Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Krajina jako petosféra – pokus o odpověď Haně Librové

Ad Miloslav Lapka, Vesmír 87, 34, 2008/1
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 141, 2008/3

- Hana Librová: Krajina jako petosféra

Slova profesorky Hany Librové mě samozřejmě velmi potěšila. Chtěl bych reagovat na samotný konec jejího ohlasu, vystihující fakt, který byl zkracováním textu mou vinou opomenut, nehledě na to, že text je psán s určitou lehkou nadsázkou pro vysvětlení pojmu petosféra. Tím, co se do článku již nevešlo, jsou procesy probíhající souběžně v postmoderním světě a postmoderní krajině. Ano, neolit na jednu stranu končí jako základní a jediné vztahování se k půdě, na druhou stranu však pokračuje nejen ekologickým zemědělstvím a jeho podporou strukturálními fondy EU, ale především oblastmi intenzivního průmyslového zemědělství v Evropě, USA, Kanadě a některých zemích v Asii. Petosféra může existovat a reálně existuje, to je však umožněno zemědělskou intenzivní výrobou a nadprodukcí vybraných oblastí, daleko od jakéko-li estetizující či ekologizující funkce, daleko od evropské koncepce multifunkčního zemědělství. Doslova skleníková pole v Nizozemsku jsou dobrou ukázkou toho, co dokáže dodatková energie a otevřený evropský trh se zeleninou a květinami.

Z pilotního šetření studentů v roce 2007 vyplývá, že očekávají zhoršení produkční funkce české krajiny a naopak zlepšení její estetické, rekreační a ekologické funkce (58 %, 69 % a 79 % respondentů). Na druhou stranu jsou si respondenti vědomi, že reálnou silou budou síly ekonomické (medián 4,37 z pětibodové stupnice). A to se dnes v globálních trzích ukazuje. Petosféra je svým způsobem luxus Evropy. Je otázka, nakolik je jako každý luxus křehká a udržitelná. Petosféra je natolik závislá na kondici sociosféry, že stačí výkyv v podobě méně volného času, odlivu venkovské turistiky, ekonomické recese, nebo naopak – jak píše Hana Librová – výhodné prostory pro nové plodiny a nové trhy, a petosférická mozaika krajiny se mění. Přírodně-sociální dynamika krajiny nám může ukázat další překvapující změny. Hledejme však za těmito změnami evropské kulturní krajiny většinou sami sebe, naše postoje, hodnoty a preference.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Miloslav Lapka

PhDr. Miloslav Lapka, CSc., (*1957) vystudoval kulturologii a estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích se zabývá sociologií krajiny, zejména se zaměřil na soukromé rolníky a strategii venkova v procesu globálních změn kulturní krajiny. V Národním zemědělském muzeu působí jako vědecký pracovník a kurátor pro připravovanou výstavu „Česká krajina“, která by měla být realizována r. 2010.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné