Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Krajina jako petosféra – pokus o odpověď Haně Librové

Ad Miloslav Lapka, Vesmír 87, 34, 2008/1
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 141, 2008/3

- Hana Librová: Krajina jako petosféra

Slova profesorky Hany Librové mě samozřejmě velmi potěšila. Chtěl bych reagovat na samotný konec jejího ohlasu, vystihující fakt, který byl zkracováním textu mou vinou opomenut, nehledě na to, že text je psán s určitou lehkou nadsázkou pro vysvětlení pojmu petosféra. Tím, co se do článku již nevešlo, jsou procesy probíhající souběžně v postmoderním světě a postmoderní krajině. Ano, neolit na jednu stranu končí jako základní a jediné vztahování se k půdě, na druhou stranu však pokračuje nejen ekologickým zemědělstvím a jeho podporou strukturálními fondy EU, ale především oblastmi intenzivního průmyslového zemědělství v Evropě, USA, Kanadě a některých zemích v Asii. Petosféra může existovat a reálně existuje, to je však umožněno zemědělskou intenzivní výrobou a nadprodukcí vybraných oblastí, daleko od jakéko-li estetizující či ekologizující funkce, daleko od evropské koncepce multifunkčního zemědělství. Doslova skleníková pole v Nizozemsku jsou dobrou ukázkou toho, co dokáže dodatková energie a otevřený evropský trh se zeleninou a květinami.

Z pilotního šetření studentů v roce 2007 vyplývá, že očekávají zhoršení produkční funkce české krajiny a naopak zlepšení její estetické, rekreační a ekologické funkce (58 %, 69 % a 79 % respondentů). Na druhou stranu jsou si respondenti vědomi, že reálnou silou budou síly ekonomické (medián 4,37 z pětibodové stupnice). A to se dnes v globálních trzích ukazuje. Petosféra je svým způsobem luxus Evropy. Je otázka, nakolik je jako každý luxus křehká a udržitelná. Petosféra je natolik závislá na kondici sociosféry, že stačí výkyv v podobě méně volného času, odlivu venkovské turistiky, ekonomické recese, nebo naopak – jak píše Hana Librová – výhodné prostory pro nové plodiny a nové trhy, a petosférická mozaika krajiny se mění. Přírodně-sociální dynamika krajiny nám může ukázat další překvapující změny. Hledejme však za těmito změnami evropské kulturní krajiny většinou sami sebe, naše postoje, hodnoty a preference.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Miloslav Lapka

PhDr. Miloslav Lapka, CSc., (*1957) vystudoval kulturologii a estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích se zabývá sociologií krajiny, zejména se zaměřil na soukromé rolníky a strategii venkova v procesu globálních změn kulturní krajiny. V Národním zemědělském muzeu působí jako vědecký pracovník a kurátor pro připravovanou výstavu „Česká krajina“, která by měla být realizována r. 2010.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné