Pétrequin P., Pétrequin A. M.: Haches de Yeleme, herminettes de Mumyeme, Journal de la Société des Océanistes 91, 95–113, 1990/2.
6) Ammerman A. J., Cavalli-Sforza L. K.: The Neolithic Transition and the Genetics of Populations in Europe, Princeton 1984.
7) Brůžek J.: Antropologické aspekty neolitizace střední Evropy. In: Sládek V., Galeta P., Blažek V. (eds.), Evoluce člověka a antropologie recentních populací, 39–53, Biologická antropologie, Sborník 1, Aleš Čeněk, Plzeň 2003.
8) Zvelebil M., Lillie M.: Transition to agriculture in eastern Europe. In: D. Price (ed.), Europe’s First Farmers, 93–116, Cambridge Univ. Press, Cambridge 2000.
9) Pavlů I.: Neolitizace Evropy, Archeologické rozhledy 57, 293–302, 2005.

Jak dlouho trvala neolitizace?

(Odpověď autora)

Otázka přijetí zemědělství je složitý problém. Chápu rozhořčení na tím, když se něco tak zdánlivě přirozeného, jako je přechod od sběru a lovu k zemědělství, tedy od neproduktivní ekonomiky k produktivní, vysvětluje symbolickým procesem transformace např. k novému typu náboženství. V každém případě neolitizaci není možné paušálně vysvětlit jedním modelem. Citoval jsem interpretace jiných autorů (zmiňováni jsou J. Cauvin, 1) M. Zvelebil 2) nebo D. Price 3) ), kteří se danou problematikou zabývají na konkrétních příkladech. V Čechách se otázkou přechodu zabývat nelze, protože zde dosud nebyl doložen horizont přechodu od mezolitu k neolitu, zůstává stále mezera asi 400–500 let. 4) Jinde v Evropě však jsou oblasti, kde prokazatelně dost dlouho existovaly společnosti loveckosběračské a zemědělské vedle sebe (např. okolí Železných vrat na Dunaji). Tato skutečnost by také mohla naznačovat, že za přijetím zemědělství stály i jiné než čistě ekonomické faktory.

Otázka postupného přechodu, tj. jakéhosi zemědělství „na půl úvazku“, je samozřejmě diskutována, ale faktem je, že pro ni v archeologických dokladech přinejmenším střední Evropy nejsou žádné doklady. Podle získaného materiálu se naopak zdá, že podíl lovených zvířat byl ve starším neolitu velmi nízký (liší se to ale od lokality k lokalitě). Tato situace se pak měnila v mladším neolitu a v eneolitu. Také usedlý způsob života je typický spíše pro oblast střední Evropy v neolitu než v eneolitu (zejm. mladším a pozdním), kdy byl podle některých úvah způsob života spíše pastevecký.

Analogie se severoamerickými indiány je podnětná, ale problém je, že severoamerický kontinent netvořil nikdy jeden kulturně-ekologický celek, a tak zde nalezneme množství modelů od zcela zemědělských (Hopi, Zuni) přes smíšené (kultury velkých jezer) až po čistě lovecko-sběračské (na severozápadním pobřeží). Analogie tohoto druhu proto vyvolávají spíše interpretační rozpaky.

Dálkový obchod není pro starší pravěk doložen. Doloženo je, že nějaký předmět (např. surovina na výrobu štípané industrie) putoval desítky či stovky kilometrů. Mechanizmus transportu však bývá vykládán různě a na základě etnografických analogií je možné i vysvětlení, že se předmět předával od jednoho člověka k druhému (a mohlo trvat řadu let, než doputoval na místo současného nálezu), nebo že byla surovina získávána formou kvazivojenských expedic. 5) O trvání neolitizace se vedou diskuse, od původní představy, že to byl proces velmi rychlý, 6) až po představu postupného a pomalého přechodu, během nějž se přesouvaly pouze malé skupiny lidí, kteří se chovali jako misionáři či manažeři neolitizace. Tuto hypotézu podporuje řada paleoantropologických a paleodemografických argumentů. 7) Představu graduálního šíření neolitické kultury nahradil M. Zvelebil 8) hypotézou výchozích kulturních kontaktů podél mezoliticko-neolitické hranice. Uvádí, že proces kontaktů lovců-sběračů se zemědělci kultury s lineární keramikou zahrnoval tři etapy – zpřístupnění neolitické kultury, nahrazení původních kulturních vzorců a konsolidaci nového způsobu života. 9) Tato představa by pak nevylučovala ani scénář prvního kontaktu, který jsem představil v článku.

Petr Květina

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Petr Květina

Pavel Samohýl

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné